NP č.501 > VIP RozhovorA máte rád fotbal? Prodejkyně Lucka versus Robert ZárubaProdejkyně Lucka

Rozhovor pro NP potvrdil Robert Záruba rychlostí vystřeleného puku. Do dvou minut jsme měli termín i místo. Prodejkyně Lucie z Knížecí byla jasná také hned. Žena s encyklopedickými znalostmi především o fotbale, která si dodnes do sešitů zaznamenává průběh a výsledky všech velkých sportovních akcí. V budově České televize tak proběhl velice zasvěcený hovor…

Záruba (k Lucce): Vypadáte, že jste nervózní... Jste fakt nervózní?
Lucka: Jsem.
Záruba: To mě teda trochu znervózňuje. (smích)


Tak já radši začnu. Byl jste někdy na fotbale?
No jasně, mnohokrát. Jako malej jsem hrál obojí, fotbal i hokej. Dost dlouho jsem měl oba tyhle sporty vyrovnaný... No, ba ne, hokej byl vždycky trochu vepředu. Na fotbal jsem se chodil koukat hlavně na Bohemku, ale i na Spartu, Slavii nebo na Duklu, měl jsem to v Praze komplet nachozený. Dneska jdu naprosto výjimečně, většinou v létě na Bohemku, protože ten stadion mi připomíná dětství.


A fandíte taky?
Já to verbální nadšení moc nesdílím, což se mi vždycky potvrdí při pohledu na Tondu Panenku, kterej sedává kousek ode mě, a je vždycky úplně v klidu. Mně dost vadí takový ty nekritický řeči, jak fanoušků, tak některých hráčů. A co mi na fotbale vadí úplně nejvíc, to je filmování, to je podle mě hroznej mor, kterej se ze hřiště přenáší na všechno ostatní, co kolem fotbalu je.

 

Jste pro zavedení videorozhodčího ve fotbale?

Jednoznačně! Všechno, co se týká gólů a penaltovejch situací ve vápně, bych řešil s videem. Úplně všechno! Když tohle funguje v hokeji, kterej na tom z hlediska financí zdaleka není jako fotbal, proč by to nefungovalo i tam? A na argument, že tohle ve fotbale nikdy nebylo, mám protiargument, že ve fotbale nikdy nebylo tolik filmujících a podvádějících hráčů, včetně těch nejlepších, jako je tomu dneska. Je nemyslitelný, aby třeba v tý první stříbrný generaci ve 30. letech viděl celej stadion Pláničku, jak filmuje. Ti hráči by si tenkrát připadali uhozený sami před sebou. Tohle se fakt změnilo, takže se musí změnit i pravidla hry.

 

Řekla bych, že by se ale měly změnit i tresty. Nedávat pokuty, ale stopky ve hře. I ten klub by na to koukal jinak, že má v kádru drahýho hráče, kterej nemůže hrát.
Naprostej souhlas.

Jsem schopnej dát si hlavu na stůl

a usnout mezi třetinama...

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Prodejkyně Lucka VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Cestujte na lehko / Markéta Štěpánková > NP č.501 > Travel Petr Novák je autorem knihy Travel Bible a sám sebe označuje za tzv. travel hackera. Tedy člověka, který zná skulinky v systému a má know-how, jak si plnit své cestovatelské sny za pár korun. Tohle je první ze série rozhovorů o tom, jak se stát také travel hackerem. číst dále Pozitivní síla / Redakce > NP č.501 > Život prodejce Na výdejně NP nám vytipovali čtyři prodejce, kteří mají tzv. „věčnou“ dobrou náladu. Tohle jsou jejich recepty na pohodu. Text ke každému prodejci dělal vždy jiný autor a náhodně se nám navíc podařilo spárovat podobné somatotypy. Posuďte sami... číst dále Jen se tak pojistit... / Stanislav Komárek > NP č.501 > Jiné čtení Eseje biologa, spisovatele a filozofa Stanislava Komárka a blogera Martina Selnera, který popisuje životní zkušenosti vychovatele kupy autistických dětí. Zkrátka jiné čtení. číst dále Všichni jsme na jedné lodi / Jan Štěpánek > NP č.501 > Téma čísla Koncept kolektivních domů počítá s tím, že v jednom domě žijí stovky i tisíce lidí. Byty často nemají plnohodnotné kuchyně, o chod domu a vašeho života se stará personál. Součástí domu je jídelna, školka i prádelna. V Československu vzniklo od konce 40. let několik desítek takových koldomů. Jak se v nich žilo? Vyzpovídali jsme mgr Huberta Guzika, Ph.D., z Ústavu teorie a dějin architektury FA ČVUT. číst dále
celý archiv