NP č.456 > FejetonSingl dramaJan Stern

Kdybych byl Američan a psal o životě třicátníků, co jsou singl, budu mít jednou týdně sloupek v New York Times, za který si po třech letech pořídím vilu v Malibu.

Pak třicet těch sloupků vydám jako knížku, prodám milion výtisků a přistavím k malebné malibuvile heliport. Pak podle toho natočí HBO seriál a já si ve vrtulníku kroužícím nad Malibu koupím přes internet New York Times. Tedy tu firmu. A až budem točit podle toho seriálu hollywoodskou romantickou komedii (a pevně doufám, že ne s Reese Whiterspoonovou, to radši zaplatím Julii plastiku), přikoupím HBO. Volné pokračování filmu bude sice špatné a natočené nejspíš v Kataru, protože Arabové si koupí product placement, ale jestli se mi za to bude David Letterman v Late Night Show posmívat, koupím si ho taky. Spíš mi to však už bude jedno, protože to už nebudu singl, to už budu mít doma u bazénu začínající herečku z Kostariky v plavkách zařízlých na těch správných místech, co mě opravdu, ale opravdu miluje. Psychoterapie, na níž budu hledat smysl života, bude sice drahá, o rozvodu se zařízlými plavkami nemluvě, ale investice do start-upu s novou generací kolečkových bruslí mě udrží nad vodou.

No jo, takhle to chodí v Americe. Jenže já se narodil v nemocnici na Bulovce. A z toho plynou zásadní odchylky od výše uvedeného scénáře. Třeba že si za fejetony do bezdomoveckého časopisu nekoupím vilu, ale kávovar. Knížku mi vydají, jen když si ji celou sám zaplatím a nebudu po nich chtít ani korunu. Seriály se u nás točí, ale nejspíš koupí licenci a adaptují ten americký z HBO, mě si možná najmou na to, abych „Bloomingdale“ přepsal na „Arkády Pankrác“ (když zaplatí) a „fuck“ na „kurvadrát“. Ale hlavně: když budu psát o starostech singl třicátníků, zvlášť nás, těch krapet uzrálejších, nebudu trendy a cool, místo toho si paní Košvancová z druhého patra řekne: já věděla, že je nějakej divnej.

Ale co naplat. Starosti singles jsou strašně důležité. A fejetony se o nich psát musejí, i když vám to přinese jen to, že pořád sháníte nějaké filtry a v baráku jste za bukvici. Jistě, těch dramat v životě svobodných mužů a žen není zase tolik. Zbývá vám spoustu peněz, kalhoty můžete po příchodu domů hodit, kam chcete, a žádný pupínek vás nezneklidní, protože příznaky všech pohlavních chorob byste mohl přednášet na univerzitě. Avšak jedno drama přeci jen vaši nervovou soustavu pravidelně rozdrásá. Je jen jedno jediné, ale stojí za zaznamenání.

O co jde? Sedíte na baru, rutinně balíte čerstvou maturantku, hravě stoupáte na žebříčku (nežijete s matkou: 50 bodů, použijete slovní spojení „zahedžovaný fond“: 50 bodů, neplatíte alimenty: 50 bodů, chcete se usadit: 300 bodů), načež dojde na větu „nepůjdem ke mně?“ Copak o to, už od zahedžovanýho fondu bylo jasné, že půjdete. Ale nejhorší je, že od té chvíle vám v hlavě straší jediná otázka: Sakra, mám uklizeno?

V tu chvíli se romantická komedii mění v horor a ani Julie to nezachrání. Opravdu neleží ponožky na zemi vedle gauče? Nic si nelze nalhávat, občas je kvůlivá vyčerpání dál nedonesete. Do háje – kafe. Včera jsem ho rozsypal na kuchyňské lince. Opravdu jsem ji utřel? Nebo jsem se na to vykašlal jako vždycky na všechno?! Nejradši bych si nafackoval.

Ale počkat. Záchod! Ráno jsem byl na malý. Spláchl jsem, nebo nespláchl? Samozřejmě nejsem prase, vždycky spláchnu. Ale na druhou stranu, to víte, občas je singl borec trochu zamyšlen, už se mi párkrát stalo, že... To by byl úplný konec. Nespláchnutý záchod je horší než matka, co volá, kdy už přijdete domů. Zlatá fusekle u gauče, to je proti tomu prkotinka. Ale ne, přeci nejsem takový debil, určitě jsem spláchl, přesvědčujete sami sebe. Jenže to už jste opravdu sami. Neboť maturantka vás opustila kdesi u rozsypaného kafe, když zjistila, že jste nějak mimo.

Jedno jediné vás pak může těšit: k rozvodu, kde by vás zařízlé maturitní plavky obraly o půlku kávovaru, se takto dopracujete jen stěží.


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Nesplněná očekávání / Jan Stern > NP č.331 > Fejeton Drazí, musím se vám svěřit. Mám takový malý problém s navazováním kontaktů s opačným pohlavím. Dlouho jsem si kladl otázku, kde je zakopaný pes. A tuhle jsem vám ho vykopal. číst dále Sebezraňováním a askezí k neobyčejné hojnosti / Jan Stern > NP č.323 > Rozhovor Poslouchat Jana Kellera člověku na klidu nepřidá. Uvědomí si jak křehká je slupka naší vyspělé civilizace a nesamozřejmý blahobyt, který si užíváme. Za fasádou rozumu dřímá barbarství hrozící zahubit naše skvělé výdobytky. číst dále O Američanech, agentech a jiných záhadách / Jan Stern > NP č.343 > Fejeton Milí Češi, řeknu vám, máte svoje záhady. A nemyslím tím teď záhady typu světelných jevů v jihlavském podzemí, nacistických létajících talířů vznášejících se na konci druhé světové války nad Letňany, štěchovického pokladu, k jehož vyzvednutí scházejí několika výpravám poslední haléře, případně tajuplně nabitého diáře poručíka Ludvíka Zifčáka v chladných listopadových dnech roku 1989.   číst dále Sociologie amarounů / Jan Stern > NP č.453 > Fejeton Často přemýšlím nad tím, jací jsme my Češi. Myslím, že o sobě moc nevíme. Říkáme o sobě třeba, že krademe. Ale krade se všude po světě a mnohde mnohem víc. Říkáme o sobě, že pijeme. No, to nelze zpochybnit, pijeme hodně, pijeme víc než Rusové a Dánové. Pijeme Ligu mistrů. Leč přesto před nás statistika Mezinárodní zdravotnické organizace předsadila ještě jeden více kořalnický národ – Moldavce. Takže žádné Nagano, žádný Bělehrad, pouhé důstojné Chile 62. Myslíme si o sobě třeba taky, že jsme ateisté. A přitom každý druhý kolem mě věří na horoskopy, reinkarnaci, UFO a ilumináty. Kdepak, všechny tyhle definice jsou mimo. číst dále Rakeťák / Jan Stern > NP č.452 > Fejeton Život muže je neskonale těžší než život ženy. Je ale zvláštní, že ženy to netuší a i zcela průzračným a nezlomným argumentům v této otázce čelí s dětinskou naivitou. číst dále Dobře vypečené gestapíčko / Jan Stern > NP č.454 > Fejeton Možná tomu nebudete věřit, ale jsou věci, o kterých se mi žertuje těžko. Ovšem nejspíše vás překvapí, které to jsou, či spíše, které to nejsou. číst dále Budíkové zákony / Jan Stern > NP č.457 > Fejeton Velké dějiny a děje jsou řízeny zákony, jako je Archimédův zákon, Ohmův zákon, zákon dědičnosti, zákon nabídky a poptávky, Starý zákon, Nový zákon, eventuálně vor v zakoně. No jo, ale co děje malé? Naše všednost? Jí badatelé a proroci zatím pozornost věnují jen malou. Přesto se lidé odpradávna pokoušejí zákon, který ji řídí, pojmenovat. číst dále Paradigma pekla / Jan Stern > NP č.451 > Fejeton Jeden velký filozof kdysi napsal takovou divadelní hru, kde se lidi dostanou do pekla. Ale to peklo nemá kotle, ani chlupaté čerty s ocasem až na zem, ba ani červené tapety. Je to obyčejný pokoj, z něhož nejde odejít, a v němž jsou lidé, se kterými si nelze porozumět. V závěru té filozofické hry se pak praví, že peklo jsou ti druzí. číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv