NP č.498 > Moje městoProdejce Vladimír - Hipík z české SibiřeJakub Yellen

Vypravili jsme se s prodejcem Vladimírem z Vodičkovy ulice do jeho adoptivního rodného města Moravských Budějovic, abychom se prošli ve stopách jeho života. Opět jsme narazili na krach průmyslu v místním kraji, který dokáže s lidskými osudy pěkně zamávat.

Vladimírovi je letos padesát let. Narodil se v Liberci, ale hned po porodu skončil v dětském domově. Měl štěstí. Odtud si ho velmi záhy vzali jeho adoptivní rodiče z Moravských Budějovic. „Když mi rodiče umřeli a já musel vyklidit jejich byt, našel jsem ve sklepě kočárek. Z toho jsem usoudil, že si mě naši vzali ještě jako úplně malinkatýho." To, že je adoptivní, se Vladimír dozvěděl v patnácti letech. „Pro mě to nemělo žádnou váhu a můj vztah k rodičům se tím nijak nezměnil. Jednou jsme totiž se školou jeli na výlet na návštěvu do dětského domova a od té doby jsem si toho, že mám mámu a tátu, strašně vážil." Oba jeho rodiče pracovali v místním JZD a Vladimír tam strávil celé dětství. Přičichl k mnoha různým strojům, a když byl větší, naučil se je i řídit. Vojnu, kterou odsloužil v Rakovníku, pak díky tomu strávil jako řidič, a dnes tak dokáže řídit vše, co má motor. Kdysi měl vlastní Jawu 350 a později i nezničitelnou a legendární Toyotu Hilux. „Tu motorku jsem měl rád, líbila se holkám. Měl jsem ji ale jenom čtyři měsíce. Pak na ni sednul kamarád a v Dačicích ji rozpůlil o sloup. On měl několik zlomenin, ale motorka to nepřežila."


Smažák v Grandu

Při procházce Moravskými Budějovicemi, kde už Vladimír víc než dvacet let nebydlí, jsme našli jen jediný podnik, který si pamatoval z dob svého mládí. Vše ostatní se změnilo. Na náměstí jsme ale narazili na stálici snad všech českých měst – hotel Grand – a protože prý krajině kolem Moravských Budějovic místní říkají česká Sibiř a jaro je tady v podstatě ještě zima, zašli jsme celí promrzlí dovnitř na polívku a smažený sýr. „Když jsme se spolužákama z učňáku chodili na pivo, dávali jsme si smažák. Obyčejnej stál tenkrát šest korun a se šunkou sedum. Dali jsme si sejra, pár piv a šlo se do kina. Vždycky jsem si kupoval první řadu a paní v pokladně to jednou už bylo divný, prej že všichni chtěj někam doprostřed a já úplně dopředu. A já jí na to řek, že to dělám proto, abych to první viděl," rozesměje nás Vladimír a vzpomínky mu začínají vyskakovat jedna za druhou.

Měl jsem Jawu 350 i Toyotu Hilux.

motorku mi kámoš rozpůlil o sloup.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Jakub Yellen VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Jak vrátit smrt do života / Jakub Yellen > NP č.492 > Téma čísla HRAČKY A NAŠE TABU Smrt je citlivé téma. Výchova dětí a různé cesty k ní jakbysmet. Když se pokusíte smrt s výchovou dětí spojit dohromady, citlivost se násobí tak dramaticky, že se o tom přestává mluvit vůbec. V tématu „hračky“ jsme tak v podstatě náhodou objevili obrovské, tiché tabu, o kterém by se v zájmu úplně všech mělo začít otevřeně mluvit. číst dále Armáda nechce psychopaty / Jakub Yellen > NP č.494 > Téma čísla Vojenský psycholog Daniel Štrobl zkoumal chování lidí v zátěžových situacích a s posttraumatickým syndromem. Byl také u výběru personálu vyššího vojenského managementu. „Armáda psychopaty nechce!“ řekl nám na úvod, jen co uvařil kafe. číst dále Máme FACEBOOK! A na něm krátké filmy s prodejci. Jak to vzniká? / Jakub Yellen > NP č.489 > FB deník Tohle je už druhá verze textu pro tuhle rubriku. Tu první mi šéfredaktor hodil na hlavu. „To má být deník ze zákulisí! O tom, jaký to je v první linii Novýho Prostoru. Co zažíváš při natáčení s prodeci! Musí to bejt víc osobní, živelný!“ křičel na mě do telefonu. Je to tyran, takže jsem se s ním radši moc nehádal a sednul k tomu znova. číst dále Naše čtecí babička / Jakub Yellen > NP č.514 > Téma čísla Navštívili jsme mateřskou školu, do které chodí senioři číst dětem pohádky. Geniálně jednoduché. číst dále Nedělní poezie / Jakub Yellen > NP č.490 > FB deník Od začátku prosince minulého roku se na fejsbuku Nového Prostoru objevují křehká videa plná slov, která v běžném životě neuslyšíte. Naši prodejci totiž recitují básně. Proč to dělají? Co z toho mají? K čemu je jim to dobré? K čemu to může být dobré vám? číst dále Autismus v sobe má velikou lidskost / Jan Štěpánek, Jakub Yellen > NP č.505 > Téma čísla Martinu Selnerovi, pečovateli ve stacionáři s autistickými dětmi, autorovi blogu Autismus & Chardonnay, v těchto dnech vychází stejnojmenná knížka. Povídali jsme si o tom, jak jeho práce ovlivňuje jeho psaní a že to někdy funguje i obráceně. číst dále Alexander Hemala versus prodejce Bohouš Jirásek, Hlasatelství jsem zatlačil oči / Bohouš Jirásek, Jakub Yellen > NP č.491 > VIP Rozhovor Co vlastně dneska dělá Alexander Hemala? „No to by mě děsně zajímalo, s ním bych si moc rád popovídal, je to ikona mýho mládí,“ prohlásil prodejce Bohouš. A co tedy dělá pan Hemala? Dělá toho strašně moc. Nevěřili byste, že tenhle pán má tak nabitý diář, že sehnat ho na rozhovor nám trvalo několik týdnů. číst dále Trvalé štěstí je úplná iluze / Jakub Yellen > NP č.490 > Téma čísla Tento text vznikl na základě rozhovoru s propagátorem svobody v práci Tomášem Hajzlerem, který na plný úvazek pomáhá lidem najít svůj důlek, ve kterém budou žít svůj vlastní dobrý život. Z rozhovoru jsme vytáhli to nejzajímavější. číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv