NP č.361 > Pošli to dálV zájmu většinyAndrea Novotná

Tenhle protest nešel přehlédnout – průvod odborářů sestupoval 21. září z Letné do centra snad tři čtvrtě hodiny. Plný lidí, kteří dávali najevo význam své profese pro společnost právě tak jako svůj postoj: na nás dříví štípat nebudete.

 

Mnozí demonstranti přišli s vlastními transparenty, několik policistů trochu zdivočelo, rozbilo skleněnou výplň ve vrátnici ministerstva vnitra a postaralo se tak o patřičně bojovnou titulní stranu následujícího vydání Mladé fronty Dnes.

Tihle demonstranti nemohli tak zcela zopakovat Mozartovo „moji Pražané mi rozumějí“. Mnozí jim mávali, vyjadřovali podporu (mnozí ostatně šli v řadách demonstrantů) – ale řada jich také dávala najevo pohrdání. Co je tohle za lidi, ptali se dva dobře oblečení mládežníci, když je míjel průvod. Kdybyste radši makal nebo podnikal, tak byste tady nemusel držet tuhle ceduli, začala na jednoho mladého demonstranta křičet paní staršího středního věku. Ne snad, že by o něm něco věděla. Už pouhou přítomností na demonstraci se stal „nemakačenkem“.

Pro mnohé novináře se z odborářů stali rázem „vyděrači“, zejména když jejich šéf Jaroslav Zavadil pohrozil generální stávkou. Jenže ve skutečnosti jsou akce i pohrůžky odborů zatím jen vcelku krotkou reakcí na neuvážené škrty, které ohlásila vláda. Odbory brání reálné mzdy svých členů, protože vědí, že škrty ve spojení s krizí mohou znamenat začátek procesu, na jehož konci snadno mohou být dluhy, chudoba a posílení krize přiškrcením poptávky (alespoň pokud chce vláda povzbudit jiné odvětví než exekutorské firmy). Odbory jednají v zájmu většiny společnosti – nemají ovšem zatím její sílu. Členství v nich od roku 1989 spíše upadá, a tak je otázka, zda budou schopny své hrozby splnit. Hrají o hodně – skončí-li protesty fraškou a porážkou, ztratí tvář a vyjednávací sílu na dlouhá léta, možná i generace. Taková ztráta by nepoškodila jen je – jak se v posledních letech ukázalo, odbory jsou vedle nevládních organizací jedním z mála uskupení obrany společenských zájmů. I proto je i pro nás, odborově neorganizované, možná načase přemýšlet o tom, jak podpořit svého odboráře.

 


autor / Andrea Novotná VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Když život není fér / Martina Křížková > NP č.361 > Pošli to dál Některé příběhy je zřejmě nutné brát tak jak jsou a příliš z nich neusuzovat. Například peripetie šesti mužů z Alžíru a Maroka, kteří zametají v londýnské čtvrti Westminster. Při nedávné návštěvě papeže v Anglii byli zadrženi poté, co zavtipkovali v kantýně o možnosti atentátu na něj. Kdosi je slyšel a udal. Na jeden den prosluli coby teroristé z otvíráku hlavních zpráv. Policisté jim prohledali domovy, proklepli příbuzné a za dva dny byli zase jako obyčejní metaři doma.   číst dále Skeptici a těšitelé / Jan Stern > NP č.361 > Téma čísla Je popkultura dobrá nebo špatná? Manipuluje námi nebo nás obohacuje? Tyto otázky trápí teoretiky již minimálně sto let.   číst dále Národní popkulturní památky? / Jan Stern > NP č.361 > Téma čísla V České republice existuje institut kulturní památky a národní kulturní památky. Určité artefakty minulosti - od kostelů až po rychlík Strela - jsou chráněny zákonem. Není po zhruba sto letech existence toho, co lze nazvat popkultura, načase chránit i nějaké ty památky popkulturní?   číst dále Trochu jiný kraj / Tomáš Havlín > NP č.361 > Reportáž Dopolední počasí v Sokolově ještě dává vzpomenoutt na končící léto a před obchodním domem Ural se tísní špalír fotografů. Objektivy míří na muže, který se v podobné situaci ocitl zjevně poprvé. Nervózně se usmívá, neví, jak se postavit a před tělem neohrabaně manipuluje tenkým časopisem. Antonín Barták je první prodejce Nového Prostoru v Karlovarském kraji.   číst dále
celý archiv