NP č.502 > Téma číslaKopulace populaceDarek Šmíd

Jak cestování pomáhá rozšiřovat a mísit lidský genofond? Nejen díky letním dovoleným je svět stále pestřejší. Čím k sobě máme díky cestování blíž, tím více se všichni podobáme jeden druhému, zamýšlí se Darek Šmíd.

Rasismus skončí v roce X, kdy budeme všichni vypadat trochu jako dnešní Brazilci. Někdejší skinhead, který bude vypadat jako Brazilec, přece nebude nadávat do čmoudů Arabovi, který bude vypadat také jako Brazilec; lidskoprávní organizace složené z lidí, kteří budou vypadat jako Brazilci, budou nadále těžko terčem úderek „ochránců bílé rasy", kteří budou také všichni vypadat jako Brazilci; smutné je na tom snad jen to, že tím zanikne pornografická kategorie „mezirasového" porna; protože ať už bude pornoherec z Ugandy a jeho partnerka třeba z Vatikánu, oba budou, inu, vypadat jako Brazilci.


Takže takhle nějak by mohla vypadat lidská populace, jak ji pro naše vzdálené potomky nastiňuje evoluční biolog Stephen Stearns z Yaleovy univerzity, jehož se na budoucí odstín pleti lidského pokolení vyptal server Live Science. Profesor Stearns razí myšlenku, že díky globalizaci, imigraci a jednoduchosti, s jakou dnes není problém vyrazit na víkend z Pardubic do Portugalska (a případně tam přijít k nějakému tomu dítěti) se bude globální lidská populace čím dál více homogenizovat. Jistě, to, že bychom v budoucnosti vypadali všichni stejně, je trochu přitažené za vlasy, na druhou stranu je ale stejně nepravděpodobné, že by v podobě lidí z různých koutů světa zůstávaly i za mnoho let tak výrazné rozdíly, jaké vidíme dnes.


„Člověk budoucnosti bude smíšené rasy," psal v roce 1925 jeden z pionýrů evropské integrace Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi ve svém Praktickém idealismu. Jak by to mohlo vypadat v praxi, naznačuje právě dnešní Brazílie, v níž 44 % obyvatelstva patří ke smíšenému etniku nazývanému „Pardo", smíchanému z obrovské škály brazilských etnik (k nimž patří jak bílí Brazilci a černí Afrobrazilci, tak lidé z východní Asie) a dále se štěpícímu na neméně exotické podkategorie jako Mulatto, Cafuzo, Cabocio a další, mezi nimiž nechybějí konkrétní mixy bílého a japonského etnika ani kupříkladu černošského, indiánského a bílého.

Dříve docházelo k největšímu míchání genů při válkách. Dnes pomáhá turismus.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Darek Šmíd VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Odpadkový hrdina / Libor Hruška > NP č.502 > Startér Recyklace plastů evropského střihu? Ne, v jihovýchodní Asii bohužel většina odpadu končí v přírodě. Čech Jan Bareš místní učí, jak „macgyverovsky“ využívat alespoň nepotřebný polystyren. Jeho drtičky fungují v Thajsku a Indonésii, plánuje je nabídnout i Čechům. číst dále Cestovní horečka / Michaela Rozšafná > NP č.502 > Téma čísla Letní lásky, to nejsou jen krátkodobé vztahy navázané na tanečních parketech či v kempu u řeky. Horké dny, pobyt na vzduchu, fyzicky náročné aktivity a polní hygienické podmínky nahrávají k přeskočení jiskry i na zájezdech, jejichž filozofií je dobrodružství, sport a adrenalin. „I čtyřicátníci si na nich mohou připadat, jako by se navrátili na dětský tábor, a je tak běžné, že krátce po dovolené zasílají do cestovní kanceláře svatební oznámení,“ říká průvodce CK Kudrna Jan Haruda. číst dále ... a v přírodě to všechno propukne / Libor Hruška > NP č.502 > Téma čísla Na táboře jsem byl všehovšudy čtyřikrát. Ve třech případech jako dítě, jednou jako vedoucí. Počet letních táborových lásek: 0. Někde se evidentně stala chyba, část mých vrstevníků dokázala léto vytěžit o dost víc. Třeba kamarád P., velký znalec anatomie tábora. číst dále Nahoty vnější a vnitřní / Ivan Adamovič > NP č.502 > Kultura Dvě výrazné výtvarnice nám na dvou poměrně velkých výstavách představují možnosti výtvarného výrazu. Veronika Holcová ve Vile Pellé a Lenka Klodová v Galerii Futura vás zavedou za hranice běžné reality, do divočiny. číst dále

Nejčtenější články autora

Virtuální empatie / Darek Šmíd > NP č.514 > Novinky / Technoskop Umělé vesmíry dokážou člověkem pohnout tím více, čím ochotnější je v nich sám pohnout zadkem. číst dále Ke štěstí zkratky nevedou / Darek Šmíd > NP č.490 > Téma čísla Ono se řekne: „jít tomu štěstíčku naproti“; jenže jak si může být člověk jistý, že jde správným směrem? Co když jde místo štěstíčka naproti totální katastrofě? Štěstí je komodita natolik žádaná, že se za ně rád převlékne kdejaký průšvih a pak už jen čeká, až se mu lovec štěstí vrhne do chřtánu. číst dále Řítíme se  k feudalismu? / Darek Šmíd > NP č.491 > Dezorientace Mávejte kapesníčkem, demokracie se s námi možná brzo rozloučí. Co když je to ale dobře? Protože možná ta demokracie není zase tak dobrý nápad. Klid, klid, vím, že ve slušné demokratické společnosti se takové věci neříkají – byť právě demokratická společnost stojí a padá na tom, že by si v ní měl každý říkat, co se mu zlíbí. Ale na mě to neházejte, já to neřekl; řekl to Platón. číst dále Deset důvodů, proč vymazat sociální sítě / Darek Šmíd > NP č.520 > Novinky / Technoskop Průkopník virtuální reality Jaron Lanier se postavil do čela protisociálněsíťové osvěty ve své knize Ten Arguments For Deleting Your Social Media Accounts Right Now – čili „deset důvodů, proč byste měli smazat své účty na sociálních sítích, a to okamžitě“. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů