NP č.511 > Téma číslaPivaři a ledařiLibor Hruška

Pivovarské lednice jsou úžasným příkladem zaniklé vývojové větve architektury. Jak tyto ledové banky fungovaly a jak ledařský průmysl koexistoval s tím pivovarským?

Ještě v šedesátých letech minulého století mohl chodec v půlce pražské ulice U Libeňského pivovaru zpomalit a obdivovat majestátní, snad dvacet metrů vysokou budovu připomínající trojlodní baziliku. Dnes na jejím místě stojí bytový dům. Jednalo se o ležácké sklepy, které se tam, kde to podmínky nedovolovaly, nehloubily pod pivovarem, ale stavěly nad zemí. Centrální loď pivního chrámu fungovala jako lednice, do které se přes zimu od Vltavy vozila jedna fůra ledu za druhou. V létě pak hodnota této komodity prudce stoupala.

Při správné péči mohl led v lednici vydržet dva roky.

Ledová fuška našich pradědů
Jen v Praze a okolních čtvrtích se koncem 19. století dobývání ledu věnovalo přes pět set mužů, přes rok porcovali vorové dříví a se sekyrami v rukou trávili u řeky i zimní měsíce. K jejich odběratelům patřila řeznictví, jatka, nemocnice, a hlavně pivovary. V těch to bez ledu nešlo od doby, kdy se v Čechách z tradičních svrchně kvašených piv přešlo na spodně kvašené ležáky, které především na dokvašování potřebují výrazně nižší teplotu. Stačilo najít odlehlý kout sklepa a ledové kvádry v něm složit, taková hromada ale rychle tála, a tak stavitelé pivovarů začali přicházet se sofistikovanějšími řešeními. Na led se uvnitř sklepů začaly stavět speciální místnosti, ze kterých se chladný vzduch valil průduchy do prostor se sudy. Lednice obvykle zabírala nějakou pětinu sklepa, led se ukládal na kulatinu a nesměl se dotýkat ani stěn, které byly mnohdy dvojité. Podlaha lednice byla o něco výš než v ostatních místnostech, aby se studený vzduch držící se při zemi dostal, kam má. Někdy, jak je vidět na návrhu lednice jihlavského pivovaru od inženýra Rosenberga, se led ukládal do patra nad sklep.


V případě správné péče mohl led vydržet až dva roky, jako rezerva pro případ, že by přišla mírnější zima. A když byla lednice napěchovaná po okraj a už nebylo kam dávat, stavěly se na pivovarských dvorech ještě záložní ledové stohy.

 

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Industry punk / Libor Hruška > NP č.529 > Příběh Máme rádi živelné konverze industriálu, říkají mladí architekti. číst dále Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále Příliš směšné na středověk / Libor Hruška > NP č.529 > Téma čísla Dvojice mladých historiků Vojtěch Bažant a Martin Šorm boří stereotypy o zamračené středověké Evropě. Slovní hříčky, absurdní humor, ironie, satira i nadsázka, to vše existovalo už tehdy. A k tomu nádavkem prdící mniši, hroziví hlemýždi a zajíci zabijáci. číst dále

Nejčtenější články z tohoto čísla

Architektura 489 / Libor Hruška > NP č.511 > Startér V číslici 489 jsou zašifrovány dva klíčové roky československé historie – 1948 a 1989. Projekt, který před dvěma lety rozjeli Pavlína Krásná a Pavel Hrubý, se právě na toto období zaměřuje – mapuje stavby vybudované za socialismu a snaží se je zbavit nálepky nejošklivější české architektury. číst dále Atlas ledů / Libor Hruška > NP č.511 > Téma čísla Fascinovaným pozorovatelem zamrzlých hladin řek a rybníků, tak sám sebe nazývá Radek Mikuláš, geolog a dálkový bruslař. Z ledových koláčů a temných hvězd, na které narážel při svých bruslařských výpravách, poskládal první český atlas ledů. číst dále Laponsko pěšky / Štěpán Materna > NP č.511 > Téma čísla Mráz lze milovat i poté, co v něm strávíte téměř měsíc jen s ojedinělými možnostmi schovat se a ohřát. S chutí nám o tom vyprávěla Markéta „Peggy“ Marvanová, která se svým přítelem Adamem Záviškem úspěšně dokončila devítisetkilometrovou Laponskou extrémní výzvu. Jako první v historii. číst dále Vyprávění o světě, který nechcete zažít / Benjamin Slavík > NP č.511 > Kultura Ruský snímek režiséra Andreje Zvjaginceva, oceněný Zlatou palmou z Cannes, bývá popisován jako hodně temná alegorie současného Ruska. Benjamin Slavík vás ale v interpretaci filmu Nemilovaní vezme o pořádný kus dál. číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv
//