NP č.351 > FejetonZlatej BabicaJan Stern

Není pochyb, že na světě existují nebezpečné knihy. Želbohu, nikdo nás před nimi nevaruje podobně jako ministr zdravotnictví před krabičkami cigaret. Je už načase, aby se i ministr kultury probudil z dřímoty a polepil varováními nejnebezpečnější z publikací.

 

A kteráže literatura je dle mne nejvíce zdraví škodlivá? Pokud tipujete Mein Kampf, Sadovu Justýnu či Modrou, nikoli zelenou planetu, tipujete špatně. Jsou to kuchařky.

O závadovosti tohoto typu literatury mám dnes nezvratné důkazy, získané experimentální metodou. Experimentu, na nějž se odvolávám, se zúčastnili tři zcela zdraví muži středního věku. Muže číslo 1, absolventa VŠE, nazývejme pracovně Ekonom, muže číslo 2, absolventa ČVUT, Technik. Mužem číslo 3, v mém laboratorním deníku vedeném pod přezdívkou Génius, jsem já sám, takže si přezdívku bohužel můžeme odpustit.

Experiment vznikl zcela spontánně poté, kdy jsme se jednoho časného dopoledne probudili na chatě, zcela sami a bez příslušnic ženského pohlaví, a to aniž by předchozího večera probíhala gay party. Brzy se zrodil nápad uvařit si po náročné vědecké debatě z předchozího večera cosi tučného. Pomoci nám měla právě knižní kuchařka, kterou jsme brali do ruky s dobrou vůlí a bezelstně.

Již první příkaz recepisu poněkud překvapil: „Utřete tři vejce.“ Technik, věren svému praktickému založení, pokusil se vejce utřít žínkou, avšak byl zadržen Ekonomem, který z nás byl nejvzdělanějším, a vysvětlil nám tudíž, že tento příkaz pochází ještě z temných dob, kdy lidé získávali vejce přímo od intimních orgánů slepic, a tudíž znečištěná a ohrožená mikroby. Dnes prý jsou vejce již dezinfikována průmyslovými výrobci a utírání tudíž není potřeba.

Další příkaz potrhlého autora knihy však zněl, abychom vejce zamíchali. Technik pravil, že za tím účelem by byl nejlepší losovací buben dostupný na půdě chaty, jež je používán při losování tomboly na místním mysliveckém bále. Ekonom si ovšem opovržlivě odfrkl, odmítl tuto lokální strategii a pravil, že zamýšleným cílem je jistojistě promíchání obsahu uvnitř skořápky, čehož lze docílit jedině takzvaným šejkrováním, tedy prudkými pohyby jednotlivými vejci. Toto šejkrování však prý může obstarat jedině on, neboť se ho naučil od kubánských barmanů za vlahých nocí na Varaderu.

Šejkrovací pohyb Ekonomův hned s prvým vejcem byl opravdu impozantní, a to natolik, že vedle zevlující Technik byl ve vteřině knokautován hned dvěma údery, pravým hákem a tzv. zvedákem, čiže vertikálním úderem na spodinu lebeční, po němž by i Bud Spencer ztratil svou pověstnou stabilitu, ba i Zdeněk Srstka by nejspíš šel na všechny čtyři, a to aniž by chtěl nabízet roztomilého kříženečka.

Technik také záhy plnou vahou svého těla utřel celé plato vajec, čímž, krom zahájení zajímavé diskuse o mentální výbavě přítomných osob, též ukončil možnost přípravy „něčeho tučného“. Malým badatelským bonusem bylo jen to, že se nám podařilo odhalit jedno z tajemství proslulé školy kubánského boxu.

Hlad však přetrval, a tak jsme se tajemné knize se smaženým kuřátkem na obalu pokusili dát ještě jednu šanci. Už první příkaz nového receptu však zněl podezřele a měl nás varovat: „Nakrájejte cibuli a osmažte ji do zlatova.“ Pominu, že autor neuvedl, jak při zaplavení očí slzami v důsledku působení agresivních silic nenakrájet spolu se zeleninou i různé části těla. Mnohem nebezpečnějším se ukázal údaj „do zlatova“. Ani po několika minutách smažení se nepodařilo docílit zlatého lesku, jejž Technik pečlivě poměřoval s pomocí jakési škály v odborné literatuře. Naopak, podezřelé bylo, že cibule po chvíli přešla do škály černé až nejčernější, což nás zmátlo. Já a Ekonom jsme dokonce chtěli pokus zastavit, avšak Technik nás vyzýval, abychom byli trpěliví, že může dojít ke zpětnému chodu a zesvětlení, na čemž trval i v době, kdy se cibule evidentně zatavila do povrchu pánve. Výklad, že to není možné, doplněný zajímavým exkurzem do dějin kosmonautiky, jsme však již nedovyslechli, neboť pánev vzplála. Na možnost flambování nás přitom autor kuchařky vůbec nepřipravil, natož na možnost flambování kredence a záclon.

Hasicí přístroj přinesený z garáže sice nefungoval zcela ideálně, ale podruhé toho dne pomohlo Varadero a šejkrování, v jehož důsledku – nekontrolovaně, leč přesto – minimax zaplavil kuchyň pěnou a oheň zadusil.

Jediné pozitivum onoho dne tak bylo, že plameny sežehly i tu zvrhlou četbu, která dnes a denně ohrožuje naše životy a majetky. Mlčí-li kompetentní, pak před ní varuji alespoň já!

 


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Nesplněná očekávání / Jan Stern > NP č.331 > Fejeton Drazí, musím se vám svěřit. Mám takový malý problém s navazováním kontaktů s opačným pohlavím. Dlouho jsem si kladl otázku, kde je zakopaný pes. A tuhle jsem vám ho vykopal. číst dále Sebezraňováním a askezí k neobyčejné hojnosti / Jan Stern > NP č.323 > Rozhovor Poslouchat Jana Kellera člověku na klidu nepřidá. Uvědomí si jak křehká je slupka naší vyspělé civilizace a nesamozřejmý blahobyt, který si užíváme. Za fasádou rozumu dřímá barbarství hrozící zahubit naše skvělé výdobytky. číst dále O Američanech, agentech a jiných záhadách / Jan Stern > NP č.343 > Fejeton Milí Češi, řeknu vám, máte svoje záhady. A nemyslím tím teď záhady typu světelných jevů v jihlavském podzemí, nacistických létajících talířů vznášejících se na konci druhé světové války nad Letňany, štěchovického pokladu, k jehož vyzvednutí scházejí několika výpravám poslední haléře, případně tajuplně nabitého diáře poručíka Ludvíka Zifčáka v chladných listopadových dnech roku 1989.   číst dále Sociologie amarounů / Jan Stern > NP č.453 > Fejeton Často přemýšlím nad tím, jací jsme my Češi. Myslím, že o sobě moc nevíme. Říkáme o sobě třeba, že krademe. Ale krade se všude po světě a mnohde mnohem víc. Říkáme o sobě, že pijeme. No, to nelze zpochybnit, pijeme hodně, pijeme víc než Rusové a Dánové. Pijeme Ligu mistrů. Leč přesto před nás statistika Mezinárodní zdravotnické organizace předsadila ještě jeden více kořalnický národ – Moldavce. Takže žádné Nagano, žádný Bělehrad, pouhé důstojné Chile 62. Myslíme si o sobě třeba taky, že jsme ateisté. A přitom každý druhý kolem mě věří na horoskopy, reinkarnaci, UFO a ilumináty. Kdepak, všechny tyhle definice jsou mimo. číst dále Rakeťák / Jan Stern > NP č.452 > Fejeton Život muže je neskonale těžší než život ženy. Je ale zvláštní, že ženy to netuší a i zcela průzračným a nezlomným argumentům v této otázce čelí s dětinskou naivitou. číst dále Dobře vypečené gestapíčko / Jan Stern > NP č.454 > Fejeton Možná tomu nebudete věřit, ale jsou věci, o kterých se mi žertuje těžko. Ovšem nejspíše vás překvapí, které to jsou, či spíše, které to nejsou. číst dále Budíkové zákony / Jan Stern > NP č.457 > Fejeton Velké dějiny a děje jsou řízeny zákony, jako je Archimédův zákon, Ohmův zákon, zákon dědičnosti, zákon nabídky a poptávky, Starý zákon, Nový zákon, eventuálně vor v zakoně. No jo, ale co děje malé? Naše všednost? Jí badatelé a proroci zatím pozornost věnují jen malou. Přesto se lidé odpradávna pokoušejí zákon, který ji řídí, pojmenovat. číst dále Paradigma pekla / Jan Stern > NP č.451 > Fejeton Jeden velký filozof kdysi napsal takovou divadelní hru, kde se lidi dostanou do pekla. Ale to peklo nemá kotle, ani chlupaté čerty s ocasem až na zem, ba ani červené tapety. Je to obyčejný pokoj, z něhož nejde odejít, a v němž jsou lidé, se kterými si nelze porozumět. V závěru té filozofické hry se pak praví, že peklo jsou ti druzí. číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv