NP č.491 > Novinky / KulturaTerapie tmouIvan Adamovič

H. P. Lovecraft zemřel v roce 1937, jeho i v češtině vydané spisy se vejdou do pěti nepříliš tlustých knih, ale stopa, kterou zanechal v hrůzostrašném žánru, nikdy nezarostla. Ba naopak, zařezává se do těla lidské imaginace stále hlouběji. Existuje řada českých umělců současnosti, kteří mohou hovořit o lovecraftovském doteku ve vlastní tvorbě.

Na ty se zaměřila výstava kurátora Otto Urbana Život je bolestný a přináší zklamání. Po premiéře v Plzni se nyní představuje v pražské Trafo Gallery (nyní na novém místě v Holešovické tržnici).

V doprovodném katalogu se zastoupení výtvarníci vyznávají ze svého vztahu k literární předloze staré sto let a zároveň z toho, jak bytostně souznějí s ponurými tématy a temnotou všeho druhu. Posuďte sami: „Fascinace hororem a dekadencí, smrtí, postižením, deformacemi. Temnota se zdá atraktivní.“ (Jakub Gajdošík) „Nezavírám oči před děsy a démony, ať již jsou kolem nás, nebo v nás, ale skrze tmu očišťuji vlastní vnitřní světlo.“ (Martin Mulač) „Rád jsem se díval na věci, které mě děsily.“ (Martin Salajka) „V hororech se mohou překračovat všechna tabu, svým způsobem je to dostupná verze psychoanalýzy.“ (Josef Bolf)

Pro terapii tmou (dunkeltherapy) nepotřebujete platit drahá sanatoria. Stačí se otevřít plátnům plným hrůzy a jinakosti.

Trafo Gallery, Praha, Holešovická tržnice – hala 14. Více na www.trafacka.cz Výstava trvá do 5. března.


autor / Ivan Adamovič VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Architektura prožitku / Ivan Adamovič > NP č.491 > Novinky / Kultura Výstava, na které se pěkně zapotíte Studio H3T Architekti pro tuto výstavu vytvořili venkovní několikapatrovou saunu. Vzhledem k omezené kapacitě sauny je nutná včasná rezervace. Vstup je možný pouze po jejím potvrzení. číst dále Po práci legraci / Ivan Adamovič > NP č.491 > Nad knihou Lexikon lidové tvořivosti z dob socialismu, to je úžasná knižní sbírka podvratných vtipů z dob socialismu sestavená Janem Nejedlým a Jakubem Šofarem. Na jaké vtipy si z doby reálného socialismu pamatují naší prodejci? číst dále Řítíme se  k feudalismu? / Darek Šmíd > NP č.491 > Dezorientace Mávejte kapesníčkem, demokracie se s námi možná brzo rozloučí. Co když je to ale dobře? Protože možná ta demokracie není zase tak dobrý nápad. Klid, klid, vím, že ve slušné demokratické společnosti se takové věci neříkají – byť právě demokratická společnost stojí a padá na tom, že by si v ní měl každý říkat, co se mu zlíbí. Ale na mě to neházejte, já to neřekl; řekl to Platón. číst dále A je to ghetto / Redakce > NP č.491 > Téma čísla Kateřina Šedá v souvislosti s brněnským Bronxem nerada mluví o ghettu. To slovo pro ni má příliš negativní nádech. Raději mluví o vesnici uprostřed města. Strávila tu několik let, chodila dům od domu, byt od bytu a mapovala život zdejších obyvatel. Na jednu výpravu nás vzala s sebou. číst dále

Nejčtenější články autora

Vydechněte si! / Ivan Adamovič > NP č.509 > Kultura Víte, že metro má své plíce? Většina z nás zná jejich výdech, prudký nápor vzduchu v některých stanicích, třeba na Vltavské. Známých je také několik výdechových komínů či „povrchových kiosků“. Teprve publicista Jan Charvát ale provedl důkladnou vizitu celého tajuplného systému. číst dále Zakládání kyberkultury v Čechách / Ivan Adamovič > NP č.515 > Téma čísla První číslo časopisu Živel vznikalo v rámci debat snad šest let, v reálu snad rok a grafičce Kláře Kvízové posloužilo jako součást diplomky v ateliéru písma. Živel se pro grafiky stal pískovištěm, kde si mohli zkoušet nová písma - ke zděšení čtenářů odkojených Times New Romanem. číst dále Malíři dobrodružství / Ivan Adamovič > NP č.516 > Kultura Milovníci dobrodružných knih a ilustrací ve stylu Zdeňka Buriana mohou slavit. Na světě je první česká ucelenější publikace o výtvarnících, bez nichž bychom často nevěděli, jaký pohled měl vlastně Old Shatterhand, jak vypadaly čelenky indiánských bojovníků či hřebci pouštních beduínů. číst dále Potíže s Bohémou / Ivan Adamovič > NP č.495 > Kultura Televizní seriál Bohéma rozvířil diskusi, jak to ostatně filmy režiséra Roberta Sedláčka umějí. Rozhodl se narušit obraz nejmilovanějších herců první republiky, navíc v tíživých časech okupace. A reakce byla bouřlivá. Chtěli jsme od režiséra a jeho odborného poradce, historika Petra Koury, zjistit, kam může tvůrce zajít v autorské licenci na dějiny. Kde je hranice mezí uměleckého zobrazení? číst dále
celý archiv