NP č.342 > FejetonNa vážnější notuJan Stern

Vážení a milí, tak je to tady. Prosincové číslo, ergo číslo pomalu ale jistě vánoční. A s ním na mne dopadl i nemilosrdný ortel redakce: dodat „lehce vánoční fejeton“.

 

Vánoční fejeton, to je v subkultuře fejetonistů cosi jako tahání zubního nervu bez umrtvení, případně rektální vyšetření tlustého střeva. Každý fejetonista se při vyslovení slova Vánoce chvěje hrůzou, jeho sliznice ztrácejí žádoucí vlhkost a naopak tkáně k tomu primárně neurčené se orosují. Zažívání kolabuje, žlučníky se bouří, deprese opanovává systém psýchy a nepomůže od ní ani akupunktura, ani tai-či, ani psychowalkman, ani solná jeskyně a dokonce ani horské sluníčko.

Vánoční fejeton totiž nabízí pouze několik témat (kapr, stromek, dárky, spasitel), z nichž všechna již byla pojednána ve všech myslitelných variantách, což lze prokázat i matematicky. Z historie jsou proto známy věru tragické případy.

Medioložka Vochocová nedávno přišla s nečekaným a stále kontroverzním objevem, že klasik žánru Jan Neruda se vlastně vůbec nejmenoval Neruda, jeho pravé jméno vlastence prý znělo Hans Kirchbauer, avšak populární Hansi před každými Vánoci, zvláště před uzávěrkou vánočního čísla, údajně zažíval tak neomalené stavy špatné nálady, že si vysloužil přezdívku „Neruda“, která se tak líbila, až se ujala úplně.

I legendární fejeton Kam s ním podle nových zjištění původně pojednával o vánočním stromku, nicméně psychický stav fejetonistův byl tak špatný, že slovo „vánoční stromek“ nedokázal vůbec napsat, vytěsnil ho a místo něj jeho ruka vyprodukovala bezmyšlenkovitý chybný úkon „slamník“, což si vydavatel Národních listů netroufl korigovat, z obav, aby mistr nezkolaboval. Před jedněmi Vánoci také Neruda – jistě nikoli náhodou – vychrlil svou sbírku Hřbitovní kvítí...

O Jaroslavu Haškovi se říká, že před odevzdáním vánočního fejetonu začal vždy pít, někdy dokonce již v únoru.

Karel Čapek se před vánočním vydáním Lidových novin ocital v tak děsivém rozpoložení, že jeho fejetony byly nakonec netisknutelné! Slavný spisovatel v nich na Vánoce a jejich ducha útočil tak ostře a nemilosrdně, že byly pravidelně odmítány a Čapek je pak přepracovával do podoby románů a divadelních her, aby úmorná práce (vánoční fejeton se píše vždy minimálně měsíc, povětšinou přerušený několika hospitalizacemi) nepřišla nazmar. Patrně vám to ve škole zatajili, ale Válka s mloky byla původně peprným vánočním fejetonem Válka s kapry, v němž Čapek upozorňoval na záludnost těchto kluzkých tvorů, jež okupují naše vany. I Továrna na absolutno ponejprv kritizovala vánoční běsnění pod názvem Továrna na absurdno. Vrchol Čapkovy fobie z Vánoc však přišel na konci třicátých let, kdy zaútočil na celé prosincové období, ba i jeho lednové dozvuky, svou Bílou nemocí. Redakční rada Lidovek po tomto skandálním fejetonku však ztratila s Čapkem trpělivost a na jeho místo angažovala nadějného svěžího autora Emanuela Moravce.

O Rudolfu Křesťanovi se vypráví, že byl spatřen v srpnu 1984 na břehu jezera Balaton, kterak v šále a kulichu naříká „ještě čtyři měsíce a Mlaďák bude chtít zase kost v krku!“ Pro nazasvěcené podotýkám, že „kost v krku“ jest slangovým označením vánočního fejetonu v bratrstvu fejetonistů. Toto volné sdružení se mimochodem již několikráte marně obrátilo na mediální komisi sněmovny, aby vánoční fejetony zakázala, neboť ohrožují zdraví žurnalistů. Politici se však báli postavit vydavatelským molochům a tzv. „rolničkový zákon“ zametli pod koberec.

I můj legendární předchůdce na této stránce, Jan Jirák, čtenářům jistě známý jako dodavatel „laskavého humoru a moudrého pohledu na svět“, se před Vánoci měnil v nevyzpytatelného tvora. Bohužel, tuto jeho nedobrou vánoční náladu způsobenou Novým Prostorem pak často pociťovali jeho studenti na Fakultě sociálních věd, k nimž jsem tedy mimochodem patřil, a mnozí dosvědčí, že mu tato chandra vánočního fejetonisty vydržela i v lednu a únoru, čili po celé zkouškové období. Nejeden student dokonce zaznamenal i podivuhodné flashbacky v období letním. Fejetonistova choroba se pak projevovala nevrlými poznámkami typu „vysvětlete to“, „krátká sukně mi nestačí, slečno“, „přijďte příští týden“, „uvidíme se v září“ či „jste si jistý, že jste na správné škole?“.

Ano, vánoční fejeton, to je zkrátka o zdraví. Naštěstí, já to mám pro letošek za sebou. V obličeji mám sice tik, ale přežil jsem to. A vy to, prosím vás, letos přežijte taky.

 


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Nesplněná očekávání / Jan Stern > NP č.331 > Fejeton Drazí, musím se vám svěřit. Mám takový malý problém s navazováním kontaktů s opačným pohlavím. Dlouho jsem si kladl otázku, kde je zakopaný pes. A tuhle jsem vám ho vykopal. číst dále Sebezraňováním a askezí k neobyčejné hojnosti / Jan Stern > NP č.323 > Rozhovor Poslouchat Jana Kellera člověku na klidu nepřidá. Uvědomí si jak křehká je slupka naší vyspělé civilizace a nesamozřejmý blahobyt, který si užíváme. Za fasádou rozumu dřímá barbarství hrozící zahubit naše skvělé výdobytky. číst dále O Američanech, agentech a jiných záhadách / Jan Stern > NP č.343 > Fejeton Milí Češi, řeknu vám, máte svoje záhady. A nemyslím tím teď záhady typu světelných jevů v jihlavském podzemí, nacistických létajících talířů vznášejících se na konci druhé světové války nad Letňany, štěchovického pokladu, k jehož vyzvednutí scházejí několika výpravám poslední haléře, případně tajuplně nabitého diáře poručíka Ludvíka Zifčáka v chladných listopadových dnech roku 1989.   číst dále Sociologie amarounů / Jan Stern > NP č.453 > Fejeton Často přemýšlím nad tím, jací jsme my Češi. Myslím, že o sobě moc nevíme. Říkáme o sobě třeba, že krademe. Ale krade se všude po světě a mnohde mnohem víc. Říkáme o sobě, že pijeme. No, to nelze zpochybnit, pijeme hodně, pijeme víc než Rusové a Dánové. Pijeme Ligu mistrů. Leč přesto před nás statistika Mezinárodní zdravotnické organizace předsadila ještě jeden více kořalnický národ – Moldavce. Takže žádné Nagano, žádný Bělehrad, pouhé důstojné Chile 62. Myslíme si o sobě třeba taky, že jsme ateisté. A přitom každý druhý kolem mě věří na horoskopy, reinkarnaci, UFO a ilumináty. Kdepak, všechny tyhle definice jsou mimo. číst dále Rakeťák / Jan Stern > NP č.452 > Fejeton Život muže je neskonale těžší než život ženy. Je ale zvláštní, že ženy to netuší a i zcela průzračným a nezlomným argumentům v této otázce čelí s dětinskou naivitou. číst dále Dobře vypečené gestapíčko / Jan Stern > NP č.454 > Fejeton Možná tomu nebudete věřit, ale jsou věci, o kterých se mi žertuje těžko. Ovšem nejspíše vás překvapí, které to jsou, či spíše, které to nejsou. číst dále Budíkové zákony / Jan Stern > NP č.457 > Fejeton Velké dějiny a děje jsou řízeny zákony, jako je Archimédův zákon, Ohmův zákon, zákon dědičnosti, zákon nabídky a poptávky, Starý zákon, Nový zákon, eventuálně vor v zakoně. No jo, ale co děje malé? Naše všednost? Jí badatelé a proroci zatím pozornost věnují jen malou. Přesto se lidé odpradávna pokoušejí zákon, který ji řídí, pojmenovat. číst dále Paradigma pekla / Jan Stern > NP č.451 > Fejeton Jeden velký filozof kdysi napsal takovou divadelní hru, kde se lidi dostanou do pekla. Ale to peklo nemá kotle, ani chlupaté čerty s ocasem až na zem, ba ani červené tapety. Je to obyčejný pokoj, z něhož nejde odejít, a v němž jsou lidé, se kterými si nelze porozumět. V závěru té filozofické hry se pak praví, že peklo jsou ti druzí. číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv