NP č.332 > Pošli to dálPeru: Viditelné úspěchy neviditelného hnutí?Pavel Kreuz

Bez většího zájmu médií probíhají v Peru několik týdnů protesty proti politice vlády, která se snaží otevřít dosud nedotčené oblasti amazonského deštného pralesa těžařským společnostem.

 

Započetí průmyslové těžby v těchto oblastech by přitom zasadilo nevratnou ránu jednomu z nejkomplikovanějších ekosystémů světa. Předmětem sporu je snaha o změnu klíčových zákonů kvůli dohodě o zóně volného obchodu s USA. Proti chystanému záměru „privatizace“ deštných pralesů vystoupilo protestní hnutí domorodých obyvatel. Klidné protesty měly od počátku především upozornit na problém a ten formou dialogu s vládou řešit. Ta však dlouho indiány ignorovala. Proto předáci hnutí přešli k blokádám klíčových komunikací. Prezident Garcia reagoval rychle. V květnu vyhlásil v místě nepokojů státní pohotovost. To mu umožnilo omezit občanská práva a k potlačení protestů povolat armádní jednotky. Krveprolití na sebe nenechalo dlouho čekat. Během 5. a 6. června došlo k prudkým srážkám mezi oběma tábory. Svědci hovoří o brutalitě, ostřelování poklidných shromáždění armádními vrtulníky a masivním zatýkání protestujících domorodců. Mediální boj o zavinění násilné konfrontace přitom vyzněl lépe spíše pro vládní tábor: padlí vojáci byli záminkou pro přirovnání protestujících domorodců ke krvežíznivým barbarům a hnutí bylo ocejchováno v duchu doby jako teroristické. Přidáme-li nezbytné nařknutí ze spiknutí proti státu a populistické sliby o zvýšení životní úrovně všech Peruánců, podmíněné samozřejmě schválením těžby, máme v kostce vládní argumentaci. Veřejnost ale vládu nepodpořila a ta byla vzhledem k rostoucí solidaritě mezi běžnými Peruánci nucena 18. června pozastavit platnost kontroverzních zákonů. Indiáni slaví dočasný úspěch. Na 19. červen svolal aktivista Stanislav Penc solidární protest v Praze. Sešlo se pár desítek lidí. Symbolická účast nikoho nepřekvapí. Naučili jsme se přijímat zprávy o násilí na jiných s ledovým klidem. Ještě tak nepřátele našich oficiálních nepřátel dokáže česká společnost podpořit. Pokud ovšem nejste buddhista v Tibetu, ale indián v Peru, máte smůlu.

 


autor / Pavel Kreuz VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Hoši, děkujem! / Jan Stern > NP č.332 > Fejeton Občané, miluji české politiky. Už dlouho a všechny. Svěřuji se s tímto zatížením s veškerým rizikem. Povšiml jsem si totiž, že lidé v této zemi jsou k těm skvostným mužům a ženám nějak negativně naladěni, každý jejich dobře myšlený krok překroutí, každou dobrou zprávu ve svém škarohlídství ihned přetaví ve skandál.   číst dále médiím vládnou zombie / Andrea Novotná > NP č.332 > Pošli to dál Zdá se vám, že převládající tón v hlavních českých médiích je jednostranný a zaujatý směrem doprava, a že mnozí novináři více straší stíny minulosti, než aby analyzovali přítomnou realitu? Pak vězte, že nejste sami.   číst dále Robinsonem ve vlastním šatníku / Margita Mucki > NP č.332 > Téma čísla Nudistické letní intermezzo proběhnuvší v úzkém kruhu přátel o prázdninách má jistě své kouzlo. pro setkání s osobami, které nám nejsou tak blízké, stejně jako pro méně přívětivá roční období je ale vhodné se zahalit. Při troše kreativity se módního odcizení či nudy rozhodně netřeba bát!   číst dále Informační válka v Íránu / Tereza Stejskalová > NP č.332 > Pošli to dál Obraz íránského povolebního chaosu se poskládal ze střípků videí, fotografických snímků a anonymních zpráv nahraných na internetové stránky.   číst dále
celý archiv