NP č.405 > Pošli to dálNerovný boj Romana SmetanyJaroslav Fiala

Průběh krajských a senátních voleb obohatilo vystoupení olomouckého řidiče autobusu Romana Smetany. Zatímco politická reprezentace se uzavírá a zhruba pětatřicetiprocentní volební účast napovídá, že lidé volili hlavně proti volbám samotným, Smetana zkusil prolomit hradbu mlčení, která chrání svatouškovské politiky před občany.

 

V přímém přenosu konfrontoval premiéra Petra Nečase, novináře i televizní diváky se svým absurdním případem. Smetana byl za svůj vtip s tykadly odsouzen, za rozsudek se postavili i soudci z Nejvyššího soudu a na prezidentskou milost alespoň do této chvíle čekal marně. Jeho případu si také všimla některá zahraniční média, která kritizují aroganci zdejších mocenských sítí. Zesměšnění předvolebních billboardů politiků, kteří své projevy mění podle nejnovějších objevů marketingových oddělení, Smetana chápal jako formu komunikace. Potázal se však se zlou; sáhl totiž na posvátnou krávu soukromého majetku, jak mu Nečas i další velmi rychle vysvětlili.

Smetanův čin byl veskrze politický. A málokdo může popřít náboj jeho samozřejmosti, který spočívá v zesměšnění bezduchých reklam politických figurek. Jenže i když lze slepou uličku současnosti vidět ze všech stran, je obratně zastírána. Politická a ekonomická moc umí využívat řeč zákonů a výhody klientelismu v míře, jakou si řadoví občané zpravidla nemohou dovolit. Na nerovný souboj s oligarchiemi nedávno upozornil americký novinář Chris Hedges, který patří ke kritikům stávajícího systému v USA. Vyzval k nenásilným protestům, ale předem upozornil, že je třeba počítat se zatčením. Důvodem je zpochybnění samozřejmosti, s níž politické reprezentace omezují přístup ke zdrojům, vládnou na objednávku ekonomických zájmů a připravují rostoucímu počtu lidí bezvýchodnou budoucnost. Lidé jako Roman Smetana ukazují, že rozhodnutí, zda tomu nečinně přihlížet, je na každém z nás. Navzdory nerovným pravidlům mají občané na své straně početní převahu a mohou situaci změnit.

 


autor / Jaroslav Fiala VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Zlo, koště a bradavice / Andrea Novotná, Jaroslav Fiala > NP č.355 > Téma čísla Primitivové a rozvraceči versus normální a slušní lidé. Rozdělování společnosti na nesmiřitelné tábory obvykle provázelo hledání vnitřních nepřátel. Také současné hony na čarodějnice však mají své inkvizitory a oběti, jejichž role se mohou velmi rychle proměňovat.   číst dále Pošlete pryč své vojáky! / Markéta Vinkelhoferová, Jaroslav Fiala > NP č.373 > Dějiny přítomnosti Bývá přirovnávána ke známé barmské disidentce Su Ťij, ve Velké Británii obdržela cenu Anny Politkovské a západní média ji považují za jednu ze sta nejvlivnějších osobností loňského roku. Kdo je ta odvážná Afghánka, o které v Česku není moc slyšet?   číst dále O mostech mezi hudbou a lidmi / Markéta Vinkelhoferová, Jaroslav Fiala > NP č.379 > Téma čísla Spojení hudby a nejmodernějších technologií může vyústit do vzniku pozoruhodných nástrojů, léčby těžkých nemocí i poznávání sebe sama. Americký skladatel Tod Machover se o to pokouší už řadu let v sepjetí s vírou v lidskou tvořivost a změnu k lepšímu.   číst dále Když chybí sny / Jiří Růžička, Jaroslav Fiala > NP č.425 > Dějiny přítomnosti Řekne-li se ostalgie, leckdo si vybaví nekritické vzpomínání na bývalý režim, anebo dokonce nebezpečí „ztráty paměti“ (té správné). Je tomu ale opravdu tak? O čem vypovídá obliba kultury z dob reálného socialismu? číst dále
celý archiv