NP č.342 > Ženská stránkaGender a demokracieJitka Kolářová

Před pár dny dozněly oslavy kulatého výročí pádu socialismu. Ačkoli byly plné emocí, kritické zhodnocení uběhlých dvaceti let od pádu socialismu v nich chybělo. Jako příjemný kontrast proto působí publikace Gender a demokracie: 1989-2009, která vychází v těchto dnech. Nehlásí se sice o slovo tak hlasitě, o to víc je však nabitá fakty o vývoji na poli rovnosti a nerovnosti pohlaví.

 

Stostránková knížka, kterou vydala obecně prospěšná společnost Gender Studies, je úctyhodným počinem autorek z řady genderových neziskových organizací. Šíře zpracovaných témat je obrovská: od trhu práce, přes domácí násilí, politickou participaci, po reprodukční práva a aktivity občanské společnosti. Jde o výsledek téměř roční práce. „Cílem projektu, který proběhl i v dalších zemích, bylo zmapovat a zhodnotit aktivity genderových a feministických neziskovek a zasadit je do širšího kontextu. Vývoj rovných příležitostí souvisí s vývojem demokracie, i když se na to zapomíná,“ říká editorka publikace a ředitelka Gender Studies Linda Sokačová.

 

DVOJAKÉ DĚDICTVÍ SOCIALISMU

Ačkoliv kniha pojednává o polistopadovém vývoji, minulý režim je v publikaci přítomen v pozadí všech témat. Hned v úvodu kontext výborně přibližuje příspěvek Aleny Wagnerové, která odhaluje překvapivě plastický reliéf emancipace žen za socialismu. Jak říká již název příspěvku, nešlo tehdy jen o traktoristky a jesle. Wágnerová přiznává, že socialismus se zasadil především o nezávislost žen v ekonomické rovině, zatímco o další znevýhodnění či hlubší analýzu příliš nedbal. Na druhou stranu ale ukazuje třeba zajímavou (i když brzy utlumenou) společenskou diskusi o roli ženy v šedesátých letech, či řadu nástrojů, které měly sejmout z žen břímě péče o domácnost a rodinu (např. hustá síť jeslí a školek). Wágnerová zde také trefně poznamenává, že v rámci socialistické rovnoprávnosti pohlaví nebyla ženská těla veřejným sexuálním objektem a majetkem. To se s příchodem kapitalismu změnilo. Autorka tak poukazuje na ambivalenci minulého režimu: byť zde existovaly silně autoritativní a patriarchální struktury moci, zespolečenštění výrobních prostředků znamenalo pohyb ke zrovnoprávnění mužů a žen. Příchod kapitalismu a soukromého vlastnictví výrazně zesílil mužskou dominanci a přinesl i konzervativní obrat na počátku 90. let navrhující „návrat“ žen zpět do rodin a domácností.

 

DVA KROKY VPŘED, JEDEN KROK VZAD

Další příspěvky ukazují proměnu ve smýšlení a prezentaci genderových témat, stejně jako koloběh přibližování a opětovného vzdalování české společnosti k „genderové demokracii“. Michaela Appeltová, autorka jednoho z textů, říká: „O tématech souvisejících s genderovými vztahy můžeme mluvit, můžeme zakládat sdružení a psát otevřené dopisy. Ale genderová demokracie ve smyslu naplňování práv a rovnosti to není.“ Zdá se, jakoby společnou charakteristikou pro všechny oblasti byla jakási ambivalence ne vždy důsledných změn.

V oblasti trhu práce dnes běžně používáme slovo diskriminace, a snad mu i rozumíme. Přesto to neznamená, že se v zaměstnání nediskriminuje, že neexistuje nerovné odměňování a že rodiče malých dětí nemají problémy najít a udržet si práci.

Kotrmelci prošlo rovněž téma sexuálního obtěžování. Od raných 90. let, kdy se především působením Josefa Škvoreckého stalo z obtěžování zlehčované „harašení“, se postupně stává tématem, které začínají brát vážně zaměstnavatelé i média.

Stať o domácím násilí ukazuje, jak se tento problém, v socialismu neviditelný a nepojmenovaný, postupně a díky dlouholeté intenzivní práci neziskových organizací etabloval jako téma veřejné diskuse a jak se postupně měnila legislativa související se sexuálním a domácím násilím. „Naopak hodně málo se toho změnilo v tématu znásilnění, tomu se tady téměř nikdo nevěnuje,“ upozorňuje Sokačová.

Zajímavá je část, která se věnuje politické participaci žen. Autorky ukazují, že ačkoliv veřejné mínění je v drtivě většině nakloněno vstupu žen do politiky a média se v průběhu let také začala stavět spíše na stranu podpory žen, politické strany se v této otázce příliš neangažují. Na volebních listinách se ženy ocitají nízko, na nevolitelných místech, a do vlády se jich dostane jen velice málo.

 

NENÍ SVOBODA BEZ SVOBODY POHLAVÍ?

Poněkud jinou perspektivu, než především na situaci žen zaměřené předchozí příspěvky, nabízí poslední statě – jedna o reprodukčních a sexuálních právech a druhá o neziskových organizacích a feministickém aktivismu. Zde se totiž objevuje i agenda mužů a dalších lidí, kteří se nevejdou do poněkud omezené dvojice kategorií ženy – muži. A také tady můžeme sledovat výrazný rozvoj. Třeba pojímání LGBT lidí (leseb, gayů, bisexuálů a transgenderů) se podle textu hodně posunulo – z medicínského, sexuologického tématu se stal spíše fenomén společenský, kdy ve veřejném prostoru dostávají slovo sami zástupci a zástupkyně této komunity, a nikoliv pouze lékaři a psychologové.

Publikace Gender a demokracie: 1989-2009 je ojedinělým uceleným přehledem polistopadového vývoje genderově zabarvených témat. Při jejím čtení se jen opakovaně vtírá otázka, zda je v situaci, kdy neexistuje rovnost pohlaví či lidí různých sexuálních identit vlastně možné mluvit o demokracii.

 


autor / Jitka Kolářová VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Těhotný zaměstnanec aneb feministická lingvistika v praxi / Jitka Kolářová > NP č.346 > Ženská stránka "Způsob, jak mluvíme, píšeme a jak smýšlíme o realitě, apolu souvisí," říkají autorky příručky Kultura genderově vyváženého vyjadřování, kterou nedávno vydalo ministerstvo školství. Feministická kritika jazyka se tak dostala do oficiálních materiálů státní instituce. Stane se z češtiny politicky korektní, ale krkolomný jazyk?   číst dále Jak studovat na umělkyni? / Jitka Kolářová > NP č.353 > Ženská stránka Brněnská autorka Lenka Vráblíková se ve "feministickém akčním výzkumu", který se pohybuje na pomezí vzdělání a politiky vztahuje k postavení žen ve společnosti a v umění.   číst dále Berlínské queer maringotky / Jitka Kolářová > NP č.340 > Ženská stránka Jídelna, cyklodílna, promítání filmů, hudební festival...To všechno na jednom místě, kousek od centra Berlína a navíc zadarmo. Vítejte v queer komunitě berlínského Schwarzer Kanalu.    číst dále Mateřství pod vlajkou národa / Jitka Kolářová > NP č.337 > Ženská stránka OBRÁZKY SEŠIKOVANÝCH ZÁSTUPŮ NEONACISTŮ SE UŽ DÁVNO STALY BĚŽNÝM SPOLEČENSKÝM KOLORITEM. NĚCO SE ALE ZMĚNILO. KE KRAJNÍ PRAVICI SE HLÁSÍ ČÍM DÁL VÍC ŽEN. VYTVÁŘÍ NOVÝ TYP ŽENSKOSTI, KTERÁ PERFEKTNĚ ZAPADÁ DO IDEOLOGICKÉ VÝBAVY DNEŠNÍ KRAJNÍ PRAVICE.   číst dále Bludné kruhy cizokrajné samoty / Jitka Kolářová > NP č.329 > Ženská stránka Vietnamka ve večerce, uklízečka z ukrajiny, ruska na pokladně v hypermarketu. Žen cizinek je u nás stále víc a ne vždy se tu setkávají s otevřenou náručí. Kromě překážek, které jim staví do cesty zákony, jim život komplikuje jazyková bariéra i bariéry lidských předsudků. navíc řeší specifické problémy spojené s jejich ženskou rolí.   číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv