NP č.532 > FejetonKávička a jiné omylyJan Stern

Miluju statistiky. Lidé se jimi dají krásně překvapovat. Když se řekne „káva", neřkuli dokonce „kultura kávy", co si pod tím představíte? Nejspíše pařížskou kavárnu, před níž na vratkých židličkách posedávají nikam nechvátající básníci. Anebo úzkou uličku v Římě, s dvěma stolky vystrčenými na ulici, u nichž posedávají rovněž nikam nespěchající fotbalisti.

Ti z vás, kdo se dívají moc na televizi jako já, možná vidí i ulici amerického velkoměsta, kde právníci a burziáni ucucávají kávu z obřího papírového kelímku s umělohmotným víčkem, natolik obřího, že se jim lze sotva divit, že chvátají. Všichni víme kam.
A jakou muziku slyšíte, když si představíte šálek voňavé napěněné kávy? No vláčný jazzík, pochopitelně.


Jenže čísla jsou nemilosrdná. Nejvíce kávy na světě se nepije ani ve Francii, ani v Itálii, ani v močopudném New Yorku. Statisticky vzato jsou největšími kafaři Finové. Ano, ti zádumčiví, plaší, tiší Finové, co poslouchají metal. Nu, black i symphonic.


Nesedí vám to, že. Neladí s obrázky v hlavě, které nám tam kdosi vymaloval. To je dobře, to se mi líbí.

Kdybych se vás zeptal, v jaké zemi na světě je největší pravděpodobnost, že budete úkladně zavražděni, co byste si asi tak tipli? Předpokládám, že násilím nasáklé Spojené státy. Nebo terorismem zmítaný Izrael. Nebo Libyi, kde se rozpadl stát, záruka řádu. Známe přece příslušné obrázky. Jenže statisticky vzato se nejvíce vraždí v Salvadoru, Hondurasu, Venezuele a na Jamajce. Ano, na té Jamajce, kde jsou všichni zkouření rastamani, a tím pádem v pohodě. Je-li hudbou kávy death-metal, je hudbou smrti reggae, tvrdí statistika. Ne, neladí to s omalovánkami v hlavě, jenže je to pravda. Stejně jako to, že USA jsou v počtu vražd na hlavu až na 87. místě. Což značí, že se tam vraždí stejně jako v Mongolsku, Grónsku a na Kubě. Ovšem ještě bezpečnější je z tohoto hlediska výše zmíněná rozpadlá Libye, která je ve vraždách až stotřicátáčtvrtá na světě. O Izraeli zmítaném terorem a prosyceném zbraněmi nemluvě, ten je dokonce až na místě 164. A je tedy bezpečnější než Finsko, Kanada či buddhistický Nepál. Bezpečnějších je už jen pár zemí, mezi nimi „balkánsky divoké" Rumunsko, Bulharsko, Řecko a Srbsko. Které se ale nemohou v tomto ohledu měřit s „mafiánskou" Itálií, tou oázou míru, která má mimochodem stejně nízkou vražednost jako my, Švýcarsko (kde má každý v kredenci samopal) a pevnou rukou držená a disciplinovaná Čína.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Sexuální výchova na Netflixu / Benjamin Slavík > NP č.532 > Kultura Navzdory tomu, že se seriál Sex Education při pohledu z prvního plánu jeví jako pouhý produkt pro rychlé pobavení teenagerů, tak mu lze přiznat větší význam. číst dále K jídlu nemáme vztah. Proto s ním plýtváme / Jan Štěpánek > NP č.532 > Téma čísla Projekt Fairdining je výsledkem diplomové práce Barbory Kebové. Jeho cílem je poskytovat restauracím, kavárnám, barům a dalším gastro provozům poradenství ohledně možností, jak zefektivňovat fungování podniku v rámci principů udržitelného rozvoje. číst dále Přeji vám, abyste už nemuseli vycházet / Dagmar Kocmánková, Jan Štěpánek > NP č.532 > Prodejci NP Dvorní šéfkuchař britské ambasády Vojtěch Kalášek připravil pro bageterii Boulevard podzimní britské chef menu. A britská ambasáda se rozhodla výtěžek z této akce věnovat na charitu. Šek na čtyřicet tisíc nám předal britský velvyslanec v ČR pan Nick Archer. Při té příležitosti jsme měli možnost udělat s ním rozhovor o – kromě jiného – životě na ulici v Česku a Británii. číst dále 5 věcí, které jsem se dozvěděl o moderní kaligrafii / Štěpán Materna > NP č.532 > DIY Jak u psaní správně sedět a dýchat, kdy má být linka tenká a kdy má být naopak tlustá? Jak se dá psát kávou nebo vývarem z černého bezu? A k čemu je vlastně dobré umění krasomalby v době, kdy si můžeme posílat elektronické vzkazy vyvedené některým z nabídky tisíců písem? Co vás čeká, přihlásíte-li se na kurz moderní kaligrafie, zjišťoval Štěpán Materna. číst dále

Nejčtenější články autora

Peklie, peklíčko / Jan Stern > NP č.458 > Fejeton Já jako fejetonista nejsem k ničemu zavázán. Na rozdíl od svých kolegů nejsem povinen zaznamenávat podstatné rysy epochy. Když chci, můžu psát klidně o beďarech. A můj pravidelný čtenář ví, že chci nezřídka. Leč občas se v epoše utrhne cosi tak podstatného, občas mineme tak epochální civilizační milník, že mi to nedá a začnu se hnípat v něm, namísto v pupíncích. A dnes je právě ta chvíle. Nemohu totiž nezaznamenat, že do našeho světa sestoupilo takřečené selfie, neboli selfíčko. číst dále Šrouby a matice? Mixéry a brusky! / Jan Stern > NP č.479 > Fejeton Asi vás to překvapí, ale já mám vcelku rád ženy. Bez ohledu na velikost košíčků, bez ohledu na to, zda ovládají cat walk. A to především proto, že navzdory mnohým mýtům bývají ve většině dosti realistické a pragmatické. číst dále Háčkaři / Jan Stern > NP č.492 > Fejeton Češi dali světu spoustu důležitých, užitečných, ba revolučních věcí. Nohejbal, Ďáblovu bibli napsanou za jednu noc, remosku, lehký tank vzor 38, počítačovou hru Mafia, spodně kvašené pivo, semtex, Švejka, becherovku, velmi elegantní tramvaj Tatra T3 s oblými bruselskými tvary, pražského krysaříka, kostkový cukr, reformaci, pomlčkovou válku, nejdražší halu na světě, nejdražší tunel na světě, českou uličku a všechny Kaplického nepostavené stavby. číst dále Pasivista / Jan Stern > NP č.498 > Fejeton Jsou věci, na které nejsem zrovna hrdý. Třeba že jsem viděl všechny díly seriálu Dva a půl chlapa. Ale pak jsou věci, za které se nestydím, ač mi leckdo naznačuje, že bych měl. Třeba za to, že jsem pasivista. číst dále
celý archiv