NP č.520 > Téma číslaDobré časy industriáluLibor Hruška

Jak se mění náš vztah ke starým fabrikám a industriálním památkám? Je současná popularita industriální turistiky marketingovou bublinou, nebo začínáme jinak vnímat své dějiny?

Architekta Jaroslava Fragnera (1898–1967) si dnes lidé spojují především s poválečnými rekonstrukcemi a dostavbami Betlémské kaple a Karolina, za první republiky ale podle Fragnerových návrhů vyrostlo také několik průmyslových areálů. Slabost pro industriální architekturu po něm zdědil syn Benjamin, který je od roku 2002 ředitelem Výzkumného centra průmyslového dědictví na ČVUT. S kým jiným probrat, jak (a zda vůbec) se mění vztah Čechů ke starým fabrikám i dalším drobnějším industriálním stavbám?

 

Hodnota industriální minulosti
Stihli už si majitelé uvědomit jejich potenciál, anebo bestie stále vítězí tak jako za socialismu a raného kapitalismu? Jsou příběhy part nadšenců, které zachraňují staré vápenky, pily, nádražní budovy nebo trafostanice pouze plivnutím do moře? Charakterizuje dnešní Česko příběh vzorně zrekonstruovaného lobečského pivovaru, nebo spíše kolejiště nádraží v Praze-Bubnech, které nechal developer preventivně „odblešit“ od všeho, co sice tvořilo unikátní genius loci, ale zároveň mu komplikovalo budoucí výstavbu? „Mně se tohle hrozně těžko hodnotí. Při své práci se bohužel většinou setkávám s negativními příklady, neustále musím někoho přesvědčovat o hodnotě industriálních staveb, a to potom člověku situace možná připadá černější, než ve skutečnosti je,“ přemýšlí Benjamin Fragner. „Co se ale určitě zlepšilo, je informovanost a zájem veřejnosti. Dokonce bych řekl, že je to dnes určitá módní vlna, zaplať pánbů za ni,“ dodává. Stačí se rozhlédnout po jeho kanceláři na Fakultě architektury a letmo spočítat hřbety v posledních letech vydaných knih o industriální architektuře. Vedle řady průvodců a studií z produkce Výzkumného centra přibývají další knížky odborných institucí i mnoha amatérských nadšenců.

 

Nenápadný kolorit krajiny
Bez široké základny lidí, kteří starým fabrikám propadli, o víkendech je objíždějí s rodinami, lezou na komíny a pátrají po starých fotkách a plánech v archivech i na internetu, by byla výrazně řidší i on-line mapa Industriální topografie, již Výzkumné centrum vytvořilo. „Je to tak, spolupracujeme s velkým množstvím externistů, u kterých se zájem o konkrétní téma pohybuje až na hraně osobní posedlosti,“ směje se Fragner. Například příspěvky z oblasti pivovarnictví garantují spolumajitelé Černokosteleckého pivováru, komíny zase sleduje Fragnerův kolega z ČVUT Martin Vonka, který už na vysoké propadl komínolezení (rozhovor s ním si můžete přečíst na straně 18-19). Sám Benjamin Fragner není výjimkou, už od osmdesátých let se toulá po českém venkově a mapuje nejrůznější drobné industriální objekty, třeba nejstarší trafostanice. „Je to zajímavý fenomén, na kterém si uvědomíte, jak silně tyhle drobné stavby dotvářejí kolorit naší krajiny svou typologickou opakovaností, tím, jak jsou všudypřítomné,“ říká Fragner.


Právě bezejmenné stavby jako Fragnerovy elektrické „kapličky“, menší drážní budovy, obecní vodárny a vodárenské věže, cihelny za vesnicí i lokální pivovary, skladištní budovy, opravárenské provozy, rozpadlé vápenky nebo benzinové pumpy jsou v dnešní době těmi nejvíce ohroženými. Hold jim vzdává poslední knižní počin Výzkumného centra s poněkud krkolomným názvem Přehlížené drobné zapomenuté industriální stopy v krajině a sídlech. „Při práci na mapě a s ní spojené databázi, když jsme projížděli český a moravský venkov, jsme si uvědomili, kolik vedle velkých továren v bývalých průmyslových centrech v Praze, na Liberecku, v Ostravě, o kterých se mluví i píše v tisku, existuje přehlížených objektů lokálního významu, které mohou být také ohroženy. Cítili jsme to jako určitý dluh.“

 

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

„Vůbec neradíme příchozímu do Prahy, aby s sebou psa bral.“ / Libor Hruška > NP č.527 > Téma čísla První pejskaři to ve městech neměli jednoduché. Platilo to hlavně pro chovatele takzvaných psů luxusních, jejichž chov nepřinášel žádný hospodářský užitek. Jak se Praha před půl druhým stoletím rozhodla regulovat jejich počty a kde udělali autoři filmového Švejka chybu. číst dále Příliš směšné na středověk / Libor Hruška > NP č.529 > Téma čísla Dvojice mladých historiků Vojtěch Bažant a Martin Šorm boří stereotypy o zamračené středověké Evropě. Slovní hříčky, absurdní humor, ironie, satira i nadsázka, to vše existovalo už tehdy. A k tomu nádavkem prdící mniši, hroziví hlemýždi a zajíci zabijáci. číst dále Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále Pivaři a ledaři / Libor Hruška > NP č.511 > Téma čísla Pivovarské lednice jsou úžasným příkladem zaniklé vývojové větve architektury. Jak tyto ledové banky fungovaly a jak ledařský průmysl koexistoval s tím pivovarským? číst dále
celý archiv