NP č.526 > KulturaMikropříběhy z uliceIvan Adamovič

Na Facebooku existují nejrůznější zájmové skupiny. Jednou z nejaktivnějších je skupina Odposlechnuto v Praze. Sbírají drobné historky a útržky rozhovorů, které zazní v pražských ulicích, a chlubí se svými úlovky ostatním. Nyní vyšly nejlepší úlovky tiskem ve stejnojmenné knize. Můžete si ji objednat na dotyčné facebookové stránce nebo koupit v kavárně Jirásek u stanice metra Bořislavka.

V tramvaji babička, asi sedmdesát let, a vnučka. V: „Babi, kolik ti je?"
B: „Beruško, já jsem stará."
V: „Baaabííí, kolik ti je?"
B (evidentně to nechce sdělovat veřejně): „Jsem prostě stará!"
V: „Baaaabííí, faaaakt... Kolik ti je?"
B: „Já už jsem tak stará, že už si ani nepamatuju, kolik mi je."
V: „Babi, tak to se musíš kouknout na spoďáry, já tam mám šest až devět let."
*
Na nástupišti v metru na Můstku se zarostlý bezdomovec ptá seriózně oblečeného mladíka: „Neměl bys třináct korun?" Mladík odmítavě zavrtí hlavou, načež bezdomovec napřahuje ruku s mincemi se slovy: „Tak to ti je budu muset dát!"
*
Na I. P. Pavlova na semaforech holka sleduje, za jak dlouho končí zelená, a dodá: „Týjo, třicet sekund, jo? Tak dlouho??"
A kluk s ledovým výrazem povídá: „Jistě, najednou je třicet sekund hodně..."
*
Dnes ráno v tramvaji 22. Asi čtyřletá holčička říká zamyšleně a velmi pomalu: „Mami, my se známe snad celý život."
*
Opatov, u stánku pod spirálou, paní se ptá prodejce: „Ten med jste dělal vy?"
„Paní, vypadám snad jako včelka Mája?"
*
V tramvaji č. 17 seděla zhruba čtyřletá holčička s maminkou. Náhle holčička pronese: „Mami?" M: „Ano?" H: „Co to má tatínek a visí mu to?" M (začíná rudnout): „Já nevím, co myslíš..." H: „Ale víš, visí mu to a pořád si na to stěžuje!" M (rudá až za ušima): „Nevím, zlatíčko..." V tuhle chvíli už se všichni potichu smáli. H vesele dál: „Ale no tak, víš! Visí mu to a každé ráno mu s tím něco děláš!" M (má hlavu v dlaních): „No tak, zlatíčko, pšt, já opravdu nevím!" H neúprosně: „Víš, jen mi to nechceš říct, má na tom takovej uzel!" Mamince náhle dojde, o čem holčička mluví, a s obavami se zeptá: „Ty myslíš kravatu?" H vítězoslavně: „Ano, kravatu!"
Včera na Letné v lékárně. Mladý kluk, asi šestnáct let, žádá lékárnici o těhotenský test. Lékárnice se zeptá: „Chcete nějaký konkrétní?" Kluk zmateně vyhrkne: „Negativní, prosím."
*
V sobotu na Arbesově náměstí měly obchůzku dvě policistky a jedna povídá té druhé: „Tak jsem přemýšlela, že bych šla k policejní jízdě, na koních jsou ty služby určitě lepší. Říkala jsem to teda doma svýmu Víťovi – a víš, co mi odpověděl, blbec jeden? Prej: To jsem zvědav, jestli ti ten kůň taky chcípne na první křižovatce..."
*
Důchodkyně je na procházce s malým psem, který šíleně táhne na vodítku. Šla jsem za nimi dobrý kilometr, a ačkoli tak malý pes s člověkem jen lehce hýbe, je to nepříjemné, že jo... Najednou se paní zastaví a s výrazem herečky první kategorie zakřičí, odepínajíc vodítko: „Tak di, di... Dávám ti svobodu, jen běž!" Pes úplně zmatený stojí na místě a koukají na sebe, dobrou minutu... Potom paní v klidu zapne vodítko zpátky a brblá: „No jo, chlap, teplá večeře a postel ti za to vodítko vždycky stojí, co?"
*
Procházel jsem parkem na Vinohradech kolem lavičky, kam právě pes paničce přinesl frisbee. Ta disk asi dvě vteřiny zamyšleně držela v ruce, načež psovi řekla: „To není tvoje, ty vole... Já ti hodila míček."
*
Zaparkovala jsem auto u supermarketu a stáhla okénka, aby můj mladý labrador měl dost čerstvého vzduchu. Byl roztažený na zadním sedadle a já jsem chtěla mít jistotu, že tam tak zůstane. Ustupovala jsem od auta a s namířeným prstem jsem přísně opakovala: „Zůstaň, slyšíš? Zůstaň!" Kousek ode mne parkovala řidička, blondýna. Podívala se na mě jako na idiota a řekla: „Proč nezatáhnete ruční brzdu?"
*
Metro, trasa B, zastávka Hůrka. Po zvukovém signálu se nezavřely dveře. Strojvedoucí soupravy zahlásil: „Prosím vás, kopněte tam někdo v posledním vagónu do těch dveří..." Za chvíli: „Nebo do toho debila, kterej je drží!"


autor / Ivan Adamovič VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Jak studenti píší Wikipedii / Štěpán Materna > NP č.526 > Startér Zajímavý vhled do fungování Wikipedie, kterou díky Wikimedia plní nejen studenti, ale také aktivní senioři. číst dále Učitel / Jan Stern > NP č.526 > Fejeton Musím se doznat k jedné takové charakterové deformaci. Mám značnou touhu poučovat. Krocena bývá tím, že vlastně nemám poučovat o čem, neboť se v ničem nijak zvlášť nevyznám. Ale nedávno ke mně byl osud milostivý a přihrál mi do cesty ideální oběť. Kamarád kamaráda, Švéd žijící u nás, mě pozval na takový edukativní kafe. Prý mu v naší zemi leccos není jasné a rád by byl poučen. číst dále Ostré předměty: seriál, který na každém, kdo ho viděl, zanechal jizvy / Benjamin Slavík > NP č.526 > Kultura Seriál Ostré předměty patří k tomu nejzajímavějšímu, co jste zatím letos mohli vidět. Nejen kvůli neodolatelné depresačce Amy Adams v hlavní roli. O tom, zda ve skvělé krimi vyšetřuje vraždu dvou nezletilých děvčat, nebo svou vlastní, která se ne/stala v nedaleké minulosti, či snad něco úplně jiného, vám poví následující esej. číst dále Miniaturní robotické včely se blíží / Darek Šmíd > NP č.526 > Novinky / Technoskop Zprávy o snižujících se počtech včel na planetě Zemi jsou alarmující; dojde-li k nejhoršímu a květiny budoucnosti nebude mít kdo opylovávat, přijde čas na plně elektronické včelí drony. číst dále

Nejčtenější články autora

Zakládání kyberkultury v Čechách / Ivan Adamovič > NP č.515 > Téma čísla První číslo časopisu Živel vznikalo v rámci debat snad šest let, v reálu snad rok a grafičce Kláře Kvízové posloužilo jako součást diplomky v ateliéru písma. Živel se pro grafiky stal pískovištěm, kde si mohli zkoušet nová písma - ke zděšení čtenářů odkojených Times New Romanem. číst dále Potíže s Bohémou / Ivan Adamovič > NP č.495 > Kultura Televizní seriál Bohéma rozvířil diskusi, jak to ostatně filmy režiséra Roberta Sedláčka umějí. Rozhodl se narušit obraz nejmilovanějších herců první republiky, navíc v tíživých časech okupace. A reakce byla bouřlivá. Chtěli jsme od režiséra a jeho odborného poradce, historika Petra Koury, zjistit, kam může tvůrce zajít v autorské licenci na dějiny. Kde je hranice mezí uměleckého zobrazení? číst dále Antifeministická antiutopie / Ivan Adamovič > NP č.517 > Kultura Na počátku 80. let natočil Tomáš Vorel studentský film To můj Láďa. Pro pamětníky se rázem stal klasikou. Eva Holubová tam ve své první roli kráčí ulicemi Prahy a v hlavě jí jede neustávající vnitřní hlas, záznam rojících se myšlenek podtržených hereččiným svébytným hlasovým projevem. Tragikomická momentka o marnosti do sebe uzavřených a donekonečna bloudících myšlenkových světů, iluzí, do kterých se tak rádi uzavíráme. číst dále Sebrané prasárny / Ivan Adamovič > NP č.510 > Kultura Na sklonku loňského roku vyšly dvě knihy zaobírající se zajímavým způsobem erotikou ve veřejném prostoru. Vedle průvodce Praha erotická se na trhu objevil i závěrečný svazek třídílné reedice jedné z největších knižních kuriozit – souboru Kryptadia od K. J. Obrátila. Kniha vyšla již jednou v nakladatelství Paseka, ale vydání v nakladatelství Lege Artis, přejmenované na První a Druhá kytice národních prasáren, je unikátní i nebývalou péčí vydavatele o „dokonalý“ reprint. Detaily ohledně vydání Kryptadia nám osvětlil vydavatel a bibliofil Jan Hýsek. číst dále