NP č.494 > Život prodejceZvířata bez domova / Jak to vidí prodejceLibor Hruška

Osmiměsíční Blondie a dvouletá Elsa dělají společnost Vladimírovi v obytné buňce, kterou má pronajatou od radnice Prahy 9. „Mám se o koho starat, komu se svěřit a mám pocit, že nejsem sám. To je jedna věc, zároveň mě ale taky má kdo chránit, nemusím shánět paralyzér, nůž nebo jinou zbraň. Když lidi uvidí velkého psa, dostanou strach. Mnoho lidí z řad bezdomovců bylo zabitejch a já si myslím, že kdyby měli pejska, tak by bylo těch životů zmařenejch mnohem míň. Pes na nebezpečí opravdu dokáže dobře upozornit,“ říká Vladimír, ale dodává, že pes musí být dobře vycvičený a živený.

Neřešit žrádlo na poslední chvíli

Například Blondie, je ještě štěně, a tak ji Vladimír krmí třikrát denně. „Člověk, kterej žije na ulici, má kolikrát psa víc vykrmeného, sám ví, co je to mít hlad a nechce, aby to zažíval i jeho pes Víte, já jsem z vesnice a tam bylo pravidlo, že dobytek musel dostat prvně a pak teprve se šel najíst hospodář, tady ve městě jsem viděl hodně bydlících, kteří chodí se psy, za které bych se já styděl, normálně jim koukají žebra." Když má pes hlad, je podle Vladimíra zaděláno na problém. Zvířata začínají být agresivní, jsou nezvladatelná a snaží si žrádlo opatřit jinak a jinde. „Ani se nedivím, že je pohled lidí na pejskaře-bezdomovce hodně negativní. Chlastají nebo berou drogy a i na těch psech poznáte, že nejsou spokojení. Podle mě by měli strážníci pejsky mnohem víc kontrolovat, jestli v pořádku, jestli se nechovají agresivně, jestli s sebou májí jejich majitelé vodu a granule. Ne aby chodili na poslední chvíli žebrat na žrádlo..."


Vždyť leží na spacáku

I jemu občas někdo vyčte, že se psem tráví hodiny v centru. „Lidi také nechávají psy před krámem, když chodí nakupovat. Moje holky aspoň vždycky leží na spacáku." Ke kastraci se staví zdrženlivě, stejně tak jako většina chovatelů. „Jsem ochotnej je dát kastrovat, ale až zhruba v šesti, sedmi letech. Zastávám právo aspoň jednoho vrhu, vždyť si představte, kdyby to bylo naopak a psi byli nad námi a rozhodovali, jestli se můžeme množit nebo ne. Vždyť i sirotčince jsou plné dětí jako útulky. Problém samozřejmě přichází, když si pán fenu nehlídá. To pak může počítat s tím, že se mu bude vracet se sedmi štěňaty. Když ji pustí na volno, tak je jasný, co se stane." On sám si své feny doma drží na vodítku i když z jiného důvodu.


Klidně bych i platil

„Mně jedna fenka zahynula, ucítila srnčí na kolejích a vlítla pod vlak. Na jednu stranu jsem byl rád, že se netrápila, na druhou stranu jsem přišel o fenku, která měla ráda mě, a já měl rád ji. Bylo jí necelejch pět, a já ji měl rok a měsíc. Selhal jsem, neuvědomil jsem si, že může být nebezpečné pouštět psy na volno, když žijete třicet metrů od kolejí."


Když si chtěl pořídit nového psa, v útulku narazil. „Trvalé bydliště mám doma na Vysočině a oni podle adresy poznají, že je to obecní úřad. Na jednu stranu je chápu, dát bezdomovci psa je dost riskantní, ale myslím, že by měli rozlišovat bezdomovce a bezdomovce. Měli by se zajímat, jestli ten člověk nebere drogy, jestli psa může uživit a jestli ho nechce jen na žebrání. Klidně by mohli lidi bez domova i nějakým způsobem zpoplatnit, kdyby po mě Praha 9 chtěla nějaké rozumné peníze, neměl bych s tím problém. Chtěl bych bojovat za to, aby bezdomovci mohli dostávat psy z útulků. Takhle se jen podporují nelegální množírny, někdo si za blbou pětistovku koupí štěně a použije ho na žebrání, aby měl na chlast."


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Dobrý psychopat / Redakce > NP č.494 > Téma čísla Když se řekne psychopat, vybavíme si někoho v lepším případě nesnesitelného, v horším případě okolí nebezpečného. Jsou ale vlastnosti, díky kterým lidé s psychopatickými rysy mohou hrát ve společnosti kladnou a zásadní úlohu. Psychopat díky absenci emocí a strachu může činem na hraně totálního rizika posunout lidstvo vpřed. Hledáme dobrého psychopata! číst dále Armáda nechce psychopaty / Jakub Yellen > NP č.494 > Téma čísla Vojenský psycholog Daniel Štrobl zkoumal chování lidí v zátěžových situacích a s posttraumatickým syndromem. Byl také u výběru personálu vyššího vojenského managementu. „Armáda psychopaty nechce!“ řekl nám na úvod, jen co uvařil kafe. číst dále Češi? OK. / Jan Stern > NP č.494 > Fejeton Víte, co je nejčeštější z českých příběhů? Praotec líný vylézt na pořádný kopec? Ale kdeže. Přemysl zanechávající poctivé práce s pluhem ve prospěch politiky? Ne, ne. Babička na Starým Bělidle, co by pro pírko přes plot skočila a paní kněžně (co asi odložila Barunku) se až po pás poklonila? Samá voda. České to všechno snad je, ale nejčeštější nikoli. Ani zdaleka. číst dále NáZNAK / David Háva > NP č.494 > Startér Chtějí dělat věci, co mají smysl. A mít práci jako srdcovou záležitost. Když se jich na něco ptáte, tak vás slyší. Přesto vyvinuly zážitkovou hru, která má přiblížit svět neslyšících. číst dále

Nejčtenější články autora

Krásná geometrie / Libor Hruška > NP č.530 > Příběh Ikonické geometrické kompozice Zdeňka Sýkory mizejí z veřejného prostoru. Jeho žena Lenka neúnavně bojuje za jejich záchranu. číst dále Příliš směšné na středověk / Libor Hruška > NP č.529 > Téma čísla Dvojice mladých historiků Vojtěch Bažant a Martin Šorm boří stereotypy o zamračené středověké Evropě. Slovní hříčky, absurdní humor, ironie, satira i nadsázka, to vše existovalo už tehdy. A k tomu nádavkem prdící mniši, hroziví hlemýždi a zajíci zabijáci. číst dále Splněný sen archeologa? / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla Zdeněk Dragoun a Michal Tryml měli to štěstí, že se na začátku kariéry v 70. letech dostali k vykopávkám spojeným s výstavbou pražského metra. Splněný sen archeologa? Jen pokud by na práci bylo více času. Stavba metra se nesmí zpozdit, zněl stranický úkol, a tak si archeologové museli vybírat, co zachránit. číst dále Sudetské skalky / Libor Hruška > NP č.518 > Téma čísla Botanik Jan Albert Šturma je rodilý Pražák, dnes ale většinu času tráví v pohraničí. Věnuje se rekultivaci důlních brownfieldů, zkoumá opuštěné německé vesnice a do Sudet se sám přestěhoval. Koho jiného se zeptat na specifika sudetské flóry, na to, jakou vazbu má na pravlast prvních německých kolonistů a jak se proměnila před sedmdesáti lety po odsunu jejich potomků? číst dále
celý archiv