NP č.489 > Téma číslaOdpadkoví StalkeřiLibor Hruška

S analýzou odpadu pracují nejenom antropologové a archeologové, ale i vyšetřovatelé, bulvární novináři nebo političtí aktivisté.

Norský spisovatel Thomas Hylland Eriksen ve své popularizační knize Odpady. Odpad ve světě netušených vedlejších účinků připomíná kupříkladu rok 1981, kdy si redakce norského anarchistického časopisu Gateavisa proklepla popelnice dvou hlavních aspirantů na křeslo norského premiéra. U sociálnědemokratické političky Gro Harlem Brundtlandové (premiérkou Norska byla v letech 1981, 1986–1989 a 1990–1996) se našlo hodně předmětů, které redakce zařadila do sekce sex, drogy a rokenrol, konzervativec Kåre Isaachsen Willoch (v premiérském křesle Norska v letech 1981–1986) si zas užíval tradiční severské hutné stravy. Tahle noční akce se snad dá jakžtakž hájit vyšším zájmem (jak jinak proniknout do nitra kandidátů?), co ale třeba investigativní reportáž Nedělního Blesku z roku 2004, ze které se čtenáři například dozvěděli, že Helena Vondráčková v Řitce vyhodila obaly od bonbonů (ráda si zamlsá, interpretoval to odvážně Blesk) nebo že se Přemku Podlahovi porouchal akušroubovák. Eriksen připomíná, že si v USA fanatičtí pronásledovatelé celebrit dokonce získali souhlasné vyjádření soudu, že VIP odpadky po opuštění luxusních sídel svých majitelů nepatří nikomu, a tedy jsou všech. Jako svého guru můžou lovci odpadků vzývat amerického spisovatele-aktivistu A. J. Webermana, který před půlstoletím začal systematicky propátrávat domovní odpad Boba Dylana. Odpadkový stalker na základě svých pozorování napsal o Dylanovi několik knih.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Smrt v obalu / Jan Kalous > NP č.489 > Téma čísla Pokud člověk nepřistoupí k radikálnímu řešení a kupříkladu se nevrhne do jícnu sopky, jak to měl udělat antický filosof Empedoklés z Akragantu, musí počítat s tím, že s nějakým obalem přijde do kontaktu i po smrti. Jsou samozřejmě i kultury, kde to jde bezobalově, předpokládejme ale, že naprostou většinu z nás čeká nudná kremace či pohřeb do země vycházející z naší legislativy. číst dále Explodující Kmeny / Ivan Adamovič > NP č.489 > Novinky / Kultura Rappera a výtvarníka s přezdívkou Vladimir 518 jednou napadlo, že by bylo hezké udělat knihu o současných subkulturách, knihu výpravnou, podpořenou penězi jednoho pivovaru. Tak vznikly dnes již legendární Kmeny. číst dále Pohádka bez andělů! / Ivan Adamovič > NP č.489 > Novinky / Kultura Bývá zvykem ke konci roku chystat výtvarné výstavy, které mají lidový či pohádkový ráz. Letos se tohoto úkolu chopila Galerie Smečky s výstavou Pohádka – Motivy českého symbolismu a secese. číst dále Tvá stopa / Libor Hruška, Jan Kalous > NP č.489 > Téma čísla Odpadky, které po sobě zanecháváme, jsou zátěží pro naši planetu. No, to je jasné jako facka. O tom se asi nemá smysl znova rozepisovat. My jsme se rozhodli na fenomén odpadu podívat z těch méně zjevných úhlů. Odpadky jsou totiž kromě jiného i úžasným zdrojem příběhů, na kterých lze ukázat nejen obecnější trendy vypovídající o naší civilizaci, ale i o konkrétních lidech a jejich osudech. číst dále

Nejčtenější články autora

Za vlnkou doleva / Libor Hruška > NP č.510 > Téma čísla Žlutá, modrá, zelená, červená. Značky se nemalují jen na kůru stromů, v osmdesátých letech se barevné symboly objevily také na fasádách panelových domů při výstavbě sídliště Jižní Město II. O propracovaném systému, který člověka dokáže beze slov – jen za pomoci kombinace symbolů a barev – nasměrovat na tu správnou adresu, jsme si povídali s jeho spoluautorkou, architektkou Vítězslavou Rothbauerovou. číst dále Odpadkoví Stalkeři / Libor Hruška > NP č.489 > Téma čísla S analýzou odpadu pracují nejenom antropologové a archeologové, ale i vyšetřovatelé, bulvární novináři nebo političtí aktivisté. číst dále Příliš směšné na středověk / Libor Hruška > NP č.529 > Téma čísla Dvojice mladých historiků Vojtěch Bažant a Martin Šorm boří stereotypy o zamračené středověké Evropě. Slovní hříčky, absurdní humor, ironie, satira i nadsázka, to vše existovalo už tehdy. A k tomu nádavkem prdící mniši, hroziví hlemýždi a zajíci zabijáci. číst dále Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů