NP č.498 > Téma číslaPříští stanice: PetržalkaLibor Hruška

I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy.

Dočetl jsem se, že pátráte po základním kameni bratislavského metra. Za jakých okolností se ztratil?
Základní kámen bratislavského metra byl položen v říjnu 1988 v prostoru plánované stanice Dunaj v blízkosti Starého mostu a zajímavostí je, že byly vyrobeny i jeho zmenšené kopie, které měly sloužit jako těžítka na pracovních stolech. Dnes se v těchto místech nachází komplex budov obchodně-administrativního a nákupního centra Eurovea. Předpokládá se, že byl kámen přemístěn investorem této stavby, ale tato hypotéza se zatím nepotvrdila. Osud základního kamene zůstává neznámý.


V roce 1988 to ale byl už druhý pokus o vybudování metra v Bratislavě.
Ano, poprvé byla stavba metra zahájena už roku 1983. Město potřebovalo přepravit velký počet obyvatel z tehdy nově vybudovaného sídliště Petržalka. Jednalo se o takzvanou dočasnou, povrchovou stavbu metra (tehdy pod názvem rychlodráha, název metro nemohl být použit) dlouhou dva a půl kilometru s jednou stanicí v Petržalce a dvěma v centru Bratislavy. Trať měla vést po povrchu a Dunaj překonávat po Starém mostě, v Petržalce na ni měl navazovat trvalý podzemní úsek. Po vybudování tunelu pod Dunajem se měla provizorní trasa zrušit. Otevření se plánovalo na rok 1987. Dva roky po začátku prací byla ale výstavba zastavena, vzhledem k dočasnosti úseku bylo toto řešení finančně velmi náročné. Bylo rozhodnuto, že se projekt bratislavského metra bude řešit bez provizorií. Podruhé se začalo stavět v již zmiňovaném roce 1988, trasa měla měřit šest kilometrů a mít šest stanic – pět v Petržalce a jednu v centru města. První vozy měly vyjet v roce 1997, na druhý úsek s dalšími třemi stanicemi pak do roku 2000.

 

Bratislava se rozhodla pro lehké metro a stavbu sovětského typu smetla ze stolu.
To byl fatální omyl.

 

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

Města podle Bati / Libor Hruška > NP č.493 > Téma čísla Maďarsko, Jugoslávie, Polsko, Francie, Švýcarsko, Nizozemsko, Německo, Anglie. Tam všude koncern Baťa pronikal nejen svými výrobky, ale od 30. let 20. století i zakládáním továren a „ideálních průmyslových měst budoucnosti“. Vzorné tovární obce byly symbolickým štítem pro obchodní expanzi firmy, říká historik Ondřej Ševeček, který je spoluautorem nové knihy Tovární města Baťova koncernu, mapující projekty baťovských měst na evropském kontinentu. číst dále Jak se kde prodává / Libor Hruška > NP č.492 > Život prodejce Kde se prodejcům Nový Prostor prodává dobře a kde to jde hůř? Jak to v NP funguje s prodejními místy? Kdo rozhoduje o tom, kde budou prodejci prodávat? číst dále Zabijácké výtahy, archy Noemovy a chodovské UFO / Libor Hruška > NP č.501 > Téma čísla Jižák, Jižák je město snů. Největší české sídliště neinspirovalo jenom PSH, ale za čtyřicet let, co stojí, i desítky spisovatelů a filmařů. Jak se v literatuře a filmu pohled na Jižní Město proměňoval, na to jsme se zeptali jihoměstského patriota, kulturologa Jana Lukavce. číst dále V malování hledáme ztišení / Libor Hruška > NP č.493 > Rozhovor V pražské Bolzanově ulici, kde dnes sídlí denní centrum Naděje, malíř Michal Singer dříve pracoval. Bylo to na začátku 90. let, kdy jako grafik dával tvář týdeníku Respekt. Dnes uznávaný český autodidakt na stejné adrese vede kurzy malby pro lidi bez domova. „Pro klienty je to azyl, forma vnitřní emigrace,“ říká. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů