NP č.528 > Téma číslaDárců přibývá. I díky dobrým kampanímLibor Hruška

Patříme mezi štedré národy? Jakým organizacím pomáháme nejčastěji, jaké jsou etické limity fundraisingových kampaní a jak naučit dobročinnosti děti? „Dobrý fundraising není jen o penězích. Neziskovky by kolem sebe měly vytvářet okruh lidí, kteří sdílejí stejné hodnoty,“ říká přední expert na filantropii Jan Kroupa.

Jak rušno je teď před Vánocemi v nadacích a dalších neziskovkách? Platí stále, že je konec roku z pohledu fundraisingu klíčovým obdobím?
Ano, u spousty organizací představuje období od desátého listopadu do Vánoc padesát procent příjmů, Vánoce jsou pořád kulturně pevně spojené s darováním a velkorysostí. Na druhou stranu je dnes velká konkurence, kampaní běží nepočítaně, takže je stále těžší a těžší lidi oslovit a prosadit se.


Jsme my, Češi, štědrými dárci?
Před pár lety jsem zkoušel porovnat dárcovství u nás, v Rakousku a v Německu přepočtem podle parity kupní síly a vyšlo mi, že z tohoto srovnání vycházíme skoro rovnocenně.

 

A jak jsme na tom ve srovnání s ostatními státy bývalého východního bloku, kde byla tradice mecenášství na dlouhá léta úplně zpřetrhána?
Z toho vycházíme ještě lépe. Dárcovství u nás v posledních pár letech roste zhruba o patnáct procent ročně, což představuje obrovský pohyb.


To nabourává stereotypy o sobeckých, do sebe uzavřených Češích.
Ano, ale nemyslím si, že by Češi byli obecně štědřejší než jiné národy, důvod může být i ten, že bývají o peníze žádáni profesionálněji. V chytrém fundraisingu máme oproti Polsku, Maďarsku nebo Slovensku náskok.


Výběr, koho podpořit, je navíc poměrně široký.
I to může být důvodem, proč darovaných peněz přibývá, ve všech oblastech už existují důvěryhodné neziskovky, takže když chce člověk pomoci koňům, může pomoci koňům, když ho bere historie, je tu Paměť národa, a třeba v sociálních službách je toho na výběr mraky.

Dobrý fundraising není jen o penězích, ale o dlouhodobých vztazích, o získávání lidí pro společnou věc

Dřív platilo, že u nás většinu peněz darovaly firmy. Jak je to nyní?
Firmy byly dlouhá léta tahounem dárcovství, ale už to přestává být pravda, změnu pozorujeme od krize. Když přijde nějaké hospodářské zakolísání, tak se to projeví hlavně ve firemním dárcovství, ale v individuálním skoro vůbec, lidi naopak mají tendenci, když se nedaří, pomáhat víc. A protože nedávají obrovské částky, mohou většinou v dárcovství pokračovat. V posledních letech je to podle našich odhadů zhruba fifty fifty, čtyři miliardy ročně chodí od firem a další čtyři od jednotlivých dárců. Letos to bude víc, kdybych si měl udělat takový předvánoční odhad, tak bych řekl, že se dostaneme někam k deseti miliardám. Ta změna kurzu je normální, když se podíváte třeba do Velké Británie, která je Mekkou dobročinnosti, tak tam osmdesát procent darů pochází od jednotlivců.


Proč vlastně lidé pomáhají?
U každého člověka je to jiné, obecně ale převažují pozitivní motivy, málokdo dar bere jako odpustek na vyčištění svědomí nebo něco, čím si udělá jméno. My jsme si dělali průzkum na šestitisícovém vzorku a dvě třetiny lidí zaškrtly jako důvod „starost a zájem". Hodně lidí dobročinnost považovalo za svou morální povinnost a přes deset procent respondentů uvedlo, že je k mecenášství vede potřeba uznání, že se darováním zařazují do určité společenské třídy, určitého elitního klubu. I tenhle motiv tam tedy může být.


Existují dnes vůbec dárci, kteří zůstanou v anonymitě, nebo člověk potřebuje i veřejné uznání?
Existují, ale nejsou to tajní dárci, neznamená to, že by jejich jména neznala ona neziskovka, jen nechtějí být nikde uváděni. Běžnější je to u věřících, křesťan by měl dávat almužnu, pomáhat tak, aby se o tom nevědělo. Jsou ale i velcí dárci, kteří prostě nechtějí, aby pak za nimi chodily další a další organizace.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Velký dům – velký sen / Libor Hruška > NP č.491 > Téma čísla Na začátku bývá malý dům a velký sen, na konci velký dům a často i velký problém. Sociální antropolog Radan Haluzík objíždí svět a zkoumá megalomanské vily „bohatých chudých“ – zbohatlých vesničanů, kteří se stavbou vil snaží zbavit stigmatu nízkého sociálního statusu. Paradoxně tím vytvářejí nová ghetta, z nichž už není úniku. číst dále Odpadkoví Stalkeři / Libor Hruška > NP č.489 > Téma čísla S analýzou odpadu pracují nejenom antropologové a archeologové, ale i vyšetřovatelé, bulvární novináři nebo političtí aktivisté. číst dále Architektura 489 / Libor Hruška > NP č.511 > Startér V číslici 489 jsou zašifrovány dva klíčové roky československé historie – 1948 a 1989. Projekt, který před dvěma lety rozjeli Pavlína Krásná a Pavel Hrubý, se právě na toto období zaměřuje – mapuje stavby vybudované za socialismu a snaží se je zbavit nálepky nejošklivější české architektury. číst dále Tvá stopa / Libor Hruška, Jan Kalous > NP č.489 > Téma čísla Odpadky, které po sobě zanecháváme, jsou zátěží pro naši planetu. No, to je jasné jako facka. O tom se asi nemá smysl znova rozepisovat. My jsme se rozhodli na fenomén odpadu podívat z těch méně zjevných úhlů. Odpadky jsou totiž kromě jiného i úžasným zdrojem příběhů, na kterých lze ukázat nejen obecnější trendy vypovídající o naší civilizaci, ale i o konkrétních lidech a jejich osudech. číst dále Zákoutí kolektivní paměti / Libor Hruška > NP č.513 > Téma čísla Vzpomínky na lidský život jako předmět vědeckého zkoumání. S ředitelem Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Miroslavem Vaňkem jsme si povídali o nástrahách pamětnického vzpomínání, zvlášť když jde třeba o vysoké funkcionáře minulého režimu. číst dále Jak se kde prodává / Libor Hruška > NP č.492 > Život prodejce Kde se prodejcům Nový Prostor prodává dobře a kde to jde hůř? Jak to v NP funguje s prodejními místy? Kdo rozhoduje o tom, kde budou prodejci prodávat? číst dále Voda na čaj? Zmrzla / Libor Hruška, Jan Kalous > NP č.491 > Život prodejce Většina prodejců Nového Prostoru bydlí na ubytovnách, pár z nich ale mrazivé noci přečkává v extrémně spartánských podmínkách – jedni na podlaze opuštného domu, další v zahradní chatce bez kamen. O mezních situacích hovoří téměř nevzrušeně. Pátnáct pod nulou, to ještě jde. Při dvaceti už nám zamrzne voda v konvici. číst dále Ti za plotem / Libor Hruška > NP č.491 > Téma čísla „Uzavřený rezidenční areál bude přístupný jen vám, kteří v něm budete doma. Samozřejmostí je recepce, která se postará o vaši poštu i vzkazy, a reprezentativní lobby pro přijímání návštěv i setkávání rezidentů. Společná místa pro obyvatele viladomů se stanou oázou plnou zeleně.“ číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv