NP č.498 > Novinky / TechnoskopPřehodnotí nové technologie stará lidská práva?Darek Šmíd

S pokrokem v neurotechnologiích by se hodilo pár nových práv, která budou chránit náš mozek

K základním lidským právům by mělo v brzké době přibýt pár nových bratříčků a sestřiček. Navrhují to alespoň autoři studie s názvem Towards new human rights in the age of neuroscience and neurotechnology (čili Vstříc novým lidským právům ve věku neurovědy a neurotechnologie), kteří z monumentálního rozmachu ultramoderních aplikovaných technologií z oblasti neurologie usuzují, že základní lidská práva nám brzo prostě už nebudou stačit. Ke svobodě projevu, náboženského vyznání a právu na život, které kupříkladu v Česku vypočítává Listina základních práv a svobod (a že už je v tom takhle celkem hokej), by podle jejich závěrů bylo vhodné přiřadit čtveřici dalších práv: konkrétně
1) právo na kognitivní svobodu
2) právo na duševní soukromí 
3) právo na duševní integritu
4) právo na psychologickou kontinuitu.


Přesně tak, všechna práva navrhovaná autory v čele s Marcellem Iencou z Institutu biomedicínské etiky na univerzitě v Basileji se týkají toho, že s aktuálními pokroky na půdě neurotechnologií reálně hrozí možnost, že se nám bude někdo vrtat v myšlenkách, prolamovat těžební limity na kvanta dat z našich hlav i ovlivňovat naši duševní integritu. Takhle to vypadá, když je technologie rychlejší než zákony a etické normy; přitom dává logiku, že se mnohé kategorie vyvíjejí – základní dokument o lidských právech Magna Carta Libertatum je tu koneckonců už od roku 1215.


„Rapidní pokroky v lidské neurovědě a neurotechnologii otevírají bezprecedentní možnosti pro přístup, shromažďování, sdílení a manipulování s informacemi z lidského mozku," píše se v materiálu zveřejněném v magazínu Life Sciences, Society and Policy. Nová lidská práva by měla zaručit, aby měli lidé specifickou možnost odmítnout invazivní neurotechnologii, stejně jako si uchránit data a informace, která by z jejich hlav mohla taková technologie vydolovat. Co zní ve vizi autorů skutečně děsivě, je fakt, že snímkování lidského mozku a práce na propojení mozku a počítače (na němž pracuje celé oddělení Building 8 společnosti Facebook a zdaleka není samo) se posunulo z klinického prostředí do světa komerce, obchodu a konzumu. Což vážně není svět, od kterého byste si chtěli nechat vrtat v nejhlubších studnách svého vědomí a svědomí.


autor / Darek Šmíd VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Splněný sen archeologa? / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla Zdeněk Dragoun a Michal Tryml měli to štěstí, že se na začátku kariéry v 70. letech dostali k vykopávkám spojeným s výstavbou pražského metra. Splněný sen archeologa? Jen pokud by na práci bylo více času. Stavba metra se nesmí zpozdit, zněl stranický úkol, a tak si archeologové museli vybírat, co zachránit. číst dále Metro podle psychologa / Michaela Rozšafná > NP č.498 > Téma čísla Podle dopravního psychologa Radka Stehlíka se u nás ve veřejné dopravě sociální světy pouze dotýkají, ale neprolínají, což je dané naší mentalitou. číst dále Pasivista / Jan Stern > NP č.498 > Fejeton Jsou věci, na které nejsem zrovna hrdý. Třeba že jsem viděl všechny díly seriálu Dva a půl chlapa. Ale pak jsou věci, za které se nestydím, ač mi leckdo naznačuje, že bych měl. Třeba za to, že jsem pasivista. číst dále Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále
celý archiv