Většina lidi má tmu spojenou s něčím záhadným, děsivým, se smrtí. Vy naopak tmě dáváte veskrze pozitivní kontext...
Za dva tisíce let existence křesťanství bylo lidstvo deformováno strachem ze tmy. I proto mají lidé dodnes z té tmy strach, aniž si to uvědomují, protože světlo, to je přece Bůh, to je nebe, to je nějaké vykoupení. A oproti tomu, jak říká Tomáš Akvinský: tma a ženská je zlo.
Jsou kultury, pro které tma nemá ty negativní konotace?
No jistě, například východní kultury. Bohyně temné luny a čínská monáda. Pro ně jsou střídání světla a tmy, aktivity a útlumu běžné principy životního rytmu. Jednou jsem ve schránce našel anonymní dopis od pacientky, která mě nařkla, že jsem nositel zla a tmy, a proklínala mě do horoucích pekel, a pak se zapomněla podepsat. Na závěr pak napsala: ať se snažíte, jak se snažíte stejně jednou zavládne světlo a neustále bude svítit slunce. Já jsem se pak asi dvě hodiny smál a představoval jsem si ta spálená pole a zničenou zem. Já nejsem propagátor tmy, já prostě jenom vím, že z hlediska přírodních rytmů jde o cyklické střídání, které k životu patří.
V roce 2001 byla v Kolíně nad Rýnem mezinárodní konference onkologů z celého světa, kde se snažili dobrat příčiny, proč je neustálý nárůst onkologických onemocnění. A oni tenkrát došli k názoru, že jedním ze základních faktorů je světelné znečištění, že pořád někde něco svítí. My totiž v mozku máme epifýzu, drobnou žlázu, která produkuje melatonin (hormon spánku – také se mu říká hormon mládí), a epifýza tenhle hormon produkuje, jen když je tma. A melatonin je zároveň také nejsilnějším antioxidantem, který si tělo vytváří samo jako obranu před onkologickými onemocněními. Když je v noci světlo, tak se nic z tohohle neděje. To je první doporučení, které svým klientům dávám: spěte v ÚPLNĚ zatemněné místnosti. Když půjdete v noci na WC a na okamžik si rozsvítíte světlo, tak epifýza přestane produkovat melatonin až na 48 hodin!
Tohle se prý děje hlavně u modrého LED světla, což jsou mobily, televize...
Ano, máte pravdu a je velmi zajímavé, že to nedělá červené světlo. A tady se zdá, že se lidský organismus přece jen adaptoval, když jsme dlouhá staletí v noci koukali do ohně. Když obsluha u nás nese do kabiny jídlo, svítí si právě červenou baterkou.
Organismus je trénován denně přijímat spousty informací, a ony najednou nejsou. přijde regulérní absťák.
Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.
Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.
Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.
