Zajímavé bylo, že se skoro pořád soutěžilo. Bylo vcelku jedno kdo, s kým, o čem a pro koho. Prostě se soutěžilo. Člověka musí napadnout myšlenka, jestli to vlastně nebyla jakási kompenzace. Neboť k podstatě tehdejší ekonomiky a společnosti patřilo, že se v ní nesoutěžilo skoro vůbec. Podniky si nekonkurovaly, ale jely podle plánu, politické strany se nehádaly, ale stály v jedné frontě, dokonce národní, a ani v té práci to nebyla úplně bitva o pozice, protože na pozici jste měli zákonný nárok. Mnozí tvrdí, že právě na tomhle nesoutěžení to vlastně celé skončilo. Obrazovka jako by se to snažila brzdit a nabízela roztodivné konkurování jako dočasnou náhražku.
Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.
Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.
Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.
