NP č.521 > Téma číslaTanec ve tměŠtěpán Materna

Při tanci ve tmě člověk přestává kontrolovat sám sebe, nepřestává ale kontrolovat svět kolem.

Jestliže rádi tančíte, ale býváte na pochybách, jak u toho vypadáte, jak se tváříte, když se uvolníte, jestli náhodou nejste mimo rytmus, jestliže při tanci stále po očku kontrolujete, zda vás někdo sleduje, nebo naopak tak trochu kontrolujete ostatní... pak je pro vás možná dobrou volbou tanec ve tmě. Tanec, který sdílíte s ostatními, ale jejich přítomnost jenom tušíte, cítíte. A oni vaši.


Zvednutí vibrací
Tanec ve tmě pořádá Divožena.cz, jinak také DJ Madam Lily nebo prostě Zuzana Pipková. Nenápadným vchodem v Řetězové ulici projdou tanečníci postupně do sklepního prostoru s klenutým stropem a jedinými dvěma malými okýnky, které není problém zatemnit. Samotný sestup do podzemí je podle Zuzany důležitým rituálem zahajujícím taneční akci. Nejdete totiž jenom tak do sklepa, ale do nitra Země, ke svým možná i temným vnitřním věcem. Tanec ve tmě probíhá formou tříhodinového semináře. Nejde však jen o to, zatančit si beze studu a kontroly. „Jde o spontánní tanec, možná by se dalo spíše říci pohyb nebo řádění na hudbu," popisuje Zuzana. „Člověk se hodně uvolňuje, může se lépe spojit se svým tělem a skrze tanec uvolnit bloky, které naše tělo tíží." První půlhodina je vyhrazena seznámení účastníků jednoho s druhým a s tématem, který je pro daný termín určen. Může jít o téma „partnerství", „učitel" nebo třeba jedno ze znamení Zvěrokruhu. Následuje dvouhodinový tanec, kdy první a poslední píseň zní za světla, zbytek v úplné tmě. A je zajímavé sledovat, jakou cestu účastníci během tmy urazí. „Při první písni tančí někteří vysloveně ležérně, na konci je vidět, jak jsou plni energie," všímá si Zuzana.


Playlist pro každé setkání sestavuje předem Zuzana, která jinak také vystupuje jako dýdžejka. Sama momentálně tíhne k elektronické hudbě, pro účely tance ve tmě se ale nebojí kombinovat často těžko slučitelné žánry. Kromě elektroniky tak na vás ze tmy mohou německy zakřičet Rammstein nebo vás pobaví Mládkova Kousavá deka. Účelem je, aby si tanečník prošel různými energiemi a tím i zaměstnal všechny části těla.


Bez kontroly, ale s respektem
Právě vědomí prostoru a lidí kolem sebe je něco, co je pro tanec ve tmě specifické. „Při normálním tanci člověk kontroluje lidi kolem a kontroluje i sebe sama," vysvětluje Zuzana. „Při tanci ve tmě ta kontrola odchází. Zároveň ale zůstává vědomí respektu, že jsem v určitém prostoru a mezi určitými lidmi." Častým výstupem závěrečného sezení je, že lidé se během tance navzájem propojují. Ze začátku jsou opatrní a nechtějí se nikoho dotýkat, časem ale zjistí, že je příjemné jednu dvě písně strávit s někým ve společném tanci. Protože po určité době ve tmě se dotykové vnímání zvýrazní a vše je daleko intenzivnější.


autor / Štěpán Materna VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Jiná Obživa / Štěpán Materna > NP č.531 > Příběh Michaela Křivková vzpomíná, jak se dostala k projektu spolkového obchodu Obživa číst dále Jak se tiskne divadlo / Štěpán Materna > NP č.531 > DIY Od stanice metra Želivského je to co by kamenem dohodil. Průmyslový areál sevřený mezi Olšanské hřbitovy a nákladové nádraží ale působí ponuře, jako by se nacházel na dohled od konce světa. K tomu tma a sněhové vločky a bloudící slečna, která se u brány ptá vyjíždějícího řidiče, kde že je ten FutLab. Přidávám se k ní a společně se nám podaří najít nenápadné správné dveře. Ujistím se, že mám v kapse plastové držátko, které se mi utrhlo z moka konvičky a těším se, že se mi dnes večer podaří vytisknout si podle něj nové. číst dále Porcelánový šperk / Štěpán Materna > NP č.529 > DIY Když vejdete do sklepa jednoho obyčejného smíchovského činžovního domu, první, co uvidíte, jsou police plné nádobí a keramických objektů všech velikostí a tvarů. A když píšu plné, mám na mysli, že kdyby se  tu místo workshopu konal večírek, museli by všichni držet své skleničky a šálky v ruce, protože i kdyby je  dokázali někam odložit, už by je pak nikdy nenašli. číst dále Dejvické malování / Štěpán Materna > NP č.530 > DIY Říkáte si: přijít někam a něco načmárat na papír, to nic není! Také jsem si to říkal. Jenže pak jsem najednou zjistil, že už čtvrt hodiny sedím za stolem a přemýšlím, co vlastně budu malovat. Když jsem se totiž domlouval s Monikou Kočendovou, majitelkou Dejvického ateliéru, na vzniku této reportáže, byla trochu tajemná. číst dále
celý archiv