NP č.511 > Téma číslaPivaři a ledařiLibor Hruška

Pivovarské lednice jsou úžasným příkladem zaniklé vývojové větve architektury. Jak tyto ledové banky fungovaly a jak ledařský průmysl koexistoval s tím pivovarským?

Ještě v šedesátých letech minulého století mohl chodec v půlce pražské ulice U Libeňského pivovaru zpomalit a obdivovat majestátní, snad dvacet metrů vysokou budovu připomínající trojlodní baziliku. Dnes na jejím místě stojí bytový dům. Jednalo se o ležácké sklepy, které se tam, kde to podmínky nedovolovaly, nehloubily pod pivovarem, ale stavěly nad zemí. Centrální loď pivního chrámu fungovala jako lednice, do které se přes zimu od Vltavy vozila jedna fůra ledu za druhou. V létě pak hodnota této komodity prudce stoupala.

Při správné péči mohl led v lednici vydržet dva roky.

Ledová fuška našich pradědů
Jen v Praze a okolních čtvrtích se koncem 19. století dobývání ledu věnovalo přes pět set mužů, přes rok porcovali vorové dříví a se sekyrami v rukou trávili u řeky i zimní měsíce. K jejich odběratelům patřila řeznictví, jatka, nemocnice, a hlavně pivovary. V těch to bez ledu nešlo od doby, kdy se v Čechách z tradičních svrchně kvašených piv přešlo na spodně kvašené ležáky, které především na dokvašování potřebují výrazně nižší teplotu. Stačilo najít odlehlý kout sklepa a ledové kvádry v něm složit, taková hromada ale rychle tála, a tak stavitelé pivovarů začali přicházet se sofistikovanějšími řešeními. Na led se uvnitř sklepů začaly stavět speciální místnosti, ze kterých se chladný vzduch valil průduchy do prostor se sudy. Lednice obvykle zabírala nějakou pětinu sklepa, led se ukládal na kulatinu a nesměl se dotýkat ani stěn, které byly mnohdy dvojité. Podlaha lednice byla o něco výš než v ostatních místnostech, aby se studený vzduch držící se při zemi dostal, kam má. Někdy, jak je vidět na návrhu lednice jihlavského pivovaru od inženýra Rosenberga, se led ukládal do patra nad sklep.


V případě správné péče mohl led vydržet až dva roky, jako rezerva pro případ, že by přišla mírnější zima. A když byla lednice napěchovaná po okraj a už nebylo kam dávat, stavěly se na pivovarských dvorech ještě záložní ledové stohy.

 

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

Splněný sen archeologa? / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla Zdeněk Dragoun a Michal Tryml měli to štěstí, že se na začátku kariéry v 70. letech dostali k vykopávkám spojeným s výstavbou pražského metra. Splněný sen archeologa? Jen pokud by na práci bylo více času. Stavba metra se nesmí zpozdit, zněl stranický úkol, a tak si archeologové museli vybírat, co zachránit. číst dále Zabijácké výtahy, archy Noemovy a chodovské UFO / Libor Hruška > NP č.501 > Téma čísla Jižák, Jižák je město snů. Největší české sídliště neinspirovalo jenom PSH, ale za čtyřicet let, co stojí, i desítky spisovatelů a filmařů. Jak se v literatuře a filmu pohled na Jižní Město proměňoval, na to jsme se zeptali jihoměstského patriota, kulturologa Jana Lukavce. číst dále Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále Sudetské skalky / Libor Hruška > NP č.518 > Téma čísla Botanik Jan Albert Šturma je rodilý Pražák, dnes ale většinu času tráví v pohraničí. Věnuje se rekultivaci důlních brownfieldů, zkoumá opuštěné německé vesnice a do Sudet se sám přestěhoval. Koho jiného se zeptat na specifika sudetské flóry, na to, jakou vazbu má na pravlast prvních německých kolonistů a jak se proměnila před sedmdesáti lety po odsunu jejich potomků? číst dále
celý archiv