NP č.506 > Téma číslaVlakem do pekla modernyIvan Adamovič

Zavedení jednotného času bylo jedním z nejpřelomovějších okamžiků moderní civilizace. Jen se moc neví o tom, jaký na tom měla podíl železnice.

Moderní doba je charakterizovaná nebývalým zapojením času a prostoru do života společnosti. Díky dopravě se vzdálenosti zmenšily, planeta se stala přehlédnutelnou. Díky možnosti bleskově předávat zprávy prostřednictvím telegrafu najednou začalo záležet na tom, jestli na opačném konci planety mají stejný čas jako u nás, a jestli jiný, tak jaký. Telegraf, dnes vysmívané médium, byl cosi jako první internet, byť v režimu off-line. Telegraf „umožňuje civilizovaným zemím přehlédnout celou planetu naráz", psal kanadský inženýr Sanford Flemming. Upozornil, že z hlediska telegrafu neexistuje žádné svítání, poledne či soumrak, všechny časy na planetě existují naráz. Díky nesjednocenému času se stávalo, že jediná událost se mohla odehrát v různých měsících, ba i rocích.


Dnes si to sotva umíme představit, ale v 19. století měla každá oblast svůj vlastní čas. Kdyby si měl cestující vlakem z Washingtonu do San Francisca přeřizovat hodinky vždy, když vjede do jiného lokálního časového pásma, musel by to udělat dvěstěkrát. Problém pak samozřejmě nastal s jízdními řády. Vlak odjíždí v 8.30... ale jakého času? Vlády uvažovaly o jednotném čase, ale byznys byl jako obvykle rychlejší. Hlavní slovo ve sjednocení času měly tedy dráhy. Ve Spojených státech zavedly jednotný drážní čas v roce 1883 a o rok později se zástupci jednotlivých zemí na konferenci ve Washingtonu usnesli, že univerzální světový čas bude počítán od Greenwichského poledníku a bude dělit planetu na 24 časových zón.

Vlak se stal obecně sdílenou ilustrací relativity toho, zda jsme v klidu, nebo jedeme.

 

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Ivan Adamovič VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Terapie tmou / Ivan Adamovič > NP č.491 > Novinky / Kultura H. P. Lovecraft zemřel v roce 1937, jeho i v češtině vydané spisy se vejdou do pěti nepříliš tlustých knih, ale stopa, kterou zanechal v hrůzostrašném žánru, nikdy nezarostla. Ba naopak, zařezává se do těla lidské imaginace stále hlouběji. Existuje řada českých umělců současnosti, kteří mohou hovořit o lovecraftovském doteku ve vlastní tvorbě. číst dále Explodující Kmeny / Ivan Adamovič > NP č.489 > Novinky / Kultura Rappera a výtvarníka s přezdívkou Vladimir 518 jednou napadlo, že by bylo hezké udělat knihu o současných subkulturách, knihu výpravnou, podpořenou penězi jednoho pivovaru. Tak vznikly dnes již legendární Kmeny. číst dále Architektura prožitku / Ivan Adamovič > NP č.491 > Novinky / Kultura Výstava, na které se pěkně zapotíte Studio H3T Architekti pro tuto výstavu vytvořili venkovní několikapatrovou saunu. Vzhledem k omezené kapacitě sauny je nutná včasná rezervace. Vstup je možný pouze po jejím potvrzení. číst dále Prozření starého kyberhipíka / Ivan Adamovič > NP č.490 > Novinky / Kultura Jaron Lanier býval v 90. letech věrozvěstem kyberkultury. Člověk by očekával, že v současnosti bude spát na vavřínech uskutečněného snu.   číst dále O díře z trychtýře / Ivan Adamovič > NP č.490 > Novinky / Kultura Může fungovat knížka pro děti o postavě, která vlastně není?   číst dále Po práci legraci / Ivan Adamovič > NP č.491 > Nad knihou Lexikon lidové tvořivosti z dob socialismu, to je úžasná knižní sbírka podvratných vtipů z dob socialismu sestavená Janem Nejedlým a Jakubem Šofarem. Na jaké vtipy si z doby reálného socialismu pamatují naší prodejci? číst dále Pohádka bez andělů! / Ivan Adamovič > NP č.489 > Novinky / Kultura Bývá zvykem ke konci roku chystat výtvarné výstavy, které mají lidový či pohádkový ráz. Letos se tohoto úkolu chopila Galerie Smečky s výstavou Pohádka – Motivy českého symbolismu a secese. číst dále Brno – střet / Ivan Adamovič > NP č.491 > Téma čísla Je zima. Ne zrovna ideální čas na průzkum vyloučené lokality s největší koncentrací Romů v Brně. Ulice jsou prázdné, což je dost netypické pro čtvrť, která si získala přezdívku Bronx. Brzy se jí možná začne říkat přesmyčkou BRNOX. Tu má na svědomí drobná dívka, která mi jde křupavým sněhem po boku. Jak se tu rozhlížíme po zpustošených dvorcích plných nákupních vozíků, které někdo „zapomněl“ vrátit, vypadáme jako nějací streetworkeři. Ve skutečnosti je má průvodkyně, Kateřina Šedá, ve světě možná nejznámějším žijícím českým umělcem. V tašce mi leží její více než pětisetstránkový průvodce touto lokalitou, který právě vydala. číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv