NP č.492 > Téma číslaJe snadné prodat dětem úplnou blbostDarek Šmíd

resized/img/clanky/801x268c-8269-2611-header.jpg
HLEDÁNÍ HRAČKY
Miroslav Kotík vrátil na český trh legendární figurky Igráčků. Za novou podobu panáčků různých profesí, v jejichž výrobě navázal s firmou EFKO-karton na tradici zahájenou v 70. letech společností Igra, získal cenu Grand Prix 2010. A tak jsme se zeptali právě jeho, co vlastně děti chtějí.

Jak začíná vývoj hračky, jako je panáček Igráček?
První impulz je různý. Inspiruje vás něco, co vás zajímá historicky, něco k vám promluví v určité souvislosti, trkne vás konkurenční výrobek, který by šel někam posunout. Igráček či stavebnicový systém aut MultiGO je přitom limitován tím, že si musíte hodně uvědomovat výrobní a investiční možnosti. Plasty jsou považované za levný výrobek; takový výrobek je levný, ale jen pokud se ho vyrobí velké množství. Ze 75 % jde dnes o vstřikované plasty (pod tlakem vstřikované do forem), což je záležitost velmi drahá: na jeden dílek hračky potřebuji sólovou formu zpravidla v řádu několika set tisíc korun. Jedna hračka se skládá z několika částí, takže potřebuji několik forem a rázem se dostáváme na několikamilionovou investici u jedné hračky. A ta se musí zaplatit dopředu.


U nových Igráčků šlo o investici v řádu desítek milionů korun; jak si ověříte, že bude mít hračka takový úspěch?
Vždy je tam poměrně velké riziko, že se s očekávaným úspěchem nesetká. Díky dnešnímu 3D tisku je možné si některé věci dopředu vytisknout, zvizualizovat si je a začít je testovat. 3D tiskárny ale ještě nejsou ideální, výtisky jsou vroubkované a podobně; proto se prototyp podrobuje dalším desítkám hodin práce modeláře, který jej dále přestříkává a zabrušuje. Přesto tu stále zůstává velký rozdíl, třeba z hlediska pevnosti, odlišné hladkosti či barevnosti, což vše hraje pro děti roli. Hračky potřebujete také testovat na hotové krabici – to, že obal prodává, platí tuplovaně u hraček.

Dítěti nemůžete říct: představ si, že to bude trochu jinak zabalené a trochu jinak to bude vypadat. Jediné, co můžete, je dát mu to do ruky a sledovat, co ono na to.

Jak probíhá takové „testování na dětech"?
U návrhu děti ještě nefigurují. Pak si sháníme určitý díl veřejnosti, jednotky lidí, skupiny do dvaceti. Vzhledem k tomu, že pracujeme s dětmi, musí být na místě také rodiče či pedagogové. Navíc jde o prostředí velmi odlišné od toho, kde by se dítě o hračce přirozeně rozhodovalo. Ve skutečném světě se o ní bude bavit se spolužáky ve třídě, uvidí ji v obchodě či v reklamě. Přitom je náročné od dětí nějaký feedback vůbec dostat; není to, jako když se bavíte s dospělým. Dítě reaguje emotivně – nemůžete mu říct: představ si, že to bude trochu jinak zabalené a trochu jinak to bude vypadat. Jediné, co můžete, je dát mu to do ruky a sledovat, co ono na to. Ideální by bylo testovat v přesné kopii pronajaté prodejny; což není tak úplně splnitelné. Proto pozorujeme reakce dítěte, reakce rodičů a dáváme si je do mozaiky toho, jak sledujeme třeba globální trendy.


Testovací publikum si vybíráte sami?
Ano. Máme v tom už nějakou zkušenost, hračky vyrábíme od třiadevadesátého. Snažíme se sledovat trendy, jezdíme po veletrzích; pořád ale platí, že zákazník je nevyzpytatelný – a u dětí je to tuplem. Mnozí sázejí na to, že děti při rozhodování postrádají racionální složku, a velmi úspěšně jim udají nepříliš kvalitní a promyšlené výrobky. Děti umějí sednout na lep úplné blbosti. Rodič je pak postaven před situaci, kdy ví, že výrobek nemá ani desetinovou hodnotu, ale v té chvíli už je od dítěte vykořisťován (nabízí třeba, že se za hračku vzdá kapesného) a on mu to nevymluví, protože to mají všichni ve třídě, dítě to má zakódované z reklamy a je to trendy.


Což je ale pro vás jako pro obchodníka ideální rozpoložení zákazníka, ne?
Ne tak úplně. My se snažíme dělat hračky, které mají pro děti nějaký smysl. Ať jde o Igráčka, či stavebnice, jsou to věci, které mají význam pro jeho rozvoj. Pro určitou věkovou skupinu je hračka velmi důležitá; až mě mrzí, že je to někdy opomíjené a mnozí říkají – jsou to jen hračky. Dítě do sedmého osmého roku je schopné se velmi rychle naučit v podstatě čemukoliv. Je jako suchá houba, která vše nasává; musí mít ale dobré příležitosti, co nasávat; nasaje dobré i špatné. Rodič by mu měl dopřát dobrý výběr hraček a trochu ho stranit od hloupostí – včetně tabletu, který je natolik návykový, že kvůli němu dítě zapomene na cokoliv jiného. Dejte dvouletému dítěti tablet a ono se na něm během chvíle naučí; jenže pak přestane komunikovat s ostatními a v devíti letech si nebude ani umět zavázat tkaničky. Když mu místo toho dáte hračky probouzející představivost a motoriku, je to obří rozdíl.


Nakolik o výběru hračky rozhoduje dítě a nakolik rodič?
Když se bavíte s marketéry, řeknou vám, že zásadní je vědět, na koho přesně míříte. Když se teď rozhlédnete kolem sebe (povídáme si spolu v kavárně Starbucks, pozn. red.), uvidíte, že tady sedí podobná skupina lidí; obchodník někam mířil a trefil se. U hračky jste ale vždycky trochu v rozporu, jak moc mířit na dítě a nakolik oslovit rodiče. Navíc se to hodně přelévá. Hračkou začíná cokoliv od nultého věku dítěte. Rozhoduje o koupi chrastítka dítě? Nikoliv. Rozhoduje 100% rodič. Legislativa mluví o tom, že hračka je vše určené pro děti do věku 14 let. Představte si ale, že dáváte 14letému klukovi klasickou hračku; teď to bude spíš malý dron. Nakolik tady rozhoduje 14leté dítě a nakolik rodič? Troufl bych si říct, že tam je to už 98 % dítě; rodič ho už jen trochu usměrní.


Probíhá tohle cílení u všech hraček, které dnes vidím v hračkárně?
Stoprocentně. Každý, kdo uvádí hračku na trh, musí uvažovat nad tím, jaký ten poměr je. Odtud pak klasický argument u pokladny: „Já se ti tu snažím koupit něco edukativního, a ty chceš tohohle gumovýho nesmysla, který v reklamě leze po stropě... po kterém ve skutečnosti stejně lézt nebude."


Jakými propagačními kanály se k dětem dostáváte?
Od klasické televizní reklamy v současnosti trochu odstupujeme; dost vede on-line. Pak samozřejmě klasické PR, Facebook, weby, chaty, printová reklama... kompletní mix. U každé hračky ale potřebujeme komunikovat i s rodičem. Nevyrábíme hračky, jimiž bychom chtěli jen „zblbnout" dítě. Rodič by měl vědět, jaké jsou benefity té hračky; a ideálně se to sejde v tom, že dítě už o té hračce ví. Nešílí po ní, ale ví, že ji děti ve škole mají, že s ní nebude „out".


Narazili jste někdy při návrhu hračky na tabuizované téma, které jste pak zamítli?
Hm, že bychom to úplně takhle řešili... naše hračky by jistě neměly podporovat násilí a sex.

 

Prodáváte ale Igráčka s názem „Holka Sexbomba"...
To jo, ale tohle už je zaměřené na teenagery a dospělé; je to spíš dárek, a ne klasická hračka.
Říkáte, že chcete vyrábět hračky, ke kterým děti přilnou. To zní fajn. Proč by ale výrobci a obchodníci vyráběli hračku, která dítěti přilne k srdci, když mají záměr prodat těch hraček co nejvíc různých? Není v tom rozpor?
Pro sebe v tom rozpor nevidím. Já říkám, že když si tu naši hračku dítě zamiluje, tak jde většinou o kolekci, kterou doplňujeme; jako jsou Igráčci. Když jde o společenskou hru a ta hra je super, rodiče si řeknou: to byla super hra, pojďme si od toho stejného výrobce koupit další.

 

Igráček zůstává vcelku prostou hračkou. Vyplatí se u vývoje hraček držet se při zemi?

Pořád platí to, že v dítěti potřebujete rozvíjet jemnou motoriku, představivost, paměť... a to vše najdete spíš u těch klasických než přetechnizovaných hraček. Co mu to dá, když na autíčku zmáčkne tlačítko, ono bude chvíli jezdit, pak lítat a pak se promění v robota? Zážitek za patnáct stovek? Stejný zážitek – a mnohdy podstatně větší – dá dítěti nafukovací balónek, do kterého dáte trubičku a on bude lítat po pokoji. Navíc u té přetechnizované hračky rodiče dítěti ještě řeknou, pozor, ať to nerozbiješ! To balónek mu dáte v klidu do rukou – jen ať se vyřádí.


autor / Darek Šmíd VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Nesmrdí nám zeměkoule? / Darek Šmíd > NP č.489 > Novinky / Technoskop Americký úřad pro letectví a kosmonautiku NASA má plné ruce práce s průzkumem vesmíru, ale věnuje velké úsilí také průzkumu naší vlastní planety. číst dále Adidasky z budoucnosti / Darek Šmíd > NP č.491 > Novinky / Technoskop Po čtyřech dekádách vývoje je na světě vakcína proti smrtícímu viru ebola. Test, který pod vedením Světové zdravotnické organizace (WHO) probíhal v Guineji, spočíval v tom, že tam dostalo vakcínu 5837 lidí – a ani jeden z nich následně nebyl ebolou nakažen. číst dále Zašívárna / Darek Šmíd > NP č.492 > Startér Začalo to jako tvůrčí koníček dvou kamarádek. Dnes je z toho sympatický obchodní projekt, který v Česku nemá obdoby a zaměstnává velmi specifickou pracovní sílu „vyšívacích babiček“. číst dále Zlodějské drony útočí / Darek Šmíd > NP č.491 > Novinky / Technoskop Vzpomínáte na dva zlodějíčky, kteří se ve filmu Sám doma snažili vlámat do domu agresivního chlapečka Kevina? S pomocí dnešní techniky by si mohli ušetřit spoustu práce tím, že by do Kevinova hájemství poslali nejdříve na obhlídku drony. číst dále Jak se připravit na konec světa, když je člověk bohatý / Darek Šmíd > NP č.492 > Novinky / Technoskop Survivalismus je životní přístup, kdy se neustále připravujete na konec civilizace nebo podobnou nepříjemnou událost biblických rozměrů. číst dále Řítíme se  k feudalismu? / Darek Šmíd > NP č.491 > Dezorientace Mávejte kapesníčkem, demokracie se s námi možná brzo rozloučí. Co když je to ale dobře? Protože možná ta demokracie není zase tak dobrý nápad. Klid, klid, vím, že ve slušné demokratické společnosti se takové věci neříkají – byť právě demokratická společnost stojí a padá na tom, že by si v ní měl každý říkat, co se mu zlíbí. Ale na mě to neházejte, já to neřekl; řekl to Platón. číst dále Gauč na kraji města / Darek Šmíd, Nikkarin > NP č.492 > Komiks Jeden gauč, mnoho autorů, spousta nových prostorů. Vítejte do putovního komiksu který neposedí. číst dále Pravidla morálky ve virtuální realitě / Darek Šmíd > NP č.491 > Novinky / Technoskop Internetové stránky britské Společnosti virtuální reality (Virtual Reality Society) vybízejí v souvislosti s masivním nástupem zařízení zprostředkovávajících virtualitu k tomu, aby si lidé položili otázky ohledně morálního chování a motivace ve virtuálních vesmírech – a to ať už jde o počítačové hry, či virtuální zážitky jiného charakteru. číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv