NP č.502 > Novinky / TechnoskopZe zeměkoule je plastokouleDarek Šmíd

Od padesátých let vyprodukovali lidé ekvivalent jedné miliardy slonů v plastech

Donedávna by člověk jen stěží pochyboval o tom, že žije na zeměkouli; po zveřejnění výsledků environmentálního bádání univerzity v americké Georgii nicméně stojí za úvahu, zda bychom rodnou hroudu rotující kolem Slunce neměli přejmenovat na plastokouli.


Od 50. let minulého století, kdy to lidé začali ve velkém roztáčet s produkcí plastů, to do dnešních dní vyrotovalo do takových otáček, že se v současnosti všude kolem nás válí něco přes 8,3 miliard tun plastu. Moudří vědátoři z Georgie správně usoudili, že takové číslo nikomu zase tolik neřekne (koneckonců, 8,3 miliard je pořád lepší než 9 miliard, ne?), a tak výsledky doprovodili výmluvným přirovnáním, díky němuž se to jen tak mávnutím igelitové tašky odbýt nedá: těchhle 8,3 miliard tun plastu se rovná 822 tisícům eiffelovek, nahrnutých bagrem do masového eiffelovčího hrobu, 80 milionům velryb naházených na hromadu ploutev vedle ploutve, či jedné miliardě slonů.

Všude kolem nás se válí něco přes 8,3 miliard tun plastiku, rovná se to 822 tisícům eiffelovek, nahrnutých bagrem do eiffelovčího hrobu.

Ale to je v pohodě, protože lidé v posledních letech obecně smýšlejí ekologičtěji a výhled do příštích let je růžový… haha, ne, dělám si samozřejmě legraci; ve skutečnosti jede produkce plastu na plný plyn a do roku 2050 by se měla plastová pokrývka zeměkoule vyšplhat na 12 miliard tun (tj. v přepočtu ještě víc slonů nahrnutých na monstrózní, smutně troubící hromadu).


Co s tím? Začít by se dalo u toho, aby většina vyprodukovaného plastu nekončila ve své původní formě na skládkách jako dnes; tam nyní odpočívá v nepokoji 79 % veškerého plastu, zatímco 12 % lehne popelem a pouhých 9 % je recyklováno. A pak by se možná hodilo také, no, víte... nevyrábět všechny ty plastové hovadiny, co si je v obchodu bez rozmyslu naházíme do plastového nákupního košíku, z něhož letí doslova za pár hodin do stejně tak plastového odpadkového koše. A jak ilustruje například petice, kterou najdete na internetu pod názvem „McDonald’s is polluting our oceans“, začít se dá u drobností: kupříkladu u plastových brček. Podle serveru EcoCycle použijí jen Američané na 500 milionů takových brček denně; těžko říct, kolik je to v přepočtu na eifelovky, velryby a slůňata, ale je to zatraceně dost – zvlášť s přihlédnutím k tomu, že jde o výrobek na jedno použití, který slouží jen k tomu, aby… aby… aby člověk nemusel pít svůj nápoj jako zdravý jedinec, ale aby si jej vpravoval do útrob za pomoci úzké rourky jako pacient po mrtvici. Jak si všímá britský server The Guardian, použité brčko se po vyhození do přírody rozdrolí na tisíce mrňavých kousků, které pak devastují dýchací ústrojí mořských želv a trávicí trakt tučňáků.


Takže takhle se dá začít. U uvážlivého přístupu ke světu kolem nás. Prostě si jen říct u každé věci, kterou nám pokladní u mekáče vrazí do ruky: opravdu je nezbytné, abych vytvořil tenhle odpad?


autor / Darek Šmíd VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Přemnožené lidstvo / Darek Šmíd > NP č.497 > Novinky / Technoskop Dětičky jsou roztomilé, ale čeho je moc, toho je příliš; lidí by na planetě možná mělo být méně číst dále Nic víc nepotřebuju / Darek Šmíd > NP č.496 > Téma čísla Jak se žije české minimalistické youtuberce, která pracuje z jakéhokoli místa na Zeměkouli. číst dále Deset důvodů, proč vymazat sociální sítě / Darek Šmíd > NP č.520 > Novinky / Technoskop Průkopník virtuální reality Jaron Lanier se postavil do čela protisociálněsíťové osvěty ve své knize Ten Arguments For Deleting Your Social Media Accounts Right Now – čili „deset důvodů, proč byste měli smazat své účty na sociálních sítích, a to okamžitě“. číst dále

Nejčtenější články z tohoto čísla

Autismus & prokletí / Martin Selner > NP č.502 > Jiné čtení Každý rok v létě jezdíme s dětmi na tábor. Nějakou dobu nám trvalo prolomit prokletí, kdy jsme s dětmi mohli přijet sice kamkoli, ale všude jen jednou. Majitel ubytování nás díky stylu našeho pobytu už pak nechtěl nikdy vidět. Dnes už jezdíme třetí rok na stejné místo. Máme štěstí. I když zkuste vysvětlit autistickému dítěti nebo jeho rodičům, že mají štěstí. číst dále Cestovní horečka / Michaela Rozšafná > NP č.502 > Téma čísla Letní lásky, to nejsou jen krátkodobé vztahy navázané na tanečních parketech či v kempu u řeky. Horké dny, pobyt na vzduchu, fyzicky náročné aktivity a polní hygienické podmínky nahrávají k přeskočení jiskry i na zájezdech, jejichž filozofií je dobrodružství, sport a adrenalin. „I čtyřicátníci si na nich mohou připadat, jako by se navrátili na dětský tábor, a je tak běžné, že krátce po dovolené zasílají do cestovní kanceláře svatební oznámení,“ říká průvodce CK Kudrna Jan Haruda. číst dále Letní lásky Dovolená? Vše dovoleno / Redakce > NP č.502 > Téma čísla Jet na usmiřovací dovolenou k moři nebyl ten nejlepší nápad, Alena s Milanem by vám mohli vyprávět. Vzali si dva týdny volna, zarezervovali si parádní pokoj s výhledem na moře a těšili se, jak si bez těch každodenních starostí budou pěkně rozumět. Jenže po prvních pěti dnech došla situace tak daleko, že Alena požádala v recepci o samostatný pokoj. Vzhledem k tomu, že sezona byla v plném proudu, neuspěla a stejné to bylo i v jiných hotelích. Na další více než týden tak byli uvězněni v romantickém apartmánu s manželskou dvoupostelí, na které spali zády k sobě. číst dále Kopulace populace / Darek Šmíd > NP č.502 > Téma čísla Jak cestování pomáhá rozšiřovat a mísit lidský genofond? Nejen díky letním dovoleným je svět stále pestřejší. Čím k sobě máme díky cestování blíž, tím více se všichni podobáme jeden druhému, zamýšlí se Darek Šmíd. číst dále
celý archiv
//