NP č.520 > Téma číslaZachráněný pivovarJana Hessová

Architekti Jana Prouzová Myšková a Pavel Prouza před jedenácti lety koupili areál chátrajícího pivovaru, aby památku zachránili, opravili a mohli v ní bydlet. Dnes v parostrojním pivovaru v Lobči vaří tisíc hektolitrů piva ročně.

Hledali jsme památku s potenciálem, která by nebyla moc drahá, nebyla daleko od Prahy... Jednou jsme se ocitli v Lobči, ubytovali jsme se v zámečku a dívali do údolí na pivovar, který tehdy vypadal úplně jinak, jako dům hrůzy. Státní statek tu měl traktorovou stanici a kanceláře. Pivovar nebyl dávno používaný, chyběly dveře, okna... Objevili jsme ho minutu před dvanáctou, krov hlavní budovy se mohl každou chvíli zhroutit, jak byl poškozený," vypráví nám Pavel Prouza, jak se začala psát nová kapitola místního pivovarnictví. „Dokud jsme si sem se ženou neudělali v roce 2007 výlet a pivovar neobjevili, nikdy před tím jsem na Kokořínsku nebyl, takže je to celé kompletně náhoda." V roce 2014 Prouzovi za záchranu, zprovoznění pivovaru a vzorový přístup k obnově památky získali prestižní cenu Patrimonium pro futuro.

„Pro nás se ženou jako pro architekty jsou dochované autentické prvky svaté, i když jsou třeba dožilé, tak je necháváme na místě a ony působí.“

Příběh znovuoživení umírající průmyslové památky je pro lidi dnes možná mnohem zajímavější než tradice a dějiny, ale historická návaznost je pro manžele Prouzovy hodně důležitá. Pivovar si totiž zachoval neobyčejně autentickou podobu nejen v tom, co je vidět, ale i v atmosféře, která je i dnes uvnitř cítit. „Pro nás se ženou jako pro architekty jsou dochované autentické prvky svaté, i když jsou třeba dožilé, tak je necháváme na místě a ony působí. Řada lidí také říká, že nejlepší léta zažívá pivovar právě teď, možná že nikdy nebyl tak slavný a lobečské pivo se nikdy nedostalo tak daleko," zamýšlí se Pavel Prouza, který se okamžikem koupě pivovaru stal zároveň správcem, zahradníkem, stavbyvedoucím, manažerem, průvodcem návštěvníků i uklízečkou.


Pořádná hypotéka
Když před třemi lety začali spolu se sládkem a kolegou architektem Tomášem Fenclem v Lobči vařit pivo, přibyla panu domácímu ještě funkce výčepního, teď aby se chystal i na roli provozního: „Výčep letos začne fungovat i jako bistro. Jakmile tu bude kuchař, tak můžeme mít otevřeno třeba od dubna. Projekt kuchyně jsme připravovali tři roky a stál nás spolu se třemi novými apartmány přes šest milionů, což teď znamená platit dvanáct let přes padesát tisíc měsíčně, a to samozřejmě i v zimě," osvětluje nám nesnadnou cestu od dobrého nápadu po jeho realizaci.


Na exkurzi jsme do Pivovaru Lobeč přijeli ve stejnou chvíli jako čtrnáct dní toužebně očekávaní řemeslníci – přišli dokončit dva nové apartmány: „V pivovaru teď rozšiřujeme ubytování, takže budeme nabízet až třicet lůžek. Jestli se chceme někam hnout, musíme zkombinovat více služeb dohromady – pohostinství, ubytování, výrobu... dokud se za pivo platí pár korun, tak areál udržet nejde," vysvětluje nám Prouza-manažer –, vtěluje se do průvodce a zve nás na prohlídku úžasných historických prostor, nejprve těch nejstarších, renesančních. Ocitáme se ve sladovně, kde se namáčel a klíčil ječmen: „To je na Lobči také zvláštní, návštěvníci přijdou do prázdné sladovny a zeptají se: „Co tady bude?" A já na to: „Jak jako, co tady bude?" (smích) My sem nechceme cpát komerční využití. Není tu přidáno nic rušivého. Snažíme se lidem zprostředkovat zážitek z čistého, architektonicky pojatého prostoru. Slad tu dělat už nebudeme, kupujeme hotový ve Mšeně, kde je sladovna stovky let," vysvětluje a vede nás do bývalé kanceláře pana sládka. Je to krásná světlá místnost, ale jak se hned dozvídáme, byla to „nejodpornější místnost v celém domě", protože si ji vandalové vybrali jako záchod. „A to je právě hezké, někdy se z úplné popelky vyloupne něco, co člověk nečeká."

 

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Jana Hessová VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Valečský kastelán / Jana Hessová > NP č.518 > Téma čísla Sudety mu učarovaly. Tomáš Petr obnovuje chátrající a zaniklé památky a inspiruje komunitní život ve Valči. Setkáváme se v zámecké Prádelně, kde kromě výborného občerstvení prodávají i vstupenky do zámku, takže má lepší návštěvní dobu než Karlštejn. číst dále Bharata Natyam / Jana Hessová > NP č.521 > Téma čísla Rásabihárí Déví Dásí se dvacet let věnuje indickému tanci Bharata Natyam. Na naše setkání přišla v sárí a první otázku tedy čekala. Prý se tak obléká vždy, když má možnost. Není divu, Indii považuje za svůj druhý domov, a navíc jí to moc sluší. číst dále Kdo hledá, najde / Jana Hessová > NP č.518 > Téma čísla Archeolog Filip Prekop založil s kolegy památkáři sdružení Terra incognita. V zaniklé kulturní krajině Sudet zkoumají, obnovují a propagují památky českého pohraničí. Potkáváme se na hradě Bečov, kde zrovna zkoumá, co všechno hradní obyvatelé po staletí vyhazovali z oken. Později se necháváme provést zaniklým sudetským městem. číst dále Tanec je hudba a hudba je tanec / Jana Hessová > NP č.521 > Téma čísla Napadla vás někdy otázka, jestli byla první hudba, nebo tanec? Rozhovor s etnoložkou a choreografkou Danielou Stavělovou o prapůvodní funkci tance i o tom, že způsob tančení ovlivňuje i geografická poloha na mapě... číst dále Pravidla ubytovny / Jana Hessová > NP č.516 > Prodejci NP Prodejkyni Růženku můžete potkávat nejen v pražské Františkánské zahradě při prodeji NP, ale také na divadelních prknech. Vypravili jsme se na zkoušku hry Co čumíš?! II, představení, ve kterém hrají ženy bez domova, včetně Růženky. číst dále Fabrika Temný Důl - Dixova brusírna dřeva s papírnou / Jana Hessová > NP č.520 > Téma čísla V Krkonoších v údolí řeky Úpy se v 19. století hojně stavěly průmyslové podniky využívající vodní pohon. Z desítky brusíren se dochovala jediná – ta nejkrásnější, největší a ve své době i nejmodernější. Původně se zde brousilo dřevo na vlákninu pro papírny. Po roce 1905 přibyla výrobna balicího papíru a lepenky zrušená po 2. světové válce. Broušení skončilo až po požáru v dubnu 1965. číst dále Pivoženky / Jana Hessová > NP č.522 > Téma čísla Hospoda je čistě mužský fenomén. Ale vztah žen k hospodám a pivu se proměnuje. „Ženy sice dodnes preferují cukrárny, kavárny a vinárny, ale pomalu se i tohle mění,“ říká sociolog Jiří Vinopal. číst dále Vařba s vývarem / Jana Hessová > NP č.521 > Prodejci NP Ve spolupráci s Café Therapy jsme rozjeli kurzy vaření pro prodejce Nového Prostoru. První už máme za sebou a začali jsme z gruntu – zeleninovým vývarem. číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv