NP č.505 > Jiné čteníVelké činyStanislav Komárek

„Vstávejte, hrabě, čekají vás velké činy!“ říkal každé ráno francouzskému utopickému socialistovi Claude Henrymu de Saint-Simonovi jeho komorník dle předem zadaných propozic a jemně ho budil ze sna.

V dřívějších dobách byly „velké činy", o nichž by se dlouho vyprávělo u táborových ohňů či jejichž bezprostřední důsledky by byly všem na očích, cílem mnohých. Vladaři i vlády snili o válečných vítězstvích a dobytích celých kontinentů, monumentálních stavbách, o opěvování vlastních kvalit špičkovými básníky. Činnost řekněme Alexandra Makedonského vykazovala všechny tyto znaky a rozmanité „Alexandreidy" vznikaly dlouho do středověku. Poslední dvě války právem odkázaly takovéto sny na dějinnou skládku – i dříve byl ostatně dostatek těch, kteří se hleděli proslavit doslova za jakoukoli cenu. Známý Hérostratos z Efesu, jenž z těchto příčin zapálil Artemidin chrám, byl jen vrcholem mnohem větší ledové hory.

Minulost minula a vše jen trochu „větší“, třeba dálnice, je dnes krajně podezřelé.

I kdyby se Hitler vůbec nepustil do výbojů a uskutečnil jen své bombastické architektonické fantazie, byla by německá města znešvařena na staletí. Dnes se zdá nepochopitelným úsilí celého Egypta soustředěné na budování pyramid a středověku na stavbu gigantického kamenného krajkoví katedrál vyčnívajících nad nakupením chaloupek s doškovou střechou. Minulost minula a je pryč a vše jen trochu „větší", třeba dálnicí počínaje, je dnes krajně podezřelé. Problém je v naší době zcela opačný než v éře „heroické" minulosti – dostatečně nemodernizujeme ani stávající infrastrukturu a vše, co se nějak vymyká digitálním technologiím, zanedbáváme. Nemáme-li „projíst" budoucnost a stát se jen folkloristicky malebným přívěskem Asií dominovaného světa, je třeba se i v tomto směru urychleně vzpamatovat. Na nejrůznějších rovinách žijeme na úkor budoucnosti – v souvislosti s environmentální problematikou už o tom bylo dost řečeno i napsáno. Je dobře, že doba „velkých činů" minula a čert ji snad definitivně odnesl, ale možná by bylo dobře občas nějaký ten čin vidět, aspoň malý.


autor / Stanislav Komárek VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Autismus v divadle / Štěpán Materna > NP č.505 > Téma čísla Důkazem, že autismus a kreativita si nejsou cizí, je nejen podoba tohoto čísla NP. Při Národním ústavu pro autismus (NAUTIS, z. ú.) funguje divadelní soubor Dr.amAS, složený z herců s poruchou autistického spektra. O bezbřehé fantazii i hvězdných manýrech jsme si povídali se zakladatelkou souboru Dominikou Hejzlarovou. číst dále Dluhy v Česku / Štěpán Materna, Jakub Yellen > NP č.505 > Život prodejce Ondřej Špendlíček se problematikou dluhů a insolvencí zabývá od roku 2013 – nejdříve v Dluhové poradně zřízené městem Cheb, v současné době v rámci Diecézní charity Plzeň, která v Chebu také působí. číst dále Přečti a Povídej! / Libor Hruška > NP č.505 > Startér Přestože je někdy dělí i neskutečných devadesát let, dobře si popovídají. Řeč je o předškolácích a seniorech, které vzájemně propojuje nezisková organizace Mezi námi. Cílem mezigeneračních setkávání je stmelování společnosti. číst dále Autismus v sobe má velikou lidskost / Jan Štěpánek, Jakub Yellen > NP č.505 > Téma čísla Martinu Selnerovi, pečovateli ve stacionáři s autistickými dětmi, autorovi blogu Autismus & Chardonnay, v těchto dnech vychází stejnojmenná knížka. Povídali jsme si o tom, jak jeho práce ovlivňuje jeho psaní a že to někdy funguje i obráceně. číst dále
celý archiv