NP č.530 > PříběhKrásná geometrieLibor Hruška

Ikonické geometrické kompozice Zdeňka Sýkory mizejí z veřejného prostoru. Jeho žena Lenka neúnavně bojuje za jejich záchranu.

Den, kdy se poprvé zatoulala k větracím komínům Letenského tunelu, si výtvarnice a historička umění Lenka Sýkorová pamatuje dodnes. S partou umělců se přes Letnou vracela z plesu a vertikální černobílá mozaika se před ní vynořila z mlhy. „V první chvíli jsem vůbec nechápala, co by to mohlo být, vypadalo to jako obrovská černobílá věž. Neměla jsem tušení, že taková realizace existuje, a navíc že jejím autorem je náš profesor. Zasáhlo mě to a vždycky si na ten okamžik vzpomenu," vypráví rodačka z Plzně Sýkorová. Psal se rok 1978, o pět let později se za svého učitele výtvarné výchovy z Filozofické fakulty vdala.


Oním pedagogem byl malíř Zdeněk Sýkora (1920–2011), který u nás v šedesátých letech jako první začal při tvorbě využívat počítač. Jeho plátna se dnes na aukcích prodávají za miliony, černobílé geometrické mozaiky a další díla ve veřejném prostoru ale paradoxně chátrají nebo z něj zcela mizí. Právě boji za jejich rehabilitaci Sýkorová po smrti svého manžela věnuje většinu energie. Ikonické letenské komíny jsou v bezpečí, už v roce 2003 byly prohlášeny za kulturní památku, horší je ale situace ve městech na severu, odkud měl Sýkora v šedesátých a sedmdesátých letech nejvíc zakázek. Jeho ženu mrzí hlavně necitlivá rekonstrukce koupaliště litvínovského Koldomu, při níž byly Sýkorovy geometrické obrazce na budově šaten přetřeny na bílo. „Byl to jeden z úžasných příkladů, jak může vypadat naprosté souznění architektury s výtvarným dílem, a také typický příklad stavby z konce padesátých let, ve které ještě doznívaly funkcionalistické principy. Šatny teď úplně zmizí a na jejich místě vyroste nový bazén. Pokusy integrovat Sýkorovy panely do této nové architektury však ztroskotaly. Ukazuje se, že některé věci jsou nepřenosné a nelze je mechanicky spojovat s architekturou, pro kterou nebyly určeny," říká Sýkorová.


Téměř každá ze Sýkorových realizací ve veřejném prostoru má svůj smutný příběh – sgrafito v lounském hotelu Union pohřbil sádrokarton, černobílý chodník v Litvínově chátrá, geometrická opona lounského divadla skončila při rekonstrukci ve sběrných surovinách a mozaiková stěna v Praze v Jindřišské je dnes v rámci asijské nudlárny rozříznutá vedví patrem. „Očekávala bych úctu, vstřícnost a spolupráci, při ztrátě opony také omluvu a pokoru, setkávám se spíš s neinformovaností, tradiční českou závistí, neúctou, leckdy i ignorancí," mrzí Sýkorovou, která s městy i soukromníky jedná z pozice dědičky autorských práv. Alespoň do Loun, kde se Sýkora narodil a tvořil, se letos jeho dílo vrátí, byť v jiné formě. Černobílou kompozici ze ztracené protipožární opony přenesli architekt Josef Pleskot a Lenka Sýkorová do horizontální polohy, na plochu piazzetty před divadlem. Říká se, že příklady táhnou. Uvidíme.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Zvířata bez domova / Jak to vidí prodejce / Libor Hruška > NP č.494 > Život prodejce Osmiměsíční Blondie a dvouletá Elsa dělají společnost Vladimírovi v obytné buňce, kterou má pronajatou od radnice Prahy 9. „Mám se o koho starat, komu se svěřit a mám pocit, že nejsem sám. To je jedna věc, zároveň mě ale taky má kdo chránit, nemusím shánět paralyzér, nůž nebo jinou zbraň. Když lidi uvidí velkého psa, dostanou strach. Mnoho lidí z řad bezdomovců bylo zabitejch a já si myslím, že kdyby měli pejska, tak by bylo těch životů zmařenejch mnohem míň. Pes na nebezpečí opravdu dokáže dobře upozornit,“ říká Vladimír, ale dodává, že pes musí být dobře vycvičený a živený. číst dále Tak si to pojďme spočítat / Libor Hruška > NP č.490 > Téma čísla A nejšťastnějším státem planety pro letošní rok se stává… Kostarika. Tak ne, Dánsko. Nebo přece jenom Kostarika? Jakou vypovídací hodnotu mají výpočty Hrubého národního štěstí nebo Indexu šťastné planety. číst dále Těžké snění nevidomých / Libor Hruška > NP č.497 > Téma čísla Jak se nevidomí rozhodují, že je čas jít spát? A jak poznají, že je už ráno? A když spí, o čem se jim zdá? Spánkové deprivace u části nevidomých vedou k tomu, že ti pak končí v ordinacích neurologů. Zeptali jsme se dvou nevidomých, jak se s nepříliš známým fenoménem, který provází život slepců, srovnávají. číst dále Pravá tma už neexistuje / Libor Hruška > NP č.497 > Téma čísla Astronom Pavel Suchan je nejznámějším českým bojovníkem proti světelnému smogu. A to nejen proto, že astronomové bez pořádné tmy nemohou pořádně pracovat, ale i proto, že nadměrné osvícení veřejného prostoru je zdraví škodlivé a paradoxně také snižuje naši bezpečnost. Proč je třeba lobbovat za větší tmu? číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů