NP č.491 > Téma číslaUltimátní ghettoLibor Hruška

Ještě koncem raného novověku mrtví běžně sdíleli prostor se živými – bezprostředně po smrti byla těla vystavována v domech a i ve městech se pohřbívalo kolem kostelů nebo přímo v nich.

Pak ale přišly osvícenská racionalizace společně s paranoiou ze „vzduchu znečištěného mrtvolným zápachem“ a oba světy se zcela oddělily. Jak píše historička Daniela Tinková ve své knize Zákeřná mefitis, nastal opravdový úředníky řízený „exodus mrtvých“. Koncem 18. století se u nás začal objevovat nový typ staveb – márnice. Po zákazu přechovávat zemřelé v jejich domech byly obce donuceny zřizovat místnosti, v nichž mělo tělo po lékařském ohledání zůstat minimálně 48 hodin. Tato doba měla zaručovat, že nebude člověk pohřben zaživa. Márnice ale byla jen přestupní stanicí, mrtvé tělo se mělo přesunout co nejdál od obydlených oblastí, mrtví měli být zcela segregováni od živých. I z dřívější doby sice známe morové hřbitovy, které vznikaly daleko za posledními domy, až během osvícenství se ale setřely rozdíly mezi mrtvolami běžnými a těmi skutečně nebezpečnými. Mrtví bez výjimky museli extra muros, za hradby. Praxe ale samozřejmě byla docela jiná. Smysl opatření dávalo ve velkých městech, jako je Praha, mnoho vesnic si ale svůj hřbitov u kostela uhájit dokázalo. Plošný odsun se nepovedl, a jak je vidět na případu Prahy, města živých se během stavebního boomu následujících staletí stejně doplazila až k josefínským ghettům mrtvých.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Industry punk / Libor Hruška > NP č.529 > Příběh Máme rádi živelné konverze industriálu, říkají mladí architekti. číst dále Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále Příliš směšné na středověk / Libor Hruška > NP č.529 > Téma čísla Dvojice mladých historiků Vojtěch Bažant a Martin Šorm boří stereotypy o zamračené středověké Evropě. Slovní hříčky, absurdní humor, ironie, satira i nadsázka, to vše existovalo už tehdy. A k tomu nádavkem prdící mniši, hroziví hlemýždi a zajíci zabijáci. číst dále

Nejčtenější články z tohoto čísla

Adidasky z budoucnosti / Darek Šmíd > NP č.491 > Novinky / Technoskop Po čtyřech dekádách vývoje je na světě vakcína proti smrtícímu viru ebola. Test, který pod vedením Světové zdravotnické organizace (WHO) probíhal v Guineji, spočíval v tom, že tam dostalo vakcínu 5837 lidí – a ani jeden z nich následně nebyl ebolou nakažen. číst dále Po práci legraci / Ivan Adamovič > NP č.491 > Nad knihou Lexikon lidové tvořivosti z dob socialismu, to je úžasná knižní sbírka podvratných vtipů z dob socialismu sestavená Janem Nejedlým a Jakubem Šofarem. Na jaké vtipy si z doby reálného socialismu pamatují naší prodejci? číst dále Alexander Hemala versus prodejce Bohouš Jirásek, Hlasatelství jsem zatlačil oči / Bohouš Jirásek, Jakub Yellen > NP č.491 > VIP Rozhovor Co vlastně dneska dělá Alexander Hemala? „No to by mě děsně zajímalo, s ním bych si moc rád popovídal, je to ikona mýho mládí,“ prohlásil prodejce Bohouš. A co tedy dělá pan Hemala? Dělá toho strašně moc. Nevěřili byste, že tenhle pán má tak nabitý diář, že sehnat ho na rozhovor nám trvalo několik týdnů. číst dále Sinfonietta / Jan Stern > NP č.491 > Fejeton Mám rád vědce. Nejsou obvykle tak zábavní jako ti v seriálu Teorie velkého třesku, ale šeď to rozhodně není. S gustem sleduji zejména jejich zápolení s všedním životem a inovace, které do něj vnášejí. číst dále
celý archiv
//