NP č.480 > Pošli to dálChléb a hryEva Lédlová

Právě probíhající evropský fotbalový šampionát plní stránky snad všech deníků, týdeníků, čtrnáctideníků a občasníků v internetové i tištěné podobě. Fotbaloví chuligáni mají svátek a přijeli si do Francie porovnat bojový um na evropské úrovni.

V Marseille bylo po sobotě 11. června, kdy zde došlo k ostrým střetům ruských fotbalových nadšenců s policií, zadrženo 43 osob, na což si hbitě postěžoval ruský ministr zahraničních věcí, který si kvůli incidentu pozval na kobereček francouzského velvyslance v Moskvě. V severofrancouzském Lille došlo zase po zápase Slovenska s Ruskem ke kolizi policejních složek pro změnu s britskými milovníky fotbalu, piva a falešného zpěvu. Tam, kde projevy sportovních nadšenců nejsou tak vášnivé, jsme svědky „pouze“ naprostého zahlcení veřejného prostoru skandujícími postavami zabalenými do všemožných vlajek a šálů, obřími svítícími obrazovkami a ještě většími pódii pro sledování finálního zápasu těchto kulatých orgií. Člověk, kterému fotbal nic neříká a náhodou nezaznamenal začátek soutěže, tak mohl po vkročení na ulici v minulých dnech utrpět značný šok. Obzvlášť když dotyčný není psychicky připraven na invazi „našich“, které jinak aby na jihu Francie pohledal.

Setkáváme se na náměstí, kde se prolínají dva světy: koncer t v rámci protestního hnutí Nuit Debout, který je doslova obklíčen skandujícími fanoušky. Dávám se do řeči se svými krajany. Nemůžou pochopit, že nesleduji dění. Jejich láska k fotbalu se nezapře, když se mě jeden z nich ptá, jestli si myslím, zdali má jeho kumpán, snažící se svést moji kamarádku stojící opodál, šanci skórovat (a jestli vím, co tím myslí). Nepřestane mě fascinovat, co tenhle sport s lidmi dělá. Moje rozčarování graduje, když cestou domů míjím dvě potácející se české vlajky, jejichž lidskou podstatu prozradí až skandování: „My chceme chleba!“


autor / Eva Lédlová VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA
celý archiv