NP č.504 > VIP RozhovorVšichni musíme v životě bojovat. Prodejkyně Olga versus Michal DavidOlga

Když zavoláte paní Olze na telefon, ozve se vám do tůtání písnička Michala Davida. Prodejkyně NP paní Olga je skalní fanynka Michala Davida a se svým idolem se potkala v pražském Divadle Broadway mezi zkouškami muzikálu Muž se železnou maskou. Při rozhovoru v divadelním zákulisí Olga s Michalem zavzpomínali na dětská léta i nepříjemné životní zkušenosti.

Olga: Pane Michale, já se na vás koukám pořád v televizi, ať už jste na tom, či onom programu. Vy máte v sobě takovýho temperamentu – hrajete, zpíváte, skáčete. Já na to vždycky koukám a říkám si, kde tu energii berete?
Michal: Zatím ji naštěstí ještě mám. (smích)

 

O: Hodně se věnujete i charitě, že jo?
M: Mám toho docela dost, teď 23. září budu zpívat v Berouně pro postižené děti, 26. září děláme charitu pro děti ze sociálně slabých rodin a dětských domovů v rámci projektu La Sophia. A zvlášť ke konci roku toho bude hodně.

 

O: To já jsem bojovník jinej. Před čtrnácti lety jsem se dostala na ulici a jedenáct let jsem na ní žila.
M: Jak se to stane?

Dneska žiju třetím rokem v sociálním bytě na Černým mostě, to jsem si vybojovala.

O: Stane se to, poslouchejte. Měla jsem sociální pracovnici, která mě uvrtala do toho, abych šla do předčasnýho důchodu. Já ji poslechla, dali mi malej důchod, zvýšili mi nájem a hotovo. Tři měsíce nezaplatíte, přijde vám dopis od právníků, do čtrnácti dnů vystěhovat bez náhrady, bez soudů a nazdar. Tak takhle jsem se dostala na ulici. Celou dobu jsem ale bojovala.
M: Žila jste doslova na ulici?

 

O: Jedna bezplatná právnička mně poradila: nechoďte v žádným případě na ubytovnu. Jak půjdete na ubytovnu, nedostanete nikde nic. Tak jsem chodila jedenáct let po azylákách. Čtyři roky v kuse jsem byla, pane Michale, na lodi Hermes. To jsem zkusila jak pes, to si nedovede nikdo představit.
M: Je hodně takových lidí?

 

O: Strašně. Ale to jsou lidi, kteří se nechtějí odrazit. Propadnou alkoholu, chlastaj, spějí na lavičce a je jim to jedno. Přitom mají možnost se jít na charitu převlíknout, dostanou tam i najíst. Oni nejdou, stojej na ulici, natáhnou ruku, paní jim dá desetikorunu a ještě je to málo, protože krabicový víno stojí dvacku. Toho jsem byla svědkem, protože prodávám Nový Prostor v Jindřišský a oni kolem mě chodí na Hlavák, takže jsem v tom směru. To byste nevěděl, co já všechno zažiju.
M: Jak žijete dneska, podařilo se vám díky prodávání Nového Prostoru odrazit?

 

Když jsem chtěl v šestnácti někam vyjet, tak mi nedali pas, protože jsem byl z rodiny emigranta. směju se, když o mně říkají, že jsem komunistický zpěvák. 

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Olga VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Baby / Ivan Adamovič > NP č.504 > Téma čísla Považuji za mimořádné štěstí, že jsem členem národa s mimořádně krásnými ženami. Nicméně občasné zašilhání na východ ukazuje, že Slovenky se drží v těsném závěsu a v různých rysech Češky doplňují i předstihují. číst dále Závist povolena / Redakce > NP č.504 > Téma čísla Závist, to je taková problematická věc. Když se řekne, že někdo někomu něco závidí, zavání to tím, že mu to snad nepřeje. A to bychom byli hrozně neradi, kdyby si naši slovenští bratři o nás mysleli, že jim snad jejich stále výraznější a častější úspěchy na všech možných polích lidského snažení nepřejeme. číst dále Taláršou / Jan Stern > NP č.504 > Fejeton Za mého mládí bylo možno v televizi spatřit leccos. Třeba jste sáhli do takového rukávu a nahmátli jste tam pračku, ledničku, v ideálním případě všechno. Nebo se házely koule do takového velkého klobouku. Anebo se utkávali zaměstnanci Závodu kuličkových ložisek se zaměstnanci Textilany, aby se ukázalo, kdo má lepší zaměstnance. číst dále Zmrzlina & kozy / Martin Selner > NP č.504 > Jiné čtení Nastupuju s dětmi do autobusu. Probíhá standardní scénář, kdy nás půlka autobusu chce pustit sednout a ta druhá půlka se tváří, že nás nevidí. Beru děti na zvířecí farmu, aby taky viděly, že existují i jiná zvířata než tučňáci z Madagaskaru. číst dále
celý archiv