NP č.489 > Téma číslaOdpadkoví StalkeřiLibor Hruška

S analýzou odpadu pracují nejenom antropologové a archeologové, ale i vyšetřovatelé, bulvární novináři nebo političtí aktivisté.

Norský spisovatel Thomas Hylland Eriksen ve své popularizační knize Odpady. Odpad ve světě netušených vedlejších účinků připomíná kupříkladu rok 1981, kdy si redakce norského anarchistického časopisu Gateavisa proklepla popelnice dvou hlavních aspirantů na křeslo norského premiéra. U sociálnědemokratické političky Gro Harlem Brundtlandové (premiérkou Norska byla v letech 1981, 1986–1989 a 1990–1996) se našlo hodně předmětů, které redakce zařadila do sekce sex, drogy a rokenrol, konzervativec Kåre Isaachsen Willoch (v premiérském křesle Norska v letech 1981–1986) si zas užíval tradiční severské hutné stravy. Tahle noční akce se snad dá jakžtakž hájit vyšším zájmem (jak jinak proniknout do nitra kandidátů?), co ale třeba investigativní reportáž Nedělního Blesku z roku 2004, ze které se čtenáři například dozvěděli, že Helena Vondráčková v Řitce vyhodila obaly od bonbonů (ráda si zamlsá, interpretoval to odvážně Blesk) nebo že se Přemku Podlahovi porouchal akušroubovák. Eriksen připomíná, že si v USA fanatičtí pronásledovatelé celebrit dokonce získali souhlasné vyjádření soudu, že VIP odpadky po opuštění luxusních sídel svých majitelů nepatří nikomu, a tedy jsou všech. Jako svého guru můžou lovci odpadků vzývat amerického spisovatele-aktivistu A. J. Webermana, který před půlstoletím začal systematicky propátrávat domovní odpad Boba Dylana. Odpadkový stalker na základě svých pozorování napsal o Dylanovi několik knih.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Antropolog odpadu / Libor Hruška > NP č.489 > Téma čísla Antropolog Daniel Sosna ze Západočeské univerzity v Plzni se posledních pět let věnuje garbologii, společenskovědní disciplíně zabývající se studiem odpadu. Analýza odpadu může prozradit mnohé o stavu současné společnosti, zároveň ale Sosna objevil a začal zkoumat i fascinující svět ohroženého „kmene“ zaměstnanců skládek. číst dále Oprava / Redakce > NP č.489 > Novinky z ulice Prodejce Radek Tamók nebyl spokojen s tím, jak vyšel jeho neautoriovaný rozhovor v minulém čísle. Sepsali jsme s společně dlouhé prohlášení všech omylů a nepřesností, které v rozhovoru zazněly, ale protože samotný seznam je příliš dlouhý a život příliš krátký a NP nemá dost stran, publikujeme tímto Radkovi jménem redakce velkou omluvu a celý text omluvy a oprav jeho rozhovoru zveřejňujeme na Facebookových stránkách Nového Prostoru. číst dále Malé dějinné mystifikace / Jan Vorlíček > NP č.489 > Výročí Rok 2016 byl jubilejním rokem cimrmanologů, ten letošní bude patřit Václavu Hankovi, který před dvěma sty lety objevil (či spíše „objevil“) slavný Rukopis královédvorský. Svěrák, Smoljak, Šebánek a spol. se k mystifikaci vždy hrdě hlásili, to „démon Hanka“ byl z pochopitelných důvodů mnohem skromnější. Literární mystifikace samozřejmě není českým vynálezem, v klamání a v nechávání se oklamat jsme ale zatraceně dobří. číst dále Prodejkyně Růženka: Jsem holka ze severu, ale doma jsem v Praze / Libor Hruška > NP č.489 > Moje město Růženčini rodiče se dali dohromady v Ústí. On, Chomutovák, byl ve městě chemiček na vojně, ona, původem z vesnice ležící kousek za Prahou, tam pracovala v kině. „Máma ho nejdřív vůbec nechtěla. Říkala, že si s cikánem – on měl totiž strašně černý vlasy – nic začínat nebude. Nakonec si ale dala říct,“ culí se Růženka. To bylo koncem padesátých let. Mladí manželé zůstali na severu, přestěhovali se ale do Chomutova, kde nejprve bydleli u tchyně a pak se přesunuli do vlastního malého bytu. Měli pět dcer. „Otec vždycky z legrace říkal, že nemá děti, jen samé dcery. Já navíc byla nejstarší, takže jsem se o všechny musela starat,“ vzpomíná Růženka. Pod Krušnými horami strávila prvních devatenáct let života a i teď sem čas od času zajede na návštěvu jedné ze svých dcer. Objeli jsme čtyři místa, která měla ve svém rodném městě ráda: ďolíček, kde stával její rodný dům, základku s mléčným barem, bývalý obchodní dům Prior a kavárnu na hlavním náměstí, kde se seznámila se svým manželem. číst dále

Nejčtenější články autora

Příliš směšné na středověk / Libor Hruška > NP č.529 > Téma čísla Dvojice mladých historiků Vojtěch Bažant a Martin Šorm boří stereotypy o zamračené středověké Evropě. Slovní hříčky, absurdní humor, ironie, satira i nadsázka, to vše existovalo už tehdy. A k tomu nádavkem prdící mniši, hroziví hlemýždi a zajíci zabijáci. číst dále Architektura 489 / Libor Hruška > NP č.511 > Startér V číslici 489 jsou zašifrovány dva klíčové roky československé historie – 1948 a 1989. Projekt, který před dvěma lety rozjeli Pavlína Krásná a Pavel Hrubý, se právě na toto období zaměřuje – mapuje stavby vybudované za socialismu a snaží se je zbavit nálepky nejošklivější české architektury. číst dále Jak se kde prodává / Libor Hruška > NP č.492 > Život prodejce Kde se prodejcům Nový Prostor prodává dobře a kde to jde hůř? Jak to v NP funguje s prodejními místy? Kdo rozhoduje o tom, kde budou prodejci prodávat? číst dále Za vlnkou doleva / Libor Hruška > NP č.510 > Téma čísla Žlutá, modrá, zelená, červená. Značky se nemalují jen na kůru stromů, v osmdesátých letech se barevné symboly objevily také na fasádách panelových domů při výstavbě sídliště Jižní Město II. O propracovaném systému, který člověka dokáže beze slov – jen za pomoci kombinace symbolů a barev – nasměrovat na tu správnou adresu, jsme si povídali s jeho spoluautorkou, architektkou Vítězslavou Rothbauerovou. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů