NP č.361 > FejetonMravenci v LibušiMartina Křížková

Začalo to dopisem, který přišel starostovi koncem srpna:

 

Vážený pane starosto,

dnešního dne jsem přišel (sice svojí nepozorností) o mobil IPHONE 3GS v ceně 20 tisíc korun, díky Vietnamci, který navštívil naši cukrárnu. Vzhledem k tomu, že to není ojedinělý případ, který se u nás stal (před 8 měsíci vykradli dva vietnamští občané naše šatny. Když jsme jim chtěli zabránit v jejich činnosti, vytáhli na nás nůž...), jistě chápete, že za daných okolností řeči o společném soužití nelze brát vážně. Nechci chodit po Libuši a být ověšen řetězy, na kterých bych měl své osobní věci nebo se bál, zda mě někdo přepadne. Jejich rafinovanost je každým dnem dokonalejší, a pokud zde nezasáhne policie, může dojít k tomu, že občané Libuše vezmou právo do svých rukou. Obracím se na Vás se žádostí, aby byla zvýšena kontrola pohybu Vietnamců bydlících v nedalekém sídlišti (ul. Mirotická atd.). Tito Vietnamci chodí každý den jako mravenci ze sídliště po Libušské ulici do nedaleké SAPY. Myslím si, že toto není názor jen můj, ale většiny slušných lidí, kteří zde žijí. Proto jsem vydal příkaz, aby zaměstnanci z výše uvedených důvodů tyto občany neobsluhovali. Přeji hezký den.

PS: Prosím o uveřejnění dopisu do místního časopisu.

 

Zda byl dopis, zřejmě napsaný v prvotním afektu hned po krádeži (prozradím, že jde o Pavla Ch.), zveřejněn v časopise, to nevím. Dostal se ale na web městské části do rubriky Vietnamská komunita v MČ Praha Libuš – Aktuality. Mého známého Mariána to dost rozčílilo:

 

Pane majiteli, (...)Naprosto nesouhlasím s Vaším postupem zakázat obsluhovat všechny Vietnamce (...). Znám dobře několik Vietnamců, kteří Vám nikdy nic neudělali, přesto byste je neobsloužili jen na základě toho, jak vypadají. To je nejen neslušné, ale i hrubé a nemravné. Doufám, že Váš dopis zveřejněn v místním časopise nebude. Ode dneška také Vaši cukrárnu i pizzerii bojkotuji a doporučím totéž všem svým přátelům a známým. S pozdravem, M. S. Čech

 

Pavel Ch. odpovídá na webu zřejmě již s více chladnou hlavou:

 

Dobrý den, možná, že to tak vyznělo nešťastně, ale psal jsem o SKUPINĚ Vietnamců, kteří nás v poslední době obtěžují svým nevhodným chováním a TYTO občany odmítáme obsluhovat. Když přijde skupina vietnamských občanů do cukrárny a koupí si 1 rakvičku a hlasitě komunikují a posléze si vyndají svoje nudle se silným aroma a začnou papat, určitě ani vy byste tuto situaci neměl rád. Chodí k nám maminky s dětmi a nevidím důvod, proč by se měly omezovat kvůli těmto skupinám lidí. Bydlím vedle vietnamské rodiny, která je slušná, a moje vnučky si s nimi povídají... jsou slušní, a proto jsem k nim i já slušný. Z Vašeho dopisu je vidět, že Vám nic neudělali, proto chápu Vaše rozhořčení a hlavně nepochopení.(…) Rád bych zachoval v naší cukrárně takové prostředí, aby slušný občan jakékoliv národnosti mohl klidně a důstojně konzumovat náš výrobek bez obtěžování neslušných lidí. Toto právo mi, prosím, neberte a tohoto práva se chci dovolat. (…) Přeji hezký den a děkuji za pochopení.

 

Pana Ch. ovšem zároveň nečekaně podpořili z radnice:

 

Vážený Čechu, pane M. S., velmi vítám, že nejen zmíněnou cukrárnu, ale předpokládám a doufám, že všechny české podniky v MČ Praha-Libuš, budete Vy a Vaši lidsko-právní aktivisti bojkotovat a že při svých sporadických návštěvách (…) Libuše a Písnice zamíříte rovnou a bez zahnutí ke svým vietnamským přátelům do Sapy. Na rozdíl od Vás doufám, že názor pana Ch. založený na vlastních otřesných zkušenostech v místním časopise zveřejněn bude. (…) Pane S., kdybyste měl zájem, mohla bych se pokusit – nevím, s jakým úspěchem – zařídit Vám luxusní ubytování hned vedle části vietnamské komunity, která se usídlila v naší MČ, někde v paneláku, kde není možné se pořádně kvůli hluku a smradu vyspat a kde rodiče mají strach pouštět své děti ven samotné. Stačí říct. Vysvětlete svým slušným vietnamským přátelům, že jejich soukmenovci (kteří ovšem v naší MČ převládají) jsou příčinou tak hrozné pověsti této komunity v ČR. (...) Pane Ch., pro Vaši informaci dodávám, že pan Čech M. S. není řadový občan, nýbrž je odkudsi z Univerzity Karlovy jakýsi lingvistický vědec a lidsko-právní aktivista hájící zájmy vietnamské komunity. Já Vám vyjadřuji plnou podporu a plně za Vámi stojím. Radím Vám neumisťovat ceduli ohledně neobsluhování těchto individuí, mohl byste se dostat do rozporu s naším zákonem. Celou věc je možno řešit jiným způsobem, elegantnějším a v souladu s našimi zákony. (…) Pěkně vás zdravím.

PhDr. Pavla Jedličková, předsedkyně Výbor pro multikulturní soužití Zastupitelstva MČ Praha-Libuš

 

Načež si Pavel Ch. a Marián veřejně vymění další dopisy. Zapojí se více pisatelů. Jedni chápou nešťastného majitele, ale citují mu paragrafy. Druzí se dovolávají bezproblémových vztahů na sídlišti v Libuši. Jeden pán žádá nalezení ztracené soudnosti paní Jedličkové. Léto mezitím přešlo v podzim. „To je teda úroveň,“ poznamená k tomu zpěvavou pražštinou můj kamarád Hoang.

 


autor / Martina Křížková VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA