NP č.520 > Téma číslaBohumínský bunkrJakub Yellen

Historie druhé světové války v přímém přenosu

Kousíček za starým Bohumínem najdete na dost nepravděpodobném místě – přímo uprostřed dálničního uzlu – unikátní vojenskou stavbu. Už z dálky je tak mohutná, že připomíná spíše obří ponorku, která se zasekla do dálničního náspu jako velryba vržená příbojem na břeh. Unikátnost téhle stavby není jen v jejím rozsahu, ale také v tom, že šlo o jeden z prvních pěchotních srubů celého československého opevnění, které se v průběhu roku 1936 začalo stavět v reakci na sílící válečné mručení ze sousedního hitlerovského Německa. Oficiální označení bunkru je MO-S5 Na trati (Moravská Ostrava, Srub číslo 5, krycí název Na trati) a už od roku 1999 se o něj stará bohumínský Klub vojenské historie.


Mrazivá válečná realita
Na prahu betonového monstra nás vítá Pavel Bílek, který stavbě zasvětil posledních dvacet let života. Je tu od deváté třídy základní školy, kdy mu bylo patnáct let. Dnes je mu pětatřicet a v šedivém bunkru zná každý kout a spáru. Es pětka, jak se mu zkráceně říká, zůstala velice dobře zachovaná díky několika povodním, jež zatopily spodní patro a za minulého režimu voda odradila nenechavce, kteří si běžně z okolních vojenských objektů odnášeli domů vzácné vybavení. „Třeba unikátní vzduchotechnika, kterou lidi z ostatních bunkrů rozkradli, nám tady z osmdesáti procent zůstala,“ vypráví Pavel. Právě zachovaná vzduchotechnika byla impulzem, proč se pustit do celkové rekonstrukce zrovna Es pětky Na trati. Za posledních dvacet let se tady udělalo hodně práce. Zkuste si ve fotogaleriích na webovkách (www.bunkr-bohumin.cz) porovnat fotografie ze 70. let s těmi dnešními. Detaily, s jakými jsou zrenovované všechny vnitřní prostory, berou dech a ukazují válku v opravdu mrazivé a dokumentární realitě. „Co se týče vnitřního vybavení, něco je originální, jinak děláme přesné kopie chybějících předmětů a nábytku. Máme v Bohumíně pronajatou garáž, máme svářečku a vybavení a tím se bavíme ve volném čase,“ říká Pavel. Uvnitř už prý k dokonalosti chybějí jenom detaily, ale i tak je to pro šest kolegů z Klubu vojenské historie ještě práce na roky.

Samotná betonáž trvala pouhopouhých čtrnáct dní a je tvořena více než čtyřmi tisíci kubíky betonu

Přišel Mnichov a bylo po boji
Vstupujeme dovnitř. Z třiceti letních stupňů je náhle podzimních jedenáct. „Tloušťka stropu je dva a půl metru, čelní stěny mají dva a tři čtvrtě,“ vyjmenovává Pavel, zatímco procházíme vstupními silnostěnnými dveřmi, které byly dokonce plynotěsné – po zapadnutí všech západek se kolem zárubní přitisklo i speciální kožené těsnění. Návrh celé stavby, její vnitřní uspořádání i vybavení je z dílny Čechoslováků, armáda ale mnoho věcí konzultovala s francouzskými poradci, kteří měli bohaté zkušenosti s budováním Maginotovy linie. Samotná betonáž trvala pouhopouhých čtrnáct dní a je tvořena více než čtyřmi tisíci kubíky betonu, který se míchal přímo na místě a ručně se vozil do obřích bednění. „Pokud to měl být monolit, muselo se to dělat takhle rychle,“ říká Pavel a dodává, že s betonem tu lítalo kolem dvou set chlapů.
Uvnitř měla posádka o čtyřiceti pěti mužích vydržet bez cizí pomoci dva až tři týdny nepřetržitého boje. Polovina mužstva vždy bojovala, druhá spala. Na otázku, jestli bunkr zažil ostrý boj, odpovídá Pavel trochu smutně: „Spíš ne. Přišel Mnichov a bylo po boji. Ale našli jsme pamětníka, už bohužel zemřel, který tady sloužil. Byl ročník 1915 a dělal podavače munice u kanónu. Říkal nám, že si objekt ve své aktivní službě nikdy ani neprošel celý, že bylo vše tajné a on mohl být jen u zvonu, do kterého podával tu munici při cvičných střelbách.“

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Jakub Yellen VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Jak vrátit smrt do života / Jakub Yellen > NP č.492 > Téma čísla HRAČKY A NAŠE TABU Smrt je citlivé téma. Výchova dětí a různé cesty k ní jakbysmet. Když se pokusíte smrt s výchovou dětí spojit dohromady, citlivost se násobí tak dramaticky, že se o tom přestává mluvit vůbec. V tématu „hračky“ jsme tak v podstatě náhodou objevili obrovské, tiché tabu, o kterém by se v zájmu úplně všech mělo začít otevřeně mluvit. číst dále Armáda nechce psychopaty / Jakub Yellen > NP č.494 > Téma čísla Vojenský psycholog Daniel Štrobl zkoumal chování lidí v zátěžových situacích a s posttraumatickým syndromem. Byl také u výběru personálu vyššího vojenského managementu. „Armáda psychopaty nechce!“ řekl nám na úvod, jen co uvařil kafe. číst dále Máme FACEBOOK! A na něm krátké filmy s prodejci. Jak to vzniká? / Jakub Yellen > NP č.489 > FB deník Tohle je už druhá verze textu pro tuhle rubriku. Tu první mi šéfredaktor hodil na hlavu. „To má být deník ze zákulisí! O tom, jaký to je v první linii Novýho Prostoru. Co zažíváš při natáčení s prodeci! Musí to bejt víc osobní, živelný!“ křičel na mě do telefonu. Je to tyran, takže jsem se s ním radši moc nehádal a sednul k tomu znova. číst dále Naše čtecí babička / Jakub Yellen > NP č.514 > Téma čísla Navštívili jsme mateřskou školu, do které chodí senioři číst dětem pohádky. Geniálně jednoduché. číst dále Nedělní poezie / Jakub Yellen > NP č.490 > FB deník Od začátku prosince minulého roku se na fejsbuku Nového Prostoru objevují křehká videa plná slov, která v běžném životě neuslyšíte. Naši prodejci totiž recitují básně. Proč to dělají? Co z toho mají? K čemu je jim to dobré? K čemu to může být dobré vám? číst dále Autismus v sobe má velikou lidskost / Jan Štěpánek, Jakub Yellen > NP č.505 > Téma čísla Martinu Selnerovi, pečovateli ve stacionáři s autistickými dětmi, autorovi blogu Autismus & Chardonnay, v těchto dnech vychází stejnojmenná knížka. Povídali jsme si o tom, jak jeho práce ovlivňuje jeho psaní a že to někdy funguje i obráceně. číst dále Kniha, která propojila svět / Jakub Yellen > NP č.496 > Kultura René Nekuda je úspěšný lektor tvůrčího psaní, cestovatel a bloger. Až do svých devatenácti let nic z toho dělat nechtěl. Před dvanácti lety se přihlásil do „první tištěné reality show“ Hledá se dobrovolník do Keni, kterou spolupořádal Nový Prostor, a všechno v jeho životě se obrátilo vzhůru nohama. Loni v říjnu vydal unikátní sbírku povídek HAKUNA MATATA – projekt malých gest, jak mu říká – čímž události, které v roce 2005 vtrhly do jeho života jako velká voda, definitivně dokroužil. číst dále Seniorajťáci / Jakub Yellen > NP č.493 > Startér Jak naučit babičku, co jsou ta divná slova jako fejsbuk, lajk nebo vocap. Unikátní služba, kterou jednou možná budeme potřebovat všichni. číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv