NP č.502 > Téma čísla... a v přírodě to všechno propukneLibor Hruška

Na táboře jsem byl všehovšudy čtyřikrát. Ve třech případech jako dítě, jednou jako vedoucí. Počet letních táborových lásek: 0. Někde se evidentně stala chyba, část mých vrstevníků dokázala léto vytěžit o dost víc. Třeba kamarád P., velký znalec anatomie tábora.

Tvůj otec byl dlouhá léta hlavním vedoucím, v kolika začal na tábory brát tebe?
V šesti, na začátku osmdesátých let. Nejprve jsem jezdil jako dítě, pak jsem dělal praktikanta, vedoucího a nakonec dvakrát i vedoucího hlavního.


Takže jsi letní vzplanutí sám zažíval v různých patrech táborové hierarchie.
Přesně tak, já s naším táborem rostl a neuměl jsem si představit, že bych se některý rok nedal s někým dohromady. Jako dítě s holkama z oddílu, jako praktikant s praktikantkami a jako vedoucí s vedoucími. Připadalo mi to jako naprostá nutnost podpořit romantický zážitek z pobytu v přírodě nějakým vztahem. Vždycky jsem si pak konkrétní tábor pamatoval podle konkrétní holky.


Myslíš si, že děti, které jezdí čistě na chlapecké nebo dívčí tábory, o něco přicházejí?
Jsem přesvědčený, že je výhodou, když je tábor koedukovaný, kluci poznají ženský svět a naopak. Vezmi si třeba čistě mužské třídy za první republiky, chlapce to formovalo k nějaké větší mužnosti, což sice mohlo být užitečné například pro kariérní postup, méně už ale pro rodinný život. Do života je dobré svět druhého pohlaví znát, umět vyjádřit emoce, a myslím, že ježdění na smíšené tábory může být ve druhém plánu dobrou průpravou pro výběr životního partnera.

 

Kolik na váš tábor jezdilo dětí?
Nejvíc, co jsem zažil, bylo 240 dětí v sedmnácti oddílech. Byl to velký podnikový tábor, takže se děti většinou nevídaly v průběhu roku, nechodily dvakrát týdně na oddílové schůzky.

 

Tahle relativní anonymita mohla nahrávat genezi letních lásek, ne?
Myslím, že ano. Když děti chodí celý rok společně do oddílu, nepřijde žádné náhlé vzplanutí, neexistuje žádné napětí. U nás si třeba děti, které se jedno léto sblížily, celý rok psaly a těšily se na sebe. Já jako dítě trochu využíval svého postavení syna hlavase. Dopředu jsem věděl, kdo pojede a kdo ne, a tak jsem tátovi mluvil do toho, jak má poskládat jednotlivé oddíly. Obvykle jsem si takhle vymodeloval ideální základnu pro balení holek.

Tím, že jsem byl syn hlavního vedoucího, měl jsem to u holek jednodušší.

V Praze ale tahle aura přestávala fungovat.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

Jak se kde prodává / Libor Hruška > NP č.492 > Život prodejce Kde se prodejcům Nový Prostor prodává dobře a kde to jde hůř? Jak to v NP funguje s prodejními místy? Kdo rozhoduje o tom, kde budou prodejci prodávat? číst dále Sudetské skalky / Libor Hruška > NP č.518 > Téma čísla Botanik Jan Albert Šturma je rodilý Pražák, dnes ale většinu času tráví v pohraničí. Věnuje se rekultivaci důlních brownfieldů, zkoumá opuštěné německé vesnice a do Sudet se sám přestěhoval. Koho jiného se zeptat na specifika sudetské flóry, na to, jakou vazbu má na pravlast prvních německých kolonistů a jak se proměnila před sedmdesáti lety po odsunu jejich potomků? číst dále Splněný sen archeologa? / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla Zdeněk Dragoun a Michal Tryml měli to štěstí, že se na začátku kariéry v 70. letech dostali k vykopávkám spojeným s výstavbou pražského metra. Splněný sen archeologa? Jen pokud by na práci bylo více času. Stavba metra se nesmí zpozdit, zněl stranický úkol, a tak si archeologové museli vybírat, co zachránit. číst dále Antropolog odpadu / Libor Hruška > NP č.489 > Téma čísla Antropolog Daniel Sosna ze Západočeské univerzity v Plzni se posledních pět let věnuje garbologii, společenskovědní disciplíně zabývající se studiem odpadu. Analýza odpadu může prozradit mnohé o stavu současné společnosti, zároveň ale Sosna objevil a začal zkoumat i fascinující svět ohroženého „kmene“ zaměstnanců skládek. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů