NP č.502 > Téma čísla... a v přírodě to všechno propukneLibor Hruška

Na táboře jsem byl všehovšudy čtyřikrát. Ve třech případech jako dítě, jednou jako vedoucí. Počet letních táborových lásek: 0. Někde se evidentně stala chyba, část mých vrstevníků dokázala léto vytěžit o dost víc. Třeba kamarád P., velký znalec anatomie tábora.

Tvůj otec byl dlouhá léta hlavním vedoucím, v kolika začal na tábory brát tebe?
V šesti, na začátku osmdesátých let. Nejprve jsem jezdil jako dítě, pak jsem dělal praktikanta, vedoucího a nakonec dvakrát i vedoucího hlavního.


Takže jsi letní vzplanutí sám zažíval v různých patrech táborové hierarchie.
Přesně tak, já s naším táborem rostl a neuměl jsem si představit, že bych se některý rok nedal s někým dohromady. Jako dítě s holkama z oddílu, jako praktikant s praktikantkami a jako vedoucí s vedoucími. Připadalo mi to jako naprostá nutnost podpořit romantický zážitek z pobytu v přírodě nějakým vztahem. Vždycky jsem si pak konkrétní tábor pamatoval podle konkrétní holky.


Myslíš si, že děti, které jezdí čistě na chlapecké nebo dívčí tábory, o něco přicházejí?
Jsem přesvědčený, že je výhodou, když je tábor koedukovaný, kluci poznají ženský svět a naopak. Vezmi si třeba čistě mužské třídy za první republiky, chlapce to formovalo k nějaké větší mužnosti, což sice mohlo být užitečné například pro kariérní postup, méně už ale pro rodinný život. Do života je dobré svět druhého pohlaví znát, umět vyjádřit emoce, a myslím, že ježdění na smíšené tábory může být ve druhém plánu dobrou průpravou pro výběr životního partnera.

 

Kolik na váš tábor jezdilo dětí?
Nejvíc, co jsem zažil, bylo 240 dětí v sedmnácti oddílech. Byl to velký podnikový tábor, takže se děti většinou nevídaly v průběhu roku, nechodily dvakrát týdně na oddílové schůzky.

 

Tahle relativní anonymita mohla nahrávat genezi letních lásek, ne?
Myslím, že ano. Když děti chodí celý rok společně do oddílu, nepřijde žádné náhlé vzplanutí, neexistuje žádné napětí. U nás si třeba děti, které se jedno léto sblížily, celý rok psaly a těšily se na sebe. Já jako dítě trochu využíval svého postavení syna hlavase. Dopředu jsem věděl, kdo pojede a kdo ne, a tak jsem tátovi mluvil do toho, jak má poskládat jednotlivé oddíly. Obvykle jsem si takhle vymodeloval ideální základnu pro balení holek.

Tím, že jsem byl syn hlavního vedoucího, měl jsem to u holek jednodušší.

V Praze ale tahle aura přestávala fungovat.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

Sudetské skalky / Libor Hruška > NP č.518 > Téma čísla Botanik Jan Albert Šturma je rodilý Pražák, dnes ale většinu času tráví v pohraničí. Věnuje se rekultivaci důlních brownfieldů, zkoumá opuštěné německé vesnice a do Sudet se sám přestěhoval. Koho jiného se zeptat na specifika sudetské flóry, na to, jakou vazbu má na pravlast prvních německých kolonistů a jak se proměnila před sedmdesáti lety po odsunu jejich potomků? číst dále Zabijácké výtahy, archy Noemovy a chodovské UFO / Libor Hruška > NP č.501 > Téma čísla Jižák, Jižák je město snů. Největší české sídliště neinspirovalo jenom PSH, ale za čtyřicet let, co stojí, i desítky spisovatelů a filmařů. Jak se v literatuře a filmu pohled na Jižní Město proměňoval, na to jsme se zeptali jihoměstského patriota, kulturologa Jana Lukavce. číst dále Pro památky vše / Libor Hruška > NP č.513 > Startér Majitele historických budov, odborníky na jejich opravy, památkáře, kunsthistoriky a širokou veřejnost propojuje už přes deset let nezisková organizace Institut pro památky a kulturu. číst dále Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále
celý archiv