NP č.525 > StartérAby žáci učili učiteleŠtěpán Materna

Robotika je na vzestupu, brzy bude ovlivňovat naše životy. Přesto se o ní na školách moc nedozvíte, možná i proto, že se učitelé tohoto předmětu trochu bojí. Projekt Robici.cz se snaží, aby výuka robotiky byla co nejsnazší. A aby si o ni žáci učitelům sami říkali.

Školám naproti
Pavel Novák, zakladatel projektu Robici.cz, má děti školou povinné. Díky tomu viděl z první ruky, že české školství, slovy jeho současného parťáka Matěje Suchánka „není úplně připraveno čelit rychle se rozvíjející robotice, technice, programování a všem novým nástrahám moderního života". Než aby si stěžoval nebo se systémem bojoval, rozhodl se tehdy jít školám naproti. Kroužky a workshopy robotiky nyní vede na třech školách na Olomoucku a Ostravsku. Matěj Suchánek se k němu přidal před třemi roky, kdy vedl kroužek na škole, kterou sám navštěvoval. Nyní se přestěhoval za prací do Prahy a rozjíždí robotické dílny v rámci čerstvě se rozvíjejícího Prusalabu. Výhodou je kromě zázemí silného partnera i fakt, že na 3D tiskárnách značky Prusa si mohou vytisknout součástky k robotům, které pak programují.


Sledování čáry
O programování robotů tu jde především. Abyste si však nepředstavovali hned nějakého humanoida, který obstará domácnost, a ještě s vámi probere nejnovější zprávy. Robíci se soustředí takřka výhradně na malé vozítko zvané line follower neboli sledovač čáry. Zdánlivě banální přístroj, jehož jedinou funkcí je jezdit podle namalované čáry jako po kolejích, se ukázal jako ideální učební pomůcka. „Samotný sledovač je trochu nuda," přiznává Matěj Suchánek, „když ale postavíte vedle sebe dvě dráhy a autíčka spolu mohou závodit a reagovat na sebe, tak je to najednou úplně jiná zábava." Starý osvědčený postup od jednoduchého ke složitějšímu je právě cesta, kterou Robíci pro svůj program zvolili. Sledováním jedné čáry to začíná, postupně pak program řeší různé křižovatky, změny rychlosti, interakce s ostatními a další složitosti.

začal stavět školní brašnu na dálkové ovládání, pokoj si vylepšuje po vzoru chytré domácnosti

Program jako hra
K programování přitom není potřeba znát žádný programovací jazyk ani složitě kontrolovat kód. Vše probíhá pomocí BlocklyBOTa – nástroje, který Robíci postavili na open-source projektu od Googlu s názvem Blockly. Funguje to tak, že jednotlivé řádky programovacího kódu jsou seskupeny do grafických bloků. Ty se dají skládat za sebe podle potřeby a program sám hlídá, aby vše sedělo, jak má. „Místo programování jenom spojujete bloky dohromady," zjednodušuje celou věc Matěj Suchánek. Věří, že díky jednoduché formě, která je v podstatě hrou, se k robotice dostane spousta dětí, které by jinak ani nezjistily, že mají k programování vlohy. Ze samotného Matěje je cítit velké nadšení pro věc. Sám si začal stavět „školní brašnu na dálkové ovládání" někdy ve třetí třídě základní školy. Svůj první projekt sice nedokončil, ale brzy začal zkoumat vnitřky autíček na dálkové ovládání, aby si je mohl upravit podle sebe. Vytvořil si dálkově ovládanou loď z rozříznuté PET lahve. Svůj pokoj si vylepšuje po způsobu chytré domácnosti, například světla ovládá pomocí telefonu a Wi-Fi. A má jasno v tom, kam bude směřovat úsilí Robíků.


Nekonečná autodráha a workshopy bez lektorů
Jedním z projektů, na který se Robíci chystají vybírat prostředky na crowdfundingovém portále Kickstarter, je programovatelná autodráha. Je to podobné jako klasická závodní autodráha, akorát bez té dráhy. Tu si můžete pomocí černé pásky nalepit třeba v kuchyni na zem a kdykoli ji měnit. A autíčka pochopitelně ovládáte pomocí Bluetooth. Hlavní cíl je ale to, aby si děti chtěly svá autíčka dále vylepšovat. Tak se dostanou na stránku Robici.cz, kde objeví BlocklyBOTa. Díky němu si mohou ze začátku třeba jenom změnit barvu svítící diody na autíčku. Postupně se však dostanou ke stále složitějším programům, až se je naučí samy psát.

autodráhu si pomocí černé pásky nalepíte třeba v kuchyni

Pro školy chtějí dále vylepšit a zjednodušit způsob, jakým se program z BlocklyBOTa dostane do sledovače čáry. V současné době jsou k tomu potřeba administrátorská práva k počítači a kabel. V plánu je nahrávání přímo z internetu pomocí Wi-Fi sítě. Díky tomu bude možné vést výuku bez nutnosti přístupu do počítačové učebny, třeba jen pomocí tabletu nebo telefonu.


Vše směřuje k tomu, aby žáci dokázali učit své učitele. „My chceme, aby se to děti přes tu autodráhu naučily a pak byly schopny přijít za učitelem a vysvětlit mu, jak projekt funguje," říká Matěj. Učitel by pak podle něj nemusel vůbec nic vědět, stačilo by mu pouze vědět, kde začít.


autor / Štěpán Materna VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Příběhy exekucí / Jana Hessová > NP č.525 > Téma čísla Halina Mášová, odborná sociální poradkyně Člověka v tísni, nás nechala nahlédnout do případů, které ona a její kolegové řešili ve své praxi. Možná jde o nejdůležitější čtení celého tématu o exekucích. Je tu důvodná naděje, že aktivní přístup a dobré vedení sporu může člověka zbavit letitých břemen. číst dále Nenápadný půvab perkarbonátu / Jan Stern > NP č.525 > Fejeton Sigmund Freud tvrdil, že po patnáctém roku věku už je charakter člověka pevně dotvořen, „sádře podoben“. Sádru šlo dle jeho názoru poté na lehátku pokropit vodou a tvar duše lehce přeformovat, avšak jen do padesáti let. Po padesátce se sádra změní v kámen a nemá smysl se již o cokoli pokoušet. číst dále Jack staví dům / Jakub Yellen > NP č.525 > Kultura Od Larse von Triera nelze čekat nic standardního, jeho filmografie už nikoho nesplete. Když jsem viděl upoutávku na jeho nový film, začal jsem volat o pomoc. Tuhle recenzi jsem ale slíbil, a tak jsem si to celé vyžral do nejhlubšího dna. číst dále Jak přežít... EXEKUCI. DLUHY. KŘIVDU. TLAK. / Redakce > NP č.525 > Téma čísla Exekuce se stávají silným mediálním tématem, což naznačuje, že jde do tuhého. Je to takové globální oteplování po česku. Pustili jsme se do něj také už kvůli našim prodejcům. Přejeme si změny, aby se jim líp žilo. A každému desátému s nimi... číst dále

Nejčtenější články autora

Jiná Obživa / Štěpán Materna > NP č.531 > Příběh Michaela Křivková vzpomíná, jak se dostala k projektu spolkového obchodu Obživa číst dále Jak se tiskne divadlo / Štěpán Materna > NP č.531 > DIY Od stanice metra Želivského je to co by kamenem dohodil. Průmyslový areál sevřený mezi Olšanské hřbitovy a nákladové nádraží ale působí ponuře, jako by se nacházel na dohled od konce světa. K tomu tma a sněhové vločky a bloudící slečna, která se u brány ptá vyjíždějícího řidiče, kde že je ten FutLab. Přidávám se k ní a společně se nám podaří najít nenápadné správné dveře. Ujistím se, že mám v kapse plastové držátko, které se mi utrhlo z moka konvičky a těším se, že se mi dnes večer podaří vytisknout si podle něj nové. číst dále Porcelánový šperk / Štěpán Materna > NP č.529 > DIY Když vejdete do sklepa jednoho obyčejného smíchovského činžovního domu, první, co uvidíte, jsou police plné nádobí a keramických objektů všech velikostí a tvarů. A když píšu plné, mám na mysli, že kdyby se  tu místo workshopu konal večírek, museli by všichni držet své skleničky a šálky v ruce, protože i kdyby je  dokázali někam odložit, už by je pak nikdy nenašli. číst dále Dejvické malování / Štěpán Materna > NP č.530 > DIY Říkáte si: přijít někam a něco načmárat na papír, to nic není! Také jsem si to říkal. Jenže pak jsem najednou zjistil, že už čtvrt hodiny sedím za stolem a přemýšlím, co vlastně budu malovat. Když jsem se totiž domlouval s Monikou Kočendovou, majitelkou Dejvického ateliéru, na vzniku této reportáže, byla trochu tajemná. číst dále
celý archiv