NP č.456 > Pošli to dálAgent, kam se podívášOndřej Slačálek

Já jsem agent Sí Aj Ej, jsem nebezpečnej a jsem zlej. Čím víc jsem zlej, tím líp jsem placenej…“ zpíval svého času Pepa Nos. Reagoval tak na někdejší paranoiu z temných „zahraničních centrál“ a tajné služby Spojených států amerických, která podle Rudého práva měla stát za jakoukoli kritikou tehdejších poměrů.

Je víc než pětadvacet let po pádu sklerotického režimu, který se musel s kritikou vyrovnávat podobným způsobem – a abychom si snad Nosovu písničku zpívali zase. I přední liberální hlasy by najednou rády omezily veřejnou debatu, jinak totiž prý hrozí, že do ní proniknou jiné temné síly. A tak jindy svobodomyslný Martin C. Putna říká: „Lidé, kteří šíří kremelskou propagandu, jsou zrádci a patří před soud.“ Bývalý rockový hudebník a chartista Jan Macháček zase navrhuje, aby na televizní vysílání získaly vliv tajné služby – prý mají informovat televizní radu, kdo z expertů a komentátorů, zvaných na obrazovku, je skrytý ruský agent…

Jenže co když někdo kupříkladu „šíří ruskou propagandu“ proto, že s ní souhlasí, proto, že jej přesvědčila? Můžeme s ním jistě nesouhlasit, ale smíme ho hnát před soud? Za co přesně? Co vlastně takový člověk zradil? Naše nepřátelství k oficiálnímu nepříteli? Kdy bylo takové nepřátelství uzákoněno?

Pokud nás Rusové skutečně sledují tolik, jak si myslí české intelektuální a žurnalistické autority (a vyloučit to jistě nelze), musejí se královsky bavit – především nad tím, jak snadno přebírají někteří horliví antiputinovci putinovskou mentalitu. Živě si představuji pupkatého oficíra ruské tajné služby, který si z nedostatku lepší práce s širokým úsměvem čte ve svodce překlady výše citovaných výroků a říká si: To bylo řečí o svobodě slova a jen přijde první krize, už by přední liberálové za nesprávné názory posílali před soud a zatahovali do veřejnoprávních médií tajné služby. Proti tomu je Putinovo označování neziskových organizací placených ze Západu za „zahraniční agenty“ snad ještě celkem umírněný krok…


autor / Ondřej Slačálek VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Singl drama / Jan Stern > NP č.456 > Fejeton Kdybych byl Američan a psal o životě třicátníků, co jsou singl, budu mít jednou týdně sloupek v New York Times, za který si po třech letech pořídím vilu v Malibu. číst dále Krize důvěry / Petr Pospíšil > NP č.456 > Téma čísla V tradičně proočkovaném Česku to zní jako konec světa. A přece – přibývá lidí, kteří odmítají očkování svých dětí. Sankce pro tyto rodiče se v nedávných měsících řešily v parlamentu i před Ústavním soudem. číst dále Stěrače stírají, agresivita narůstá / Filip Malý > NP č.456 > Pošli to dál Posledních několik let se více či méně pravidelně dozvídáme, že agresivita žadatelů o sociální dávky povážlivě roste. Naposledy jsme si mohli o neplechách chudých prosebníků o státní almužnu počíst z Jihomoravského kraje – prý pověstného vysokou mírou agresivity klientů. Řešení? Plexisklo a zvýšený policejní dohled. Jakkoli je tahle mediální zkratka čtenářsky dráždivá a atraktivní, je s ní jedna potíž – moc dobře nefunguje. číst dále Cukrem ke zdraví! / Tomáš Malík > NP č.456 > Téma čísla Homeopatie pomáhá lidem už více jak dvě století. Jak přišla léčebná metoda, která jde proti základním principům moderní medicíny, ke své proslulosti až do té míry, že jsou její sladké přípravky v lékárnách hned vedle běžných léčiv? číst dále
celý archiv