NP č.518 > Téma číslaLepší než koukat do mobiluLucie Römer Kavanová

Na Děčínsku parta místních vykopala ze země německý hřbitov.

„Verčo, tamhle jsou hrábě, Zdeňku, vrhneš se prosím na ten uschlý strom?" rozdává dlouhovlasá čtyřicátnice energicky pokyny. Další účastníky brigády ve Všemilech na Děčínsku posílá Renata Hergetová sázet květiny či pálit větve. Sama pomáhá, kde je zrovna třeba, obíhá přítomné s domácí bábovkou, a i když má po chvíli tvář plnou potu, nemizí z ní lehký úsměv. „Já prostě pořád nevycházím z údivu, že ta naše funebrácká banda funguje," krčí rameny. Důvod k překvapení tu rozhodně je – paní Hergetová se spolu s přáteli snaží vydupat ze země půl století chátrající německý hřbitov. Aniž by měl kdokoli z nich německé kořeny, scházejí se ve svém volnu na stráni za vsí, aby z ní vykřesali historii, kterou chtěli mnozí radši ututlat.

 

Pohřbený hřbitov
O místním hřbitově slyšela Renata Hergetová poprvé začátkem 90. let. Přistěhovala se sem tehdy za manželem a rozjeli spolu penzion s hospodou. Jednou se jí štamgasti zmínili, že zarostlé haldy v lese za vsí skrývají desítky, možná stovky hrobů po Němcích. Jak naznačují honosné hrázděné domy ve vsi, Všemily, neboli Schemmel, bývaly prosperující obcí, ve které bydlelo několik set českých Němců. Všechny ale stihl poválečný odsun a po únoru 48 vydal místní národní výbor vyhlášku, aby byly veškeré symboly připomínající „fašistický živel" odstraněny. Co přesně to mělo znamenat pro zdejší hřbitov, nebylo zprvu jasné. V 50. letech ale krávy probouraly hřbitovní zídku, několik jich rozvalily. „To podle pamětníků některé místní podnítilo k tomu, ty pískovce rozkrást," říká Hergetová. Stráň časem zarostla, Němce vystřídali chalupáři, a když se sem podnikatelka přistěhovala, většina místních prý už ani netušila, že tu nějaký hřbitov byl.

Už několik let se ze hřbitova neztratilo nic a místní naopak začali částečně vracet zatoulané keramické desky a kameny

Podnikání paní Hergetovou dlouhé roky zcela vytěžovalo, pak ale penzion prodali a ona si řekla, že se strání za vsí konečně zkusí něco udělat. „Že tu Němci byli, nikdo nevymaže. Dodnes žijeme v jejich domech, chodíme po cestách, které vybudovali, pracujeme na polích, která zúrodnili," vysvětluje. „Tak to přiznejme a uchovejme jejich odkaz i pro další generace." Nejprve si v roce 2012 zařídila svolení od obce. „Na ten hřbitov se roky chodilo jako do stavebnin," přikyvuje starosta Jetřichovic-Všemil Marek Kny s tím, že nebýt Hergetové, asi by byl hřbitov dál pohřbený. Hergetová chodila už dřív tu a tam s dalšími dobrovolníky opravovat ruinu jednoho místního mlýna. A právě mezi nimi našla i první pomocníky pro opravu hřbitova, další se přidali díky šuškandě či Facebooku. Dnes je „funebráků" asi dvacet, patří mezi ně policista, dělníci i studenti a jezdí sem z širokého okolí. Platí to i pro Danu Zárubovou z Děčína. Vysoká krátkovlasá blondýna právě přihazuje na oheň větve – na brigády jezdí i s maminkou a se synem. Mají vlastní zahradu, kde je taky plno práce. „Pracuji z domu a ráda na chvíli vypadnu," říká dispečerka nákladní dopravy. „Je rozhodně lepší tahat větve na takovém krásném místě než víkend trávit třeba v nákupním středisku. A pro syna to je taky přínosnější než pořád koukat do mobilu."


Hrubé práce dělají „funebráci" sami, opravy náhrobků ale musejí nechat expertům, a tak se Renata Hergetová poprvé v životě pustila do shánění grantů a dotací. Celkem se jí už podařilo sehnat asi 200 tisíc korun od Nadace Via, Ústeckého kraje, Ústecké komunitní nadace či od obce, plus kolem 50 tisíc mezi drobnými dárci.


Postupně ze země vyhrabali 96 hrobních míst a v roce 2014 nechali vysvětit hlavní kříž. Kolik hrobů je v zemi celkem ukryto, nikdo neví, hřbitovní kniha se nenašla. Postupně se změnil pohled místních na projekt. Zpočátku se stávalo, že čerstvě vykopané kameny přes noc zmizely. „Asi to někteří brali jako poslední šanci si ty pískovce vzít," komentuje to Hergetová. Teď už se ale prý několik let neztratilo nic a místní naopak začali částečně vracet zatoulané keramické desky a kameny.

 

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Lucie Römer Kavanová VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv