NP č.509 > Novinky / TechnoskopPoslední pozemšťan zhasneDarek Šmíd

To, co nám dříve osvětlovalo cestu k pokroku, nám dnes brání vidět hvězdy.

Pohled na noční oblohu patří k těm nejúžasnějším zážitkům pod Sluncem; pokud je tedy Slunce na druhé straně zeměkoule a nesvítí člověku přímo do ksichtu. Dívat se na temné nebe poseté myriádou hvězd, propadat se do hlubin vesmíru při pohledu na mlhavý obláček galaxie v Andromedě a mávat kosmonautům na Mezinárodní vesmírné stanici, v tichu svištící po orbitě, to všechno je mnohem nádhernější zkušenost než libovolný díl Avengers v IMAXu (a to jsou Avengers fakt super). Takže není nikdy od věci se zeptat – proč už se na tu noční oblohu nikdo nechce dívat?


Podle studie publikované v magazínu Science Advances je světelné znečištění noční oblohy na celém světě nejhorší, jaké dosud pamatujeme. Hergot, upřímně vzato na tohle nepotřebujeme studii Science Advances, stačí zvednout hlavu od zářícího displeje chytrého telefonu ke hvězdám, ale to je možná právě ten problém – abychom se dnes dozvěděli, že nám záře supermoderní civilizace brání v pohledu na hvězdy, musíme se o tom dočíst na displejích jejích supermoderních zařízení. Jenže lidstvo je banda zabedněná a místo toho, aby aspoň na jednu noc zhaslo veškerá světla, neony, blikátka, žárovky, monitory, stroboskopy, zářivky a displeje, pořádá radši festival světla Signal! Festival světla! V době akutního světelného znečištění... Svatá prostoto. Inu, a právě proto potřebuje studie, jako je tato, která posbírala data ze satelitního pozorování v každém říjnu od roku 2012 do roku 2016 a shledala, že zeměkoule je v oblastech s umělým osvětlením zářivější o 2,2 procenta ročně. A přibližně stejným procentem roste také jas v oblastech, které ještě před rokem nijak zvlášť nesvítily (existuje tu zřetelná korelace mezi růstem hrubého národního produktu a intenzitou osvětlení v té samé oblasti); to je na jedné straně znak toho, že mnohé země jsou na tom rok od roku lépe – současně ale vidíme i ten extrém, kdy už jsme to se světlem v jiných částech světa trochu přehnali, a když teď půl planety svítí každý večer jako vánoční stromeček, zaděláváme si tím na solidní problémy. Lidské populaci nadbytek světla rozhazuje chronobiologii, přivozuje poruchy spánku a nadbytek nočního světla je, jak píše magazín Popular Science, spojován se vším možným od obezity až po rakovinu. A zvířátkům kolem měst ten světelný borčus evidentně také nedělá zrovna nejlépe. Takže, proboha, zhasněme alespoň na chvíli. A uspořádejme festival tmy.


autor / Darek Šmíd VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Vydechněte si! / Ivan Adamovič > NP č.509 > Kultura Víte, že metro má své plíce? Většina z nás zná jejich výdech, prudký nápor vzduchu v některých stanicích, třeba na Vltavské. Známých je také několik výdechových komínů či „povrchových kiosků“. Teprve publicista Jan Charvát ale provedl důkladnou vizitu celého tajuplného systému. číst dále Energie naruby / Redakce > NP č.509 > Téma čísla Energie naruby, jak jsme vzletně nazvali téma tohoto čísla, není nic jiného než únava. Už jen když to slovo vyslovíme, jako by na nás padla deka. A přece jsme na únavě našli tolik kladných pólů! Dokonce i ty, které se dotýkají samotného rozhodování o smyslu života. číst dále Mám prý magnetické oči prodejkyně Kamila z nádraží Smíchov v Praze / Štěpán Materna > NP č.509 > Život prodejce Když nějaký ten pátek den co den prodáváte na tom samém prodejním místě, časem si kolem sebe vytvoříte síť vztahů a známostí, vytvoříte si svůj vlastní malý ekosystém. Prodej Nového Prostoru není jen možností, jak si v nouzi přivydělat peníze. Pro drtivou část prodejců jde o způsob, jak se vrátit do společnosti, navazovat a pěstovat mezilidské vztahy. Podívejte se s námi na skryté příběhy míst, kolem kterých třeba každý den chodíte. číst dále Sněhulák & průjem / Martin Selner > NP č.509 > Jiné čtení Bylo by naivní předstírat, že autisté nevnímají Vánoce. Přinejmenším alespoň mí autisté. číst dále
celý archiv