NP č.489 > Téma číslaTvá stopaLibor Hruška, Jan Kalous

Odpadky, které po sobě zanecháváme, jsou zátěží pro naši planetu. No, to je jasné jako facka. O tom se asi nemá smysl znova rozepisovat. My jsme se rozhodli na fenomén odpadu podívat z těch méně zjevných úhlů. Odpadky jsou totiž kromě jiného i úžasným zdrojem příběhů, na kterých lze ukázat nejen obecnější trendy vypovídající o naší civilizaci, ale i o konkrétních lidech a jejich osudech.

A tak se v našem komponovaném tématu podíváme na skládky třeba pohledem antropologa – pan Sosna se léta věnuje nejen zasvěcenému rozboru toho, co lidé vyhazují, ale také pro nás v rozhovoru odkrývá fascinující svět dělníků pracujících na skládkách.

 

Vypravili jsme se také za Petrem Hanzelem a Jirkou Sedlákem z Bezobalu.org, kteří nám nastínili, jak je možné si zařídit život tak, aby po vás odpadků zůstávalo co nejméně. Vzali jsme je do z jejich pohledu pekelné jámy lvové, do klasické sámošky, a udělali s nimi nákup surovin na tažený štrúdl. Nákup pak vyložili v ateliéru a nafotili a pánové nám k tomu dodali obšírný komentář, co všechno jsme si mohli při nákupu odpustit.

 

Dojde i na prohrabování odpadků nejen pro potřeby bulváru, ale i coby uměleckého sebevyjádření či politického aktu.

 

A nakonec přijde, tak jak to už bývá, smrt. Protože když se to tak vezme, i naše tělo je po smrti takový odpadek, se kterým se dá naložit všelijak.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA autor / Jan Kalous VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Obalíš? Zaplatíš! / Jan Kalous > NP č.489 > Téma čísla Existuje čím dál více lidí, kteří se rozhodli žít pokud možno „bez obalu“, tedy neplnit každý den odpadkový koš nebo recyklační krabice papíry a igelity. Zatím moc možností, kde takto nakupovat, nemají. Když ale vejdete do krámku v pražské Bělehradské ulici, zmocní se vás mezi regály plnými potravin ve skleněných nádobách vzrušující, až spiklenecká atmosféra. Zákazníci sem chodí uvědoměle s vlastními nádobami či pytlíčky, které použijí ještě mnohokrát. Za tím vším stojí sdružení Bezobalu, jehož ředitele Petra Hanzela jsme vyzpovídali. číst dále Prodejkyně Růženka: Jsem holka ze severu, ale doma jsem v Praze / Libor Hruška > NP č.489 > Moje město Růženčini rodiče se dali dohromady v Ústí. On, Chomutovák, byl ve městě chemiček na vojně, ona, původem z vesnice ležící kousek za Prahou, tam pracovala v kině. „Máma ho nejdřív vůbec nechtěla. Říkala, že si s cikánem – on měl totiž strašně černý vlasy – nic začínat nebude. Nakonec si ale dala říct,“ culí se Růženka. To bylo koncem padesátých let. Mladí manželé zůstali na severu, přestěhovali se ale do Chomutova, kde nejprve bydleli u tchyně a pak se přesunuli do vlastního malého bytu. Měli pět dcer. „Otec vždycky z legrace říkal, že nemá děti, jen samé dcery. Já navíc byla nejstarší, takže jsem se o všechny musela starat,“ vzpomíná Růženka. Pod Krušnými horami strávila prvních devatenáct let života a i teď sem čas od času zajede na návštěvu jedné ze svých dcer. Objeli jsme čtyři místa, která měla ve svém rodném městě ráda: ďolíček, kde stával její rodný dům, základku s mléčným barem, bývalý obchodní dům Prior a kavárnu na hlavním náměstí, kde se seznámila se svým manželem. číst dále Smrt v obalu / Jan Kalous > NP č.489 > Téma čísla Pokud člověk nepřistoupí k radikálnímu řešení a kupříkladu se nevrhne do jícnu sopky, jak to měl udělat antický filosof Empedoklés z Akragantu, musí počítat s tím, že s nějakým obalem přijde do kontaktu i po smrti. Jsou samozřejmě i kultury, kde to jde bezobalově, předpokládejme ale, že naprostou většinu z nás čeká nudná kremace či pohřeb do země vycházející z naší legislativy. číst dále Oprava / Redakce > NP č.489 > Novinky z ulice Prodejce Radek Tamók nebyl spokojen s tím, jak vyšel jeho neautoriovaný rozhovor v minulém čísle. Sepsali jsme s společně dlouhé prohlášení všech omylů a nepřesností, které v rozhovoru zazněly, ale protože samotný seznam je příliš dlouhý a život příliš krátký a NP nemá dost stran, publikujeme tímto Radkovi jménem redakce velkou omluvu a celý text omluvy a oprav jeho rozhovoru zveřejňujeme na Facebookových stránkách Nového Prostoru. číst dále

Nejčtenější články autora

Krásná geometrie / Libor Hruška > NP č.530 > Příběh Ikonické geometrické kompozice Zdeňka Sýkory mizejí z veřejného prostoru. Jeho žena Lenka neúnavně bojuje za jejich záchranu. číst dále Příliš směšné na středověk / Libor Hruška > NP č.529 > Téma čísla Dvojice mladých historiků Vojtěch Bažant a Martin Šorm boří stereotypy o zamračené středověké Evropě. Slovní hříčky, absurdní humor, ironie, satira i nadsázka, to vše existovalo už tehdy. A k tomu nádavkem prdící mniši, hroziví hlemýždi a zajíci zabijáci. číst dále Splněný sen archeologa? / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla Zdeněk Dragoun a Michal Tryml měli to štěstí, že se na začátku kariéry v 70. letech dostali k vykopávkám spojeným s výstavbou pražského metra. Splněný sen archeologa? Jen pokud by na práci bylo více času. Stavba metra se nesmí zpozdit, zněl stranický úkol, a tak si archeologové museli vybírat, co zachránit. číst dále Sudetské skalky / Libor Hruška > NP č.518 > Téma čísla Botanik Jan Albert Šturma je rodilý Pražák, dnes ale většinu času tráví v pohraničí. Věnuje se rekultivaci důlních brownfieldů, zkoumá opuštěné německé vesnice a do Sudet se sám přestěhoval. Koho jiného se zeptat na specifika sudetské flóry, na to, jakou vazbu má na pravlast prvních německých kolonistů a jak se proměnila před sedmdesáti lety po odsunu jejich potomků? číst dále
celý archiv