NP č.359 > Pošli to dálRovnost, volnost, bratrství podle SarkozyhoAlexandr Budka

Vyhošťování Romů z Francie se stává pomalu trvalkou zahraničních rubrik a tak nezbývá, než abych také zaujal rozhodné stanovisko. Více než rozhorlení ve mně však celá záležitost vzbuzuje rozpaky. A mnohé otázky.

 

Předně, proč to ten Sarkozy vlastně dělá? Prý mu klesá popularita a tak je asi čas na populistické gesto. Podle průzkumů deportace schvalují téměř tři čtvrtiny Francouzů a jak praví stará poučka, válka řeší hlavně vnitřní problémy, nikoli vnější a Sarkozyho válka s Romy není výjimkou. Opravdu si ale neuvědomuje, jak chabé jsou zisky jeho počínání ve srovnání s obrovskými riziky, které přináší? Svým počínáním totiž vyvolává démony, kteří mu mohou snadno přerůst přes hlavu a vynést na výsluní někoho ještě mnohem ráznějšího. Pochvalné mručení italské Ligy severu a maďarské plány na romské tábory mluví za vše. Zde už nejde o lidská práva, ale o samou podstatu fungování EU a Sarkozy přece není euroskeptik. Základním pilířem EU je volný pohyb zboží a služeb, který je nemyslitelný bez volného pohybu lidí. To by si měli všichni příznivci rázných řešení uvědomit.

Nejvíce zaráží faktická nicotnost celé záležitosti. Integrace menšin je jistě velký problém, stejně jako kriminalita nebo nezaměstnanost. Opravdu za ni ale můžou východoevropští Romové? Podle odhadů se ve Francii nachází okolo patnácti tisíc rumunských a bulharských Romů. To je pro tak velkou zemi počet naprosto zanedbatelný. Celkový počet vyhoštěných Romů za letošní rok je osm tisíc, opět číslo, které na celkové bezpečnostní a společenské situaci nezmění vůbec nic. Zdá se tedy, že Romové hrají úlohu obětního beránka, za kterým na rozdíl od Alžířanů nebo přistěhovalců z francouzských zámořských departmentů nestojí žádná vlivná lobby. Lze na nich tedy demonstrovat rázná řešení, o kterých beztak všichni vědí, že jsou nepoužitelná.

Nejsmutnější je, že se to odehrává v zemi, která byla v integraci menšin vždy inspirací a která dokázala pro kočovně žijící obyvatelstvo přijmout průlomový Bessonův zákon, nařizující každé obci nad pět tisíc obyvatel zřídit veřejné tábořiště s vodou a elektrickou přípojkou. Teď jiná tábořiště likviduje a riskuje tak po staletí budovanou prestiž kolébky občanských práv.

 


autor / Alexandr Budka VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Kdo nemá gen? / Tomáš Havlín > NP č.359 > Pošli to dál Zatímco v Česku dozněl prvotní mediální zájem o Romana Jocha a chvění přetrvává už jen v určité části společnosti, v Německu se naplno rozhořela kontroverze kolem tamního politického „provokatéra”, Thilo Sarrazina.   číst dále Chytni si svého hašišáka / Petr Pospíšil > NP č.359 > Pošli to dál Mládežník v potrhané mikině s kapucí s nepřítomným výrazem (nakreslený tak, aby co nejvíce připomínal hejkala nebo jinou podivnou postavu z pohádek a večerníčků), pochopitelně potahující ze svého jointa a k němu přistupující nekompromisní příslušník Policie ČR. To je úvodní ilustrace osmistránkového taháku, který pro policisty vydala Národní protidrogová centrála, aby jim připomněla, co je skutečným nebezpečím.   číst dále S maringotkou navždy / Martina Křížková > NP č.359 > Téma čísla Dodnes jezdí skoro dvě desítky českých cirkusů. Stále se perou o čest a slávu, jak by řekl Eduard Bass, i když obvykle nedosahují proslulosti svých předchůdců. Toto je ale vyprávění o minulosti, kdy příjezd cirkusu do města byl opravdovou událostí.   číst dále Ruce pryč od pumpiček / Jan Stern > NP č.359 > Fejeton Tento časopis existuje na podporu bezdomovců. Je v tomto ohledu dosti nevyvážený, neboť podporu bychom potřebovali spíše my, kdo dosud bezdomovci nejsme. My jsme totiž politováníhodní nevolníci. Koho? Krávovin, které zaplavily naše byty a my nemáme sílu je vypudit.   číst dále

Nejčtenější články autora

Bezvětří v českých lesích / Martina Křížková, Alexandr Budka > NP č.371 > Reportáž „Podnikání“ za hranicí zákona se v Česku zřejmě vyplácí. Případ cizinců zneužívaných při práci v lesích, na který upozornil NP letos v lednu, se policii stále nedaří úspěšně prošetřit. Stejně jako předchozí aktivity hlavních aktérů.   číst dále Tichý vítr z hor / Tomáš Havlín, Alexandr Budka > NP č.383 > Rozhovor Jaromír Švejdík je na první pohled nenápadný člověk. Ale při bližším ohledání za ním stojí nejen kapela Priessnitz a netrpělivě očekávaný Alois Nebel, ale v jistém smyslu i celý „magický“ Jeseník.   číst dále Vítejte pryč / Andrea Novotná, Alexandr Budka > NP č.360 > Téma čísla Na adresu magistrátu padala v létě obvinění - tentokrát ale ne z finančních machinací. Byla ještě závažnější. Magistrát prý chce vyhnat pražské bedomovce do něčeho, co ze všeho nejvíc připomíná koncentrační tábor. Přehnané tvrzení? Pokud ano, pak jen trochu.   číst dále Úpadek má i světlé stránky / Michal Špína, Alexandr Budka > NP č.361 > Rozhovor Už od dob Sokratových je známo, že učitelé filozofie kazí mládež. Zdeněk Kratochvíl je jedním z nejvýkonnějších a nejoblíbenějších kazitelů dneška. Bolehav mu zatím nikdo neordinuje a dokonce svou činnost stále ještě vykonává za státní peníze, navzdory všem snahám o "zefektivnění" univerzitního vzdělání.   číst dále
celý archiv