NP č.502 > Téma čísla... a v přírodě to všechno propukneLibor Hruška

Na táboře jsem byl všehovšudy čtyřikrát. Ve třech případech jako dítě, jednou jako vedoucí. Počet letních táborových lásek: 0. Někde se evidentně stala chyba, část mých vrstevníků dokázala léto vytěžit o dost víc. Třeba kamarád P., velký znalec anatomie tábora.

Tvůj otec byl dlouhá léta hlavním vedoucím, v kolika začal na tábory brát tebe?
V šesti, na začátku osmdesátých let. Nejprve jsem jezdil jako dítě, pak jsem dělal praktikanta, vedoucího a nakonec dvakrát i vedoucího hlavního.


Takže jsi letní vzplanutí sám zažíval v různých patrech táborové hierarchie.
Přesně tak, já s naším táborem rostl a neuměl jsem si představit, že bych se některý rok nedal s někým dohromady. Jako dítě s holkama z oddílu, jako praktikant s praktikantkami a jako vedoucí s vedoucími. Připadalo mi to jako naprostá nutnost podpořit romantický zážitek z pobytu v přírodě nějakým vztahem. Vždycky jsem si pak konkrétní tábor pamatoval podle konkrétní holky.


Myslíš si, že děti, které jezdí čistě na chlapecké nebo dívčí tábory, o něco přicházejí?
Jsem přesvědčený, že je výhodou, když je tábor koedukovaný, kluci poznají ženský svět a naopak. Vezmi si třeba čistě mužské třídy za první republiky, chlapce to formovalo k nějaké větší mužnosti, což sice mohlo být užitečné například pro kariérní postup, méně už ale pro rodinný život. Do života je dobré svět druhého pohlaví znát, umět vyjádřit emoce, a myslím, že ježdění na smíšené tábory může být ve druhém plánu dobrou průpravou pro výběr životního partnera.

 

Kolik na váš tábor jezdilo dětí?
Nejvíc, co jsem zažil, bylo 240 dětí v sedmnácti oddílech. Byl to velký podnikový tábor, takže se děti většinou nevídaly v průběhu roku, nechodily dvakrát týdně na oddílové schůzky.

 

Tahle relativní anonymita mohla nahrávat genezi letních lásek, ne?
Myslím, že ano. Když děti chodí celý rok společně do oddílu, nepřijde žádné náhlé vzplanutí, neexistuje žádné napětí. U nás si třeba děti, které se jedno léto sblížily, celý rok psaly a těšily se na sebe. Já jako dítě trochu využíval svého postavení syna hlavase. Dopředu jsem věděl, kdo pojede a kdo ne, a tak jsem tátovi mluvil do toho, jak má poskládat jednotlivé oddíly. Obvykle jsem si takhle vymodeloval ideální základnu pro balení holek.

Tím, že jsem byl syn hlavního vedoucího, měl jsem to u holek jednodušší.

V Praze ale tahle aura přestávala fungovat.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Ze zeměkoule je plastokoule / Darek Šmíd > NP č.502 > Novinky / Technoskop Od padesátých let vyprodukovali lidé ekvivalent jedné miliardy slonů v plastech číst dále Autismus & prokletí / Martin Selner > NP č.502 > Jiné čtení Každý rok v létě jezdíme s dětmi na tábor. Nějakou dobu nám trvalo prolomit prokletí, kdy jsme s dětmi mohli přijet sice kamkoli, ale všude jen jednou. Majitel ubytování nás díky stylu našeho pobytu už pak nechtěl nikdy vidět. Dnes už jezdíme třetí rok na stejné místo. Máme štěstí. I když zkuste vysvětlit autistickému dítěti nebo jeho rodičům, že mají štěstí. číst dále Odpadkový hrdina / Libor Hruška > NP č.502 > Startér Recyklace plastů evropského střihu? Ne, v jihovýchodní Asii bohužel většina odpadu končí v přírodě. Čech Jan Bareš místní učí, jak „macgyverovsky“ využívat alespoň nepotřebný polystyren. Jeho drtičky fungují v Thajsku a Indonésii, plánuje je nabídnout i Čechům. číst dále Cestovní horečka / Michaela Rozšafná > NP č.502 > Téma čísla Letní lásky, to nejsou jen krátkodobé vztahy navázané na tanečních parketech či v kempu u řeky. Horké dny, pobyt na vzduchu, fyzicky náročné aktivity a polní hygienické podmínky nahrávají k přeskočení jiskry i na zájezdech, jejichž filozofií je dobrodružství, sport a adrenalin. „I čtyřicátníci si na nich mohou připadat, jako by se navrátili na dětský tábor, a je tak běžné, že krátce po dovolené zasílají do cestovní kanceláře svatební oznámení,“ říká průvodce CK Kudrna Jan Haruda. číst dále

Nejčtenější články autora

Jak se kde prodává / Libor Hruška > NP č.492 > Život prodejce Kde se prodejcům Nový Prostor prodává dobře a kde to jde hůř? Jak to v NP funguje s prodejními místy? Kdo rozhoduje o tom, kde budou prodejci prodávat? číst dále Prodejkyně Růženka: Jsem holka ze severu, ale doma jsem v Praze / Libor Hruška > NP č.489 > Moje město Růženčini rodiče se dali dohromady v Ústí. On, Chomutovák, byl ve městě chemiček na vojně, ona, původem z vesnice ležící kousek za Prahou, tam pracovala v kině. „Máma ho nejdřív vůbec nechtěla. Říkala, že si s cikánem – on měl totiž strašně černý vlasy – nic začínat nebude. Nakonec si ale dala říct,“ culí se Růženka. To bylo koncem padesátých let. Mladí manželé zůstali na severu, přestěhovali se ale do Chomutova, kde nejprve bydleli u tchyně a pak se přesunuli do vlastního malého bytu. Měli pět dcer. „Otec vždycky z legrace říkal, že nemá děti, jen samé dcery. Já navíc byla nejstarší, takže jsem se o všechny musela starat,“ vzpomíná Růženka. Pod Krušnými horami strávila prvních devatenáct let života a i teď sem čas od času zajede na návštěvu jedné ze svých dcer. Objeli jsme čtyři místa, která měla ve svém rodném městě ráda: ďolíček, kde stával její rodný dům, základku s mléčným barem, bývalý obchodní dům Prior a kavárnu na hlavním náměstí, kde se seznámila se svým manželem. číst dále Antropolog odpadu / Libor Hruška > NP č.489 > Téma čísla Antropolog Daniel Sosna ze Západočeské univerzity v Plzni se posledních pět let věnuje garbologii, společenskovědní disciplíně zabývající se studiem odpadu. Analýza odpadu může prozradit mnohé o stavu současné společnosti, zároveň ale Sosna objevil a začal zkoumat i fascinující svět ohroženého „kmene“ zaměstnanců skládek. číst dále Ultimátní ghetto / Libor Hruška > NP č.491 > Téma čísla Ještě koncem raného novověku mrtví běžně sdíleli prostor se živými – bezprostředně po smrti byla těla vystavována v domech a i ve městech se pohřbívalo kolem kostelů nebo přímo v nich. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů