NP č.511 > Téma číslaPivaři a ledařiLibor Hruška

resized/img/clanky/801x268c-a0ed-2907-header.jpg
Pivovarské lednice jsou úžasným příkladem zaniklé vývojové větve architektury. Jak tyto ledové banky fungovaly a jak ledařský průmysl koexistoval s tím pivovarským?

Ještě v šedesátých letech minulého století mohl chodec v půlce pražské ulice U Libeňského pivovaru zpomalit a obdivovat majestátní, snad dvacet metrů vysokou budovu připomínající trojlodní baziliku. Dnes na jejím místě stojí bytový dům. Jednalo se o ležácké sklepy, které se tam, kde to podmínky nedovolovaly, nehloubily pod pivovarem, ale stavěly nad zemí. Centrální loď pivního chrámu fungovala jako lednice, do které se přes zimu od Vltavy vozila jedna fůra ledu za druhou. V létě pak hodnota této komodity prudce stoupala.

Při správné péči mohl led v lednici vydržet dva roky.

Ledová fuška našich pradědů
Jen v Praze a okolních čtvrtích se koncem 19. století dobývání ledu věnovalo přes pět set mužů, přes rok porcovali vorové dříví a se sekyrami v rukou trávili u řeky i zimní měsíce. K jejich odběratelům patřila řeznictví, jatka, nemocnice, a hlavně pivovary. V těch to bez ledu nešlo od doby, kdy se v Čechách z tradičních svrchně kvašených piv přešlo na spodně kvašené ležáky, které především na dokvašování potřebují výrazně nižší teplotu. Stačilo najít odlehlý kout sklepa a ledové kvádry v něm složit, taková hromada ale rychle tála, a tak stavitelé pivovarů začali přicházet se sofistikovanějšími řešeními. Na led se uvnitř sklepů začaly stavět speciální místnosti, ze kterých se chladný vzduch valil průduchy do prostor se sudy. Lednice obvykle zabírala nějakou pětinu sklepa, led se ukládal na kulatinu a nesměl se dotýkat ani stěn, které byly mnohdy dvojité. Podlaha lednice byla o něco výš než v ostatních místnostech, aby se studený vzduch držící se při zemi dostal, kam má. Někdy, jak je vidět na návrhu lednice jihlavského pivovaru od inženýra Rosenberga, se led ukládal do patra nad sklep.


V případě správné péče mohl led vydržet až dva roky, jako rezerva pro případ, že by přišla mírnější zima. A když byla lednice napěchovaná po okraj a už nebylo kam dávat, stavěly se na pivovarských dvorech ještě záložní ledové stohy.

 

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Velký dům – velký sen / Libor Hruška > NP č.491 > Téma čísla Na začátku bývá malý dům a velký sen, na konci velký dům a často i velký problém. Sociální antropolog Radan Haluzík objíždí svět a zkoumá megalomanské vily „bohatých chudých“ – zbohatlých vesničanů, kteří se stavbou vil snaží zbavit stigmatu nízkého sociálního statusu. Paradoxně tím vytvářejí nová ghetta, z nichž už není úniku. číst dále Odpadkoví Stalkeři / Libor Hruška > NP č.489 > Téma čísla S analýzou odpadu pracují nejenom antropologové a archeologové, ale i vyšetřovatelé, bulvární novináři nebo političtí aktivisté. číst dále Tvá stopa / Libor Hruška, Jan Kalous > NP č.489 > Téma čísla Odpadky, které po sobě zanecháváme, jsou zátěží pro naši planetu. No, to je jasné jako facka. O tom se asi nemá smysl znova rozepisovat. My jsme se rozhodli na fenomén odpadu podívat z těch méně zjevných úhlů. Odpadky jsou totiž kromě jiného i úžasným zdrojem příběhů, na kterých lze ukázat nejen obecnější trendy vypovídající o naší civilizaci, ale i o konkrétních lidech a jejich osudech. číst dále Architektura 489 / Libor Hruška > NP č.511 > Startér V číslici 489 jsou zašifrovány dva klíčové roky československé historie – 1948 a 1989. Projekt, který před dvěma lety rozjeli Pavlína Krásná a Pavel Hrubý, se právě na toto období zaměřuje – mapuje stavby vybudované za socialismu a snaží se je zbavit nálepky nejošklivější české architektury. číst dále Jak se kde prodává / Libor Hruška > NP č.492 > Život prodejce Kde se prodejcům Nový Prostor prodává dobře a kde to jde hůř? Jak to v NP funguje s prodejními místy? Kdo rozhoduje o tom, kde budou prodejci prodávat? číst dále Ti za plotem / Libor Hruška > NP č.491 > Téma čísla „Uzavřený rezidenční areál bude přístupný jen vám, kteří v něm budete doma. Samozřejmostí je recepce, která se postará o vaši poštu i vzkazy, a reprezentativní lobby pro přijímání návštěv i setkávání rezidentů. Společná místa pro obyvatele viladomů se stanou oázou plnou zeleně.“ číst dále Zákoutí kolektivní paměti / Libor Hruška > NP č.513 > Téma čísla Vzpomínky na lidský život jako předmět vědeckého zkoumání. S ředitelem Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Miroslavem Vaňkem jsme si povídali o nástrahách pamětnického vzpomínání, zvlášť když jde třeba o vysoké funkcionáře minulého režimu. číst dále Voda na čaj? Zmrzla / Libor Hruška, Jan Kalous > NP č.491 > Život prodejce Většina prodejců Nového Prostoru bydlí na ubytovnách, pár z nich ale mrazivé noci přečkává v extrémně spartánských podmínkách – jedni na podlaze opuštného domu, další v zahradní chatce bez kamen. O mezních situacích hovoří téměř nevzrušeně. Pátnáct pod nulou, to ještě jde. Při dvaceti už nám zamrzne voda v konvici. číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv