NP č.356 > FejetonSlunce, seno a antidepresivaJan Stern

Možná vás to překvapí, ale na tomto místě měl být původně zcela jiný fejeton. S názvem „Jak si Trautenberg založil stranu a málem vyhrál volby“. Byl však redakcí odmítnut jako neaktuální a málo laskavý, načež jsem byl upozorněn, že by tento fejeton měl být „vyletněný“, „prázdninový“, „dovolenkový“, „sluníčkový“ a „optimistický“. Tak začala největší akce v dějinách fejetonování.

 

Přitlačen k letní zdi, nabídl jsem fejeton „Užíváte si svou dovolenou stejně jako táborový vedoucí, který právě pozval vaše dítě do stanu na erotickou masáž?“ Ten byl však označen editory Nového Prostoru jako zbytečně naturalistický a málo optimistický. Vyloženě skotačivý textík „Jedno svinské klíště – možná doživotní ochrnutí“ však redakce kupodivu také smetla ze stolu. Vodácká romance „Zpod jezu nevyplave ani nejlepší plavec“ byla označena za doslova zádumčivou. Ať prý napíšu radši nějakou vzpomínku na prázdniny ze svého dětství, to že mi jde nejlíp a vždy se přitom rozněžním. „Horký asfalt na liduprázdném sídlišti“ ale také nezaujal. Šéfredaktor se při čtení prý potil a šla na něj deprese. Ani hezká vzpomínka na hotel, v němž jsem strávil svou první dovolenou v Jugošce, se pánům redaktorům nepozdávala, patrně kvůli zmínce, že hotel později rozstřílela jakási osvobozenecká armáda. A titulek „Veliký Tito, vstaň z hrobu a zašlápni tu chamraď“ prý také nebyl ideální. Musím přiznat, že jsem byl už docela v úzkých. Lehce pikantní a satirický textík „Lízni si salmonely“, s mnoha podrobnostmi, z čeho všeho se dá vyrobit zmrzlina, zatípnul sponzor časopisu, výrobce nanuku Méďa Béďa. Není divu, že redakce, která už dva měsíce jede na Méďovi Béďovi, si moc nepochutnala ani na fejetonu „Bleskové záplavy a jiné excesy letního počasí“. „Všechny pohlavní choroby plážového inženýra“ sice docela vzbudily veselí, ale redaktorka Křížková po přečtení propadla záhadné úzkosti a měsíc pak běhala po různých vyšetřeních, takže z kolegiality redakce text raději nezařadila. To už jsem měl vážně pocit, že se v Novém Prostoru s fejetony trochu plýtvá. Uznávám, že můj text „Proč v létě nikdo nikde není a nic nedělá?!“ byl trochu zapšklý a stornoval jsem ho sám. Ale „Třešně jsou červivé a meruňky plné dioxinů“ myslím mohly s přimhouřením oka klidně projít. Neprošly a neprošel ani roztomilý „Okradený brigádník“. Fejeton „Hmyz útočí“ byl pak dokonce klasifikován jako „neurotický“. Když redakce hodila do koše i nejsluníčkovější a nejněžnější fejeton, jaký jsem kdy napsal, vyžádal jsem si závažný pohovor s vydavatelem. I on mne ovšem přesvědčoval, že věty typu „Ahoj, jsem sluníčko, ukaž se mi a udělám ti rakovinku“ nejsou nabity pozitivní energií. Moje přepracovaná cool verze „Dealer sluníčko“, v níž jsem naznačil, že úžeh může přivodit podobné zážitky jako halucinogenní droga, se zase asi zdála moc odvážná. Propadal jsem pomalu zoufalství. Šéfredaktor mi trpělivě vysvětloval, že můj pohled na svět je trošičku škarohlídský, že z mých textů zrovna nekape cit, a že mnozí čtenáři ve svých listech již naznačili cosi o mém cynismu. Uznal jsem, že kritika je objektivní a konstruktivní a vzepjal se k mohutnému výkonu. Můj fejeton o příjemné domácí dovolené na Mácháči „Prezervativy, fekálie a sinice“ sice ještě nebyl to pravé ořechové, to jsem sám cítil, ale optimistický kousek „Voda jako kafe“ už myslím dosahoval správných letních parametrů, byť ani on neprošel, neboť jsem v něm prý ropnou katastrofu v Mexickém zálivu pojal trochu nestandardně. Jakýmsi vrcholem optimistické letní vlny na mém pracovním stole byl fejeton „Tulácká rána“, v němž jsem poeticky popsal, jak skupinka Čechů stírá rosu na kolejích v Kalábrii poté, co krachla jejich cestovka. Světe div se, ani on se však nedostal do tiskárny. Přesto mne šéfredaktor ujistil, že jsem udělal velké pokroky a že za rok už budu mít na pravý letní fejeton řádně natrénováno. Letos tedy prozatím aspoň tato stručná zpráva o neschopnosti. Všem vám přeji léto zalité sluncem, dobrý UV filtr a pokud možno žádné vuvuzely v doslechu.


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Nesplněná očekávání / Jan Stern > NP č.331 > Fejeton Drazí, musím se vám svěřit. Mám takový malý problém s navazováním kontaktů s opačným pohlavím. Dlouho jsem si kladl otázku, kde je zakopaný pes. A tuhle jsem vám ho vykopal. číst dále Sebezraňováním a askezí k neobyčejné hojnosti / Jan Stern > NP č.323 > Rozhovor Poslouchat Jana Kellera člověku na klidu nepřidá. Uvědomí si jak křehká je slupka naší vyspělé civilizace a nesamozřejmý blahobyt, který si užíváme. Za fasádou rozumu dřímá barbarství hrozící zahubit naše skvělé výdobytky. číst dále O Američanech, agentech a jiných záhadách / Jan Stern > NP č.343 > Fejeton Milí Češi, řeknu vám, máte svoje záhady. A nemyslím tím teď záhady typu světelných jevů v jihlavském podzemí, nacistických létajících talířů vznášejících se na konci druhé světové války nad Letňany, štěchovického pokladu, k jehož vyzvednutí scházejí několika výpravám poslední haléře, případně tajuplně nabitého diáře poručíka Ludvíka Zifčáka v chladných listopadových dnech roku 1989.   číst dále Sociologie amarounů / Jan Stern > NP č.453 > Fejeton Často přemýšlím nad tím, jací jsme my Češi. Myslím, že o sobě moc nevíme. Říkáme o sobě třeba, že krademe. Ale krade se všude po světě a mnohde mnohem víc. Říkáme o sobě, že pijeme. No, to nelze zpochybnit, pijeme hodně, pijeme víc než Rusové a Dánové. Pijeme Ligu mistrů. Leč přesto před nás statistika Mezinárodní zdravotnické organizace předsadila ještě jeden více kořalnický národ – Moldavce. Takže žádné Nagano, žádný Bělehrad, pouhé důstojné Chile 62. Myslíme si o sobě třeba taky, že jsme ateisté. A přitom každý druhý kolem mě věří na horoskopy, reinkarnaci, UFO a ilumináty. Kdepak, všechny tyhle definice jsou mimo. číst dále Rakeťák / Jan Stern > NP č.452 > Fejeton Život muže je neskonale těžší než život ženy. Je ale zvláštní, že ženy to netuší a i zcela průzračným a nezlomným argumentům v této otázce čelí s dětinskou naivitou. číst dále Dobře vypečené gestapíčko / Jan Stern > NP č.454 > Fejeton Možná tomu nebudete věřit, ale jsou věci, o kterých se mi žertuje těžko. Ovšem nejspíše vás překvapí, které to jsou, či spíše, které to nejsou. číst dále Budíkové zákony / Jan Stern > NP č.457 > Fejeton Velké dějiny a děje jsou řízeny zákony, jako je Archimédův zákon, Ohmův zákon, zákon dědičnosti, zákon nabídky a poptávky, Starý zákon, Nový zákon, eventuálně vor v zakoně. No jo, ale co děje malé? Naše všednost? Jí badatelé a proroci zatím pozornost věnují jen malou. Přesto se lidé odpradávna pokoušejí zákon, který ji řídí, pojmenovat. číst dále Paradigma pekla / Jan Stern > NP č.451 > Fejeton Jeden velký filozof kdysi napsal takovou divadelní hru, kde se lidi dostanou do pekla. Ale to peklo nemá kotle, ani chlupaté čerty s ocasem až na zem, ba ani červené tapety. Je to obyčejný pokoj, z něhož nejde odejít, a v němž jsou lidé, se kterými si nelze porozumět. V závěru té filozofické hry se pak praví, že peklo jsou ti druzí. číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv