NP č.530 > PříběhCeny ApolloJan Štěpánek

Pavel Kučera byl jedním z těch, kdo před devíti lety vymysleli a uvedli ceny hudební kritiky Apollo. A stará se o ně dodnes.

Díky cenám Apollo jsem si ověřil a stále ověřuju, že je pořád hodně lidí, pro které hudba není jenom byznys, ale hlavně vášeň a láska. A to jak třeba ze strany týmu kolem Cyrila Hořánka, který akci zajištuje po technické stránce, tak sponzorů a partnerů, ale i samotných nominovaných kapel, které jsou ochotné přijet na tuhle akci, aby si nachystaly celý koncertní set-up a nakonec zahrály jenom dvě písničky. O sobě jsem se dozvěděl, že jsem schopný zorganizovat akci, která někdy připomíná spíš pytel blech. A že i když je to někdy krátce před akcí docela nervák, je lepší snažit se vidět věci v širším měřítku, nechat to plynout a nevyšilovat kvůli každé prkotině.


Asi nejvíc hrdej jsem na Apollo byl těsně po úplně prvním předávání na Nové scéně za rok 2011. Bylo to totiž podstatně složitější, než jsem si ze začátku představoval. Tehdy jsem z té euforie žil několik dní. Byly i momenty, kdy jsem si říkal, že to takhle nejde, že asi končíme. To bylo většinou vždycky, když na poslední chvíli nějaký partner odřekl spolupráci a s tím spojené peníze, bez kterých takovou akci, zvlášť když je to nekomerční a nezávislá věc, dělat nejde. Ale naštěstí se to stalo jenom párkrát. A taky to vždycky nějak dopadlo.


Jak nominace, tak vítězství v Apollo je něco, co si kapely můžou dát bez ostychu do svojí biografie a může jim to pomoct v získávání pozornosti hudebních fanoušků i klubových a festivalových promotérů. Jestli tu budou Ceny Apollo i za deset let, to nevím. Záleží na tom, jestli budou za těch deset let, ještě pro někoho relevantní alba, za která se cena udílí, nebo už definitivně získají navrch samostatné streamované skladby a klipy. Ale pevně doufám, že to tak ještě nějakou dobu zůstane, protože udělat dobré album je přece jenom těžší než natočit jednu povedenou skladbu. Myslím, že teprve na tom se opravdu ukáže, co je hudebník nebo kapela zač a jak to vlastně myslí.


autor / Jan Štěpánek VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Všichni jsme na jedné lodi / Jan Štěpánek > NP č.501 > Téma čísla Koncept kolektivních domů počítá s tím, že v jednom domě žijí stovky i tisíce lidí. Byty často nemají plnohodnotné kuchyně, o chod domu a vašeho života se stará personál. Součástí domu je jídelna, školka i prádelna. V Československu vzniklo od konce 40. let několik desítek takových koldomů. Jak se v nich žilo? Vyzpovídali jsme mgr Huberta Guzika, Ph.D., z Ústavu teorie a dějin architektury FA ČVUT. číst dále Je to jednoduché, ale není to snadné / Jan Štěpánek, Jakub Yellen > NP č.533 > Téma čísla „Lidé mohou začít meditovat z velmi blbých důvodů. Třeba se jim líbí, jak hezky to vypadá. To opravdu důležité přichází později“, říká kněz a ředitel kolínského kláštera Petr Vacík. Do Kolína se na jeho meditační kurzy sjíždějí lidé z celé země, bez ohledu na vyznání. číst dále Docela slušnej čundr / Jakub Yellen, Jan Štěpánek > NP č.533 > Téma čísla Jak chůze tříbí trpělivost, jak se podobá meditaci, jak meditace souvisí s bolestí a co to znamená špatně sbalený batoh, o tom si s námi povídali tři poutníci Alžběta, Kristýna a Tomáš. číst dále Dluhy nezmizí. Je to tvrdé, ale je třeba umět s nimi žít. / Jan Štěpánek > NP č.510 > Život prodejce Předluženost a exekuce, to je mezi prodejci to nejožehavější téma. Jak si trochu ulehčit život s exekutory za zády, přišli prodejcům poradit specialisté na dluhové poradenství Václav Kučera a Eliška Korencová ze společnosti Člověk v tísni. číst dále
celý archiv