NP č.498 > Téma číslaPříští stanice: PetržalkaLibor Hruška

I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy.

Dočetl jsem se, že pátráte po základním kameni bratislavského metra. Za jakých okolností se ztratil?
Základní kámen bratislavského metra byl položen v říjnu 1988 v prostoru plánované stanice Dunaj v blízkosti Starého mostu a zajímavostí je, že byly vyrobeny i jeho zmenšené kopie, které měly sloužit jako těžítka na pracovních stolech. Dnes se v těchto místech nachází komplex budov obchodně-administrativního a nákupního centra Eurovea. Předpokládá se, že byl kámen přemístěn investorem této stavby, ale tato hypotéza se zatím nepotvrdila. Osud základního kamene zůstává neznámý.


V roce 1988 to ale byl už druhý pokus o vybudování metra v Bratislavě.
Ano, poprvé byla stavba metra zahájena už roku 1983. Město potřebovalo přepravit velký počet obyvatel z tehdy nově vybudovaného sídliště Petržalka. Jednalo se o takzvanou dočasnou, povrchovou stavbu metra (tehdy pod názvem rychlodráha, název metro nemohl být použit) dlouhou dva a půl kilometru s jednou stanicí v Petržalce a dvěma v centru Bratislavy. Trať měla vést po povrchu a Dunaj překonávat po Starém mostě, v Petržalce na ni měl navazovat trvalý podzemní úsek. Po vybudování tunelu pod Dunajem se měla provizorní trasa zrušit. Otevření se plánovalo na rok 1987. Dva roky po začátku prací byla ale výstavba zastavena, vzhledem k dočasnosti úseku bylo toto řešení finančně velmi náročné. Bylo rozhodnuto, že se projekt bratislavského metra bude řešit bez provizorií. Podruhé se začalo stavět v již zmiňovaném roce 1988, trasa měla měřit šest kilometrů a mít šest stanic – pět v Petržalce a jednu v centru města. První vozy měly vyjet v roce 1997, na druhý úsek s dalšími třemi stanicemi pak do roku 2000.

 

Bratislava se rozhodla pro lehké metro a stavbu sovětského typu smetla ze stolu.
To byl fatální omyl.

 

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Odpadkoví Stalkeři / Libor Hruška > NP č.489 > Téma čísla S analýzou odpadu pracují nejenom antropologové a archeologové, ale i vyšetřovatelé, bulvární novináři nebo političtí aktivisté. číst dále Velký dům – velký sen / Libor Hruška > NP č.491 > Téma čísla Na začátku bývá malý dům a velký sen, na konci velký dům a často i velký problém. Sociální antropolog Radan Haluzík objíždí svět a zkoumá megalomanské vily „bohatých chudých“ – zbohatlých vesničanů, kteří se stavbou vil snaží zbavit stigmatu nízkého sociálního statusu. Paradoxně tím vytvářejí nová ghetta, z nichž už není úniku. číst dále Tvá stopa / Libor Hruška, Jan Kalous > NP č.489 > Téma čísla Odpadky, které po sobě zanecháváme, jsou zátěží pro naši planetu. No, to je jasné jako facka. O tom se asi nemá smysl znova rozepisovat. My jsme se rozhodli na fenomén odpadu podívat z těch méně zjevných úhlů. Odpadky jsou totiž kromě jiného i úžasným zdrojem příběhů, na kterých lze ukázat nejen obecnější trendy vypovídající o naší civilizaci, ale i o konkrétních lidech a jejich osudech. číst dále Ti za plotem / Libor Hruška > NP č.491 > Téma čísla „Uzavřený rezidenční areál bude přístupný jen vám, kteří v něm budete doma. Samozřejmostí je recepce, která se postará o vaši poštu i vzkazy, a reprezentativní lobby pro přijímání návštěv i setkávání rezidentů. Společná místa pro obyvatele viladomů se stanou oázou plnou zeleně.“ číst dále Voda na čaj? Zmrzla / Libor Hruška, Jan Kalous > NP č.491 > Život prodejce Většina prodejců Nového Prostoru bydlí na ubytovnách, pár z nich ale mrazivé noci přečkává v extrémně spartánských podmínkách – jedni na podlaze opuštného domu, další v zahradní chatce bez kamen. O mezních situacích hovoří téměř nevzrušeně. Pátnáct pod nulou, to ještě jde. Při dvaceti už nám zamrzne voda v konvici. číst dále Jak se kde prodává / Libor Hruška > NP č.492 > Život prodejce Kde se prodejcům Nový Prostor prodává dobře a kde to jde hůř? Jak to v NP funguje s prodejními místy? Kdo rozhoduje o tom, kde budou prodejci prodávat? číst dále V malování hledáme ztišení / Libor Hruška > NP č.493 > Rozhovor V pražské Bolzanově ulici, kde dnes sídlí denní centrum Naděje, malíř Michal Singer dříve pracoval. Bylo to na začátku 90. let, kdy jako grafik dával tvář týdeníku Respekt. Dnes uznávaný český autodidakt na stejné adrese vede kurzy malby pro lidi bez domova. „Pro klienty je to azyl, forma vnitřní emigrace,“ říká. číst dále Ultimátní ghetto / Libor Hruška > NP č.491 > Téma čísla Ještě koncem raného novověku mrtví běžně sdíleli prostor se živými – bezprostředně po smrti byla těla vystavována v domech a i ve městech se pohřbívalo kolem kostelů nebo přímo v nich. číst dále
celý archiv