NP č.366 > FejetonDivočina se sousedkouJan Stern

Musím se přiznat k jedné zvláštní věci: šmíruji své sousedy. Tedy, abych byl přesný, šmíruji hlavně sousedku. Bydlí pode mnou, je jí asi pětatřicet a je značně vyvinutá. Dělám to jen proto, že jsem řádný občan, který se snaží vždy plnit předepsané i nepsané normy.

 

No, vím, že výše uvedené věty některé z vás snad lehce zneklidnily. Ale já byl přitom ke svému jednání doslova dohnán. Proklatými PET lahvemi.

Respektive jejich sešlapováním. Pokud to ještě nevíte, pak osvětově podotýkám, že PET lahev nestačí jen ekologicky odložit do žlutého kontejneru na tříděný odpad. Měli byste ji před odložením také sešlapat, aby ve žlutém kontejneru nebyl skladován jen vzduch – tak alespoň praví doporučení pro řádné občany.

A já byl řádným odjakživa. Ve školce jsem dojídal zelnou polévku, i když se mi z ní zvedal žaludek. Do poslední kapky jsem zelnou polévku řádně vytřel z lina, pakliže jsem ji při dojídání vrhl. Na školním plaveckém kurzu jsem se svou pílí propracoval z kategorie želva do kategorie kapřík. Na stejném kurzu jsem při tonutí na dně hloubětínského bazénu až do ztráty vědomí dělal řádně tempa dle pokynů instruktora. Na základní škole jsem získal lichotivou přezdívku Hujer. Na střední pak neméně výmluvnou přezdívku Fízl. Zkrátka, není řádnějšího občana než mne, proto také poctivě sešlapávám PET lahve.

Jenže s tím je drobná potíž. Vzniká přitom tak trochu hluk. No, vlastně jde o strašlivý randál. V zásadě dost připomínající rozparáděnou sbíječku. V mém panelákovém bytě má tato audio-atrakce tu zvláštní kvalitu, že vzruší celý dům. Především sousedku, co bydlí pode mnou. Myslím, že jsem se již zmínil o její vyvinutosti, nyní je nutno jen dodat, že vyvinutý má především sluch. Zjistil jsem to tehdy, když se mne ve výtahu optala, zda hodlám ve svém bytě i nadále provozovat ostré střelby, kvůli kterým musí svému psovi do jídla přidávat histeps. Jako vzdělanec a takřka literát jsem ihned pocítil jistý ironický nádech v její řeči, a také mi okamžitě došlo, že za vším vězí ďábelské PETky detonující pod mou botou. Jen jsem tehdy ve výtahu cudně sklopil zrak. Přiznávám, sám se při sešlapávacím úkonu často uleknu, zda nedošlo k posunu litosférických desek pod městem.

A tak celé dny teď postávám za záclonou, a jakmile spatřím, že sousedka vyrazila k popelnicím či jde vyvenčit svého neurotického vořecha, okamžitě se vrhám na hromadu nastřádaných PET lahví a zuřivě po ní dupu, neboť mám jen pár chvil, kdy bude byt pode mnou volný a sousedka se bude nacházet mimo zónu výbuchu.

Jenže uznejte sami, to není řešení skutečně strukturální. Oříšek umělohmotného tankodromu bych potřeboval rozlousknout nějak zásadně, abych neskončil jako vořech – na histepsu. Nemohu přeci postávat celé dny u okna, zvláště když už volali z práce a vyzvídali, jestli se ještě někdy stavím. No ale co s tím?

Jeden radič se před časem našel. Můj přítel, pedagog ČVUT, tvrdil, že nejvhodnější by bylo pořídit si paketovací lis MACFAB 650. Nakonec ale uznal, že by mohl být problém pronést desetitunový přístroj dveřmi panelákového bytu, nemluvě o tom, že jeho případné propadnutí podlahou by mohlo vyřešit problém se sousedkou snad až příliš radikálním způsobem.

Řeknu vám, že kvůli té zapeklité věci už ani nespím. Celé noci se melu v posteli, odkopávám se a vyzývám polštář na utkání v zápase řecko-římském. Nemám snad být prvně v životě řádným občanem? Pravda, pozvolna se noří jistá hrozivá myšlenka. Zprvu jsem ji zaháněl jako démona, ale ona se přeci jen protlačila do mého vědomí. Vlastně je to taková vytěsněná vzpomínka z dětství: jak si jako kluk kapu trochu šťávy na dno skleničky a pak ji zalévám vodou z vodovodu. Ten proces měl tehdy jednu zvláštnost: byl takřka bezodpadový a jeho součástí kupodivu nebyly žádné exploze.

 

Vlastně to bylo i docela levné. Vlastně i docela ekologické. Vlastně i poměrně zdravé.

Sakra, proč já to vlastně přestal dělat?

A vy?

 


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Nesplněná očekávání / Jan Stern > NP č.331 > Fejeton Drazí, musím se vám svěřit. Mám takový malý problém s navazováním kontaktů s opačným pohlavím. Dlouho jsem si kladl otázku, kde je zakopaný pes. A tuhle jsem vám ho vykopal. číst dále Sebezraňováním a askezí k neobyčejné hojnosti / Jan Stern > NP č.323 > Rozhovor Poslouchat Jana Kellera člověku na klidu nepřidá. Uvědomí si jak křehká je slupka naší vyspělé civilizace a nesamozřejmý blahobyt, který si užíváme. Za fasádou rozumu dřímá barbarství hrozící zahubit naše skvělé výdobytky. číst dále O Američanech, agentech a jiných záhadách / Jan Stern > NP č.343 > Fejeton Milí Češi, řeknu vám, máte svoje záhady. A nemyslím tím teď záhady typu světelných jevů v jihlavském podzemí, nacistických létajících talířů vznášejících se na konci druhé světové války nad Letňany, štěchovického pokladu, k jehož vyzvednutí scházejí několika výpravám poslední haléře, případně tajuplně nabitého diáře poručíka Ludvíka Zifčáka v chladných listopadových dnech roku 1989.   číst dále Sociologie amarounů / Jan Stern > NP č.453 > Fejeton Často přemýšlím nad tím, jací jsme my Češi. Myslím, že o sobě moc nevíme. Říkáme o sobě třeba, že krademe. Ale krade se všude po světě a mnohde mnohem víc. Říkáme o sobě, že pijeme. No, to nelze zpochybnit, pijeme hodně, pijeme víc než Rusové a Dánové. Pijeme Ligu mistrů. Leč přesto před nás statistika Mezinárodní zdravotnické organizace předsadila ještě jeden více kořalnický národ – Moldavce. Takže žádné Nagano, žádný Bělehrad, pouhé důstojné Chile 62. Myslíme si o sobě třeba taky, že jsme ateisté. A přitom každý druhý kolem mě věří na horoskopy, reinkarnaci, UFO a ilumináty. Kdepak, všechny tyhle definice jsou mimo. číst dále Rakeťák / Jan Stern > NP č.452 > Fejeton Život muže je neskonale těžší než život ženy. Je ale zvláštní, že ženy to netuší a i zcela průzračným a nezlomným argumentům v této otázce čelí s dětinskou naivitou. číst dále Budíkové zákony / Jan Stern > NP č.457 > Fejeton Velké dějiny a děje jsou řízeny zákony, jako je Archimédův zákon, Ohmův zákon, zákon dědičnosti, zákon nabídky a poptávky, Starý zákon, Nový zákon, eventuálně vor v zakoně. No jo, ale co děje malé? Naše všednost? Jí badatelé a proroci zatím pozornost věnují jen malou. Přesto se lidé odpradávna pokoušejí zákon, který ji řídí, pojmenovat. číst dále Sinfonietta / Jan Stern > NP č.491 > Fejeton Mám rád vědce. Nejsou obvykle tak zábavní jako ti v seriálu Teorie velkého třesku, ale šeď to rozhodně není. S gustem sleduji zejména jejich zápolení s všedním životem a inovace, které do něj vnášejí. číst dále Vánoce: Návod k použití a přežití / Jan Stern > NP č.388 > Fejeton No jo, už je to tady zase. Vánoce čili všeobecné pomatení mysli. Důkaz je samozřejmě už ta Neckářova písnička.   číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv