NP č.332 > FejetonHoši, děkujem!Jan Stern

Občané, miluji české politiky. Už dlouho a všechny. Svěřuji se s tímto zatížením s veškerým rizikem. Povšiml jsem si totiž, že lidé v této zemi jsou k těm skvostným mužům a ženám nějak negativně naladěni, každý jejich dobře myšlený krok překroutí, každou dobrou zprávu ve svém škarohlídství ihned přetaví ve skandál.

 

Tak třeba ta nešťastná fotografie bývalého premiéra Topolánka, na níž je zachycen ve vile italského premiéra Berlusconiho nahý a takříkajíc tedy celkem vzato ztopořený. Jakmile tento jeho snímek osvěžil český veřejný prostor a podráždil vyprahlé libido českých žen, slyšel jsem všelijaké nechutné poznámky a různé opatrnické, vyhýbavé obhajoby a přitom já, skalní fanoušek českých politiků jsem ihned věděl, že tak kultivovaný a vzdělaný muž, jakým je náš Mirek, by se nenechal nachytat při nějaké orgii. Bylo mi okamžitě jasné, že to vše má hlubší podtext, že jde o sofistikovanou politickou message, o mnohovrstevný vytříbený politický žert. Mě, skalnímu, bylo okamžitě jasné, že svým nainstalováním do jakoby choulostivé pozice Mirda sarkasticky polemizuje s výrokem manželky Jiřího Paroubka, že na muži je nejvíce sexy mozek. Jak to, že tyto drobné významové nuance vnímám jen já? Anebo vemte kauzu Brožová. Jiří Paroubek protlačil do čela severočeské kandidátky blonďatou hvězdu pražských VIP večírků Kateřinu Brožovou, která se takříkajíc tedy celkem vzato zabezpečila rozvodem. To je přeci geniální salónní žert Jirky Paroubka! Mě to bylo jasné ihned, jakmile jsem to slyšel. Ne tak mým spoluobčanům. Ti se uchýlili k úsměškům a impertinencím. A přitom je to jasné: blonďatá dáma je poťouchlým vzkazem Jirky svému konkurentovi z KSČM Vojtovi Filipovi: Vy máte svou sexy blondýnu Brožovou-Polednovou? My budeme mít svou vlastní Brožovou! Takhle se zkrátka mezi vznešenými ironiky žertuje, k tomu je třeba dorůst, vážení. Jenže kdo z tupých českých publicistů tento podtextový surreálný vtip ocenil? Kdo ho vůbec pochopil? Co můžete čekat od české malosti... Co mě ale už opravdu pohněvalo, když byla naprosto nepochopena místopředsedkyně Zelených Kateřina Jacques poté, co v pořadu Uvolněte se, prosím předstírala, že neví, co je to biomasa. Nepřejícníci si hned zamnuli ruce, posměváčci hned vyrazili na zteč, ale já si doslova vychutnal ten rafinovaný politický žertík. Dobře jsem totiž chápal, co v tajné řeči politických zasvěcenců vlastně značila ona ostentativní „neznalost“ biomasy. Pochopitelně jediné – nesmlouvavý vzkaz Paroubkově ČSSD: „Pohrdáme vaší tupou voličskou masou, jež ukájí jen své biologické pudy, nikdy se nesnížíme k jejímu oslovování!“ Však se také v Liďáku hned chytli za nos, dobře pochopili tu šifru, a právě proto přeci Jirka Paroubek přišel na dnes již proslulý vajíčkový dýchánek na Andělu v námořnickém tričku. Vůbec nešlo o obavu ze znečištěného obleku, ale o jasný return po Kaččině prohozu: „Nejsem žádný prvorepublikový kasař, aby mě rozrušila kdejaká káča, kapitán Silver má zálusk na jiné poklady“ – to byla samozřejmě latentní zpráva, která běžela pod rozlišovací schopností českých publicistů. V našem fanclubu o tom alespoň panuje jistota a brzy možná i prosperita. Tudle zase fanclubáky podebrala jiná prázdná sláma mlácená na titulních stránkách. Ledva jeden ze špičkových plejerů dreamteamu české politiky usedl do předsednického křesla KDU-ČSL, už mávaly novinářské hyeny svojí aférkou: prý že není úplně košér, když se předseda lidovců soudí s katolickou charitou o nemovitosti, které by charita ráda využila k bohulibým účelům. Věru seděl jsem dlouho s hlavou v dlaních, nešťastný z té prázdnoty českého pisálka. Cožpak je to opravdu tak těžké pochopit? Vždyť právě tento krok je od Cyrila Svobody ohromujícím symbolem. Ne, já to řeknu bez okolků: je to misie! Úporná a velkodušná. Svým soudním sporem Svoboda katolickým chariťákům přeci takříkajíc tedy celkem vzato připomíná verš Matoušova evangelia „jdi, prodej svůj statek, rozdej chudým a budeš mít poklad v nebi“. Úplně slyším, jak k tomu český prosťáček rýpavě podotýká: „A cožpak je Cyril Svoboda tak chudý, aby se na něj ten veršíček vztahoval?“ Ach jo. Samozřejmě, že není chudý, je to opět symbol, český burane! Přesněji, je to burcující metaforická zvěst: „Svoboda je v naší zemi stále ještě příliš vetchá a slabá, posilněme ji, ba vyfutrujme ji, bratři!“ Kvůli tomu se člověk takového formátu vláčí po soudech. Jak vůbec může někdo věřit v něco jiného. Pravda, jsou i politici méně rafinovaní a jaksi průhlednější, snad kvůlivá rodové dispozici. Proto, když tuhle Karel Schwarzenberg použil obratu „bývalý Ondřej Liška“, muselo být i těm jednodušším z nás jasné, že tím naznačuje odcizení zelených své vlastní podstatě. Ale i za to málo jsme my, skalní fanclubáci českých politiků, vděčni. A celýmu mančaftu můžeme s hrdostí zaskandovat: Hoši, děkujem!

 


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Nesplněná očekávání / Jan Stern > NP č.331 > Fejeton Drazí, musím se vám svěřit. Mám takový malý problém s navazováním kontaktů s opačným pohlavím. Dlouho jsem si kladl otázku, kde je zakopaný pes. A tuhle jsem vám ho vykopal. číst dále Sebezraňováním a askezí k neobyčejné hojnosti / Jan Stern > NP č.323 > Rozhovor Poslouchat Jana Kellera člověku na klidu nepřidá. Uvědomí si jak křehká je slupka naší vyspělé civilizace a nesamozřejmý blahobyt, který si užíváme. Za fasádou rozumu dřímá barbarství hrozící zahubit naše skvělé výdobytky. číst dále O Američanech, agentech a jiných záhadách / Jan Stern > NP č.343 > Fejeton Milí Češi, řeknu vám, máte svoje záhady. A nemyslím tím teď záhady typu světelných jevů v jihlavském podzemí, nacistických létajících talířů vznášejících se na konci druhé světové války nad Letňany, štěchovického pokladu, k jehož vyzvednutí scházejí několika výpravám poslední haléře, případně tajuplně nabitého diáře poručíka Ludvíka Zifčáka v chladných listopadových dnech roku 1989.   číst dále Sociologie amarounů / Jan Stern > NP č.453 > Fejeton Často přemýšlím nad tím, jací jsme my Češi. Myslím, že o sobě moc nevíme. Říkáme o sobě třeba, že krademe. Ale krade se všude po světě a mnohde mnohem víc. Říkáme o sobě, že pijeme. No, to nelze zpochybnit, pijeme hodně, pijeme víc než Rusové a Dánové. Pijeme Ligu mistrů. Leč přesto před nás statistika Mezinárodní zdravotnické organizace předsadila ještě jeden více kořalnický národ – Moldavce. Takže žádné Nagano, žádný Bělehrad, pouhé důstojné Chile 62. Myslíme si o sobě třeba taky, že jsme ateisté. A přitom každý druhý kolem mě věří na horoskopy, reinkarnaci, UFO a ilumináty. Kdepak, všechny tyhle definice jsou mimo. číst dále Rakeťák / Jan Stern > NP č.452 > Fejeton Život muže je neskonale těžší než život ženy. Je ale zvláštní, že ženy to netuší a i zcela průzračným a nezlomným argumentům v této otázce čelí s dětinskou naivitou. číst dále Budíkové zákony / Jan Stern > NP č.457 > Fejeton Velké dějiny a děje jsou řízeny zákony, jako je Archimédův zákon, Ohmův zákon, zákon dědičnosti, zákon nabídky a poptávky, Starý zákon, Nový zákon, eventuálně vor v zakoně. No jo, ale co děje malé? Naše všednost? Jí badatelé a proroci zatím pozornost věnují jen malou. Přesto se lidé odpradávna pokoušejí zákon, který ji řídí, pojmenovat. číst dále Sinfonietta / Jan Stern > NP č.491 > Fejeton Mám rád vědce. Nejsou obvykle tak zábavní jako ti v seriálu Teorie velkého třesku, ale šeď to rozhodně není. S gustem sleduji zejména jejich zápolení s všedním životem a inovace, které do něj vnášejí. číst dále Vánoce: Návod k použití a přežití / Jan Stern > NP č.388 > Fejeton No jo, už je to tady zase. Vánoce čili všeobecné pomatení mysli. Důkaz je samozřejmě už ta Neckářova písnička.   číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv