NP č.332 > Pošli to dálmédiím vládnou zombieAndrea Novotná

Zdá se vám, že převládající tón v hlavních českých médiích je jednostranný a zaujatý směrem doprava, a že mnozí novináři více straší stíny minulosti, než aby analyzovali přítomnou realitu? Pak vězte, že nejste sami.

 

Podobný pohled na českou „mediasféru“ vyjádřil nedávno filozof Václav Bělohradský v eseji Nečitelná země v deníku Právo (23. 5. 2009). Jak ukazuje: „Jedním z principů hororových filmů je návrat toho, co jsme pohřbili, nebo toho, co jsme spláchli – zombie a odpad se k nám vracejí. Česká většinová mediasféra dnes pracuje se stejnou metaforou – každá kritika systému je pojednána jako spláchnutý ‚odpad minulosti‘, který se k nám vrací.“ Hlavními zombiemi, které ovládají myšlení mnoha novinářů, je minulý režim a ruský vliv. Namísto věcné diskuze mobilizují před hrozbami, jež pro ně představují tito nemrtví. Proti těmto hrozbám může ochránit pouze dostatečně mocný protektor, a tak je třeba nekriticky přijmout zahraničního ochránce – USA jen nastupují do role, v níž byl dříve SSSR. Ve výsledku vládne podle Bělohradského „diskurz morálního kýče, který dělá z jedněch ‚sabotéry, zahrávající si s naší bezpečností a svobodou‘, a z druhých pak‚ frontu dobra bojující proti zlu‘“. To ničí veřejnou diskuzi. O výstižnosti Bělohradského diagnózy svědčí fakt, že na ni potrefené husy nebyly vůbec schopny zareagovat, ač se o to pokoušely. Josef Chuchma v MF Dnes sice adresoval Bělohradskému řadu výtek, ale prakticky ani jediný argument, a nejinak si vedl Erik Tabery v Respektu (25/2009). Ten svůj dvoustránkový text s nevynalézavým názvem Svět podle Bělohradského a plný těžkopádných obratů sice nadepsal „esej“, žádný neotřelý pohled, jaký by bylo možné očekávat v eseji, ovšem jeho klopotná polemika nepřinesla. Namísto toho vlastně jen opakuje mantru české pravice: komunisté a Rusové jsou nebezpeční a všichni inteligentní lidé by se na tom měli shodnout. Autor, který je šéfredaktorem vlivného týdeníku, rovněž píše, že „média reflektují události, vytváří je ale někdo jiný“. Jako kdyby mediální studia nejpozději od šedesátých let minulého století nevěděla, že způsob, jakým média rámují jednotlivé události na ně má klíčový vliv, že nálada ve společnosti je médii do značné míry vytvářena a že každý politicky střet je do značné míry formován tím, jak se o něm v médiích píše. Lze se jen ptát, zda přední český novinář tuto naivitu jen předstírá, nebo zda skutečně nerozumí ani vlastní moci.

 


autor / Andrea Novotná VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Otázky nad „otcem vlasti“ / Andrea Novotná > NP č.458 > Pošli to dál Kulaté výročí narození Karla IV. je sice až za rok, jedná se ale o událost natolik významnou, že se její oslavy připravují s dvouletým předstihem. Politici, arcibiskup, rektor, ředitelé veřejnoprávních médií – zkrátka honorace na nejvyšší úrovni sedí už rok v „Národní komisi“, která má oslavy koordinovat. Aby také ne – bude se přece slavit „otec vlasti“ a „největší Čech“, kterým se středověký panovník stal před časem v televizní anketě poté, co byly jako neplatné vyřazeny hlasy pro Járu da Cimrmana. číst dále Naše dnešní revoluce / Tomáš Havlín, Andrea Novotná > NP č.371 > Téma čísla Po revoluci v listopadu 89 jsme už žádnou další nečekali. Dějiny přece už skončily, říkalo se. Dvacet let poté jsme svědky další mobilizace - tahle revoluce je ovšem konzervativní. Představujeme některé její projevy.   číst dále Mokré války / Andrea Novotná > NP č.461 > Téma čísla „Na pití je tu whisky. Voda je tady od toho, aby se o ni bojovalo.“ (Mark Twain) číst dále Neohlášená ztráta lidskosti / Andrea Novotná > NP č.457 > Pošli to dál Jeden nově vzniklý pravicový server, který se tím patrně chtěl zviditelnit, a proto jej nebudu jmenovat, vydal na konci dubna rozhovor s českým „zvláštním velvyslancem pro energetickou bezpečnost“, Václavem Bartuškou. Muž s minulostí revolučního vůdce a následnou zářivou kariérou se zde představil jako člověk, který ví, jak to na světě chodí a kde je třeba ukázat tvrdou ruku. číst dále
celý archiv