NP č.519 > FejetonRevokradeníJan Stern

Lidé se bojí nudy. A proto doufají, že dějiny jsou tajuplné. Že v Cheopsově pyramidě je skryta pralaboratoř. Že templáři střežili Ježíšovo DNA, a proto je nepřátelé chromozomů vyhladili. Že Voynichův rukopis napsali v Atlantidě a popisuje flóru na Alfa Centauri.

Jenže co naplat. Dějiny nudné jsou. V Cheopsově pyramidě není laboratoř, ale suť, neboť Egypťany napadlo, že nejlepší, co udělat se stavebním odpadem, je udělat z něj kopec, který obložím neodpadem. Templáři střežili hlavně spoustu dluhopisů, což je dycinky vošajstlich. No a Voynichův rukopis napsal patrně Rafael Soběhrd Mnišovský, což byl celkem nezajímavý ouřada, kterému došlo, že by se pomatenému císaři Rudolfovi dala střelit nějaká dostatečně tajuplná tajuplnost, a tak ji vyrobil. Ale pozor, to, že jsou dějiny nudné, neznamená, že nejsou tajemné. Ona totiž existují i tajemství nudná. A to jsou ta nejpozoruhodnější, protože dovedně skrytá pod rouškou nezájmu.

 

V učebnicích se lze například dočíst, že šlechtici se na počátku novověku, vzhledem ke své luxusní spotřebě, zadlužili a sami se tak odvezli kukavozem na smetiště dějin. Ty gilotiny už byly jen taková šou pro učebnice – aby si jejich přitroublí autoři všimli, že něco končí. Ale vlastně už ty pány, co byli vždycky odněkud, ani nebylo třeba zkracovat. Tak jak tak byli plajte.

 

Jenže ono je to asi trochu jinak. Copak o to, páni plajte byli. Ale teprve nedávno se historici začali šťourat v tom, jak se to vlastně mohlo stát. Sedli si ke všem těm účetním knihám a počítali. A čím víc počítali, tím víc jim to neštymovalo. Stále víc jim vycházelo, že ten feudální systém zas takový ekonomický nesmysl nebyl, že ta panství by se vlastně měla rentovat, že té luxusní spotřeby zas nebylo tolik a že kdyby všechno běželo, jak mělo, tak by se páni, co byli vždycky odněkud, nemohli do žádné dluhové pasti dostat. A tak historici museli zkonstatovat, že vysvětlení je jediné: celý ten správní aparát těch panství je prostě rozkradl. Pány odněkud vytunelovali jejich poddaní. Ti nejúslužnější nejvíc.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Věřit sám sobě je dobrá forma víry / Prodejce Petr > NP č.519 > VIP Rozhovor Hudebník Michal Hrůza a prodejce Petr z Karláku se za parného dne sešli nad nealkoholickým pivem a poklábosili jako staří známí. Nedoslýchavý Petr se Michalovi svěřil se svým osobním příběhem, životními sny i s tím, že by bez hudby nemohl existovat. číst dále Nevypusť duši / Štěpán Materna > NP č.519 > Startér Už vám někdo řekl, že tu zlomenou nohu si jenom namlouváte, a kdybyste trochu změnili přístup k životu, že by to určitě přešlo? Ne? Lidé trpící depresemi však podobné rady slýchají. Aby veřejnost uvažovala o psychických nemocech stejně jako o těch fyzických, i o to se snaží sdružení Nevypusť duši. Šíří osvětu o duševním zdraví a vyvrací mýty, které kolem duševních onemocnění kolují. číst dále Mezi ploty / Kateřina Jačková > NP č.519 > Prodejci NP Na festivalu Mezi ploty se člověk prodírá proudícími davy, prochází kolem stánků se smaženým jídlem, s dunící hudbou v zádech a zpěvem profesionálů z hlavního pódia. Kdo došel až na louku pod jedním z pavilonů, narazil i na stage Nového Prostoru. číst dále Pomoc, která bolí / Darek Šmíd > NP č.519 > Téma čísla Modelový příklad ze skutečného života, na kterém vynikne patologický altruismus jako barevné prádlo na bílém prostěradle. Když „pomáhám“, abych zachránil sám sebe. číst dále

Nejčtenější články autora

Ocasy? Jazyk! / Jan Stern > NP č.518 > Fejeton O tuto zem a lid ji obývající mám zájem vědecký. Opravdu bych chtěl přijít na to, co nás vlastně naformovalo a uhnětlo. číst dále Per aspera ad astra / Jan Stern > NP č.490 > Fejeton Za mého dětství bylo oblíbenou kratochvílí děvčat vedení takzvaného památníčku. Asi víte, o co šlo: o takovou knížečku s prázdnými listy, kterou vám děvče dalo a vy jste mu tam měli něco napsat nebo namalovat „na památku“. Potíž byla, že jsem nikdy jaksi nepochopil tu základní poetiku žánru. Co se čeká? Kde jsou meze? Kdo jsou klasici? Já v tom naprosto plaval. V Rozumu do kapsy o tom nic nepsali a dokonce ani v Pionýrské stezce nenavedli mne na správnou stezku. A tak jsem to bral tak nějak od srdce – základ všech katastrof světa.   číst dále Loudání / Jan Stern > NP č.521 > Fejeton Marketéři dělí lidi do pěti kategorií, které se liší podle toho, kdy a proč si osvojí nějakou novinku, třeba mobilní telefon. První jsou novátoři, pak „early adopters", pak příslušníci „první většiny", pak příslušníci „druhé většiny" a nakonec jsou loudalové, kteří si mobilní telefon pořídí až ve chvíli, kdy už se pomalu přestává vyrábět. číst dále Univerzity čobogaj něbogaj / Jan Stern > NP č.472 > Fejeton Jeden dosti přeceňovaný autor kdysi vydělal pár milionů na tom, když nám prozradil, že všechno, co kdy potřeboval znát, se naučil v mateřské školce. Já, jakožto autor dosti nedoceněný, myslím si o tom svoje. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů