NP č.489 > Téma číslaOdpadkoví StalkeřiLibor Hruška

S analýzou odpadu pracují nejenom antropologové a archeologové, ale i vyšetřovatelé, bulvární novináři nebo političtí aktivisté.

Norský spisovatel Thomas Hylland Eriksen ve své popularizační knize Odpady. Odpad ve světě netušených vedlejších účinků připomíná kupříkladu rok 1981, kdy si redakce norského anarchistického časopisu Gateavisa proklepla popelnice dvou hlavních aspirantů na křeslo norského premiéra. U sociálnědemokratické političky Gro Harlem Brundtlandové (premiérkou Norska byla v letech 1981, 1986–1989 a 1990–1996) se našlo hodně předmětů, které redakce zařadila do sekce sex, drogy a rokenrol, konzervativec Kåre Isaachsen Willoch (v premiérském křesle Norska v letech 1981–1986) si zas užíval tradiční severské hutné stravy. Tahle noční akce se snad dá jakžtakž hájit vyšším zájmem (jak jinak proniknout do nitra kandidátů?), co ale třeba investigativní reportáž Nedělního Blesku z roku 2004, ze které se čtenáři například dozvěděli, že Helena Vondráčková v Řitce vyhodila obaly od bonbonů (ráda si zamlsá, interpretoval to odvážně Blesk) nebo že se Přemku Podlahovi porouchal akušroubovák. Eriksen připomíná, že si v USA fanatičtí pronásledovatelé celebrit dokonce získali souhlasné vyjádření soudu, že VIP odpadky po opuštění luxusních sídel svých majitelů nepatří nikomu, a tedy jsou všech. Jako svého guru můžou lovci odpadků vzývat amerického spisovatele-aktivistu A. J. Webermana, který před půlstoletím začal systematicky propátrávat domovní odpad Boba Dylana. Odpadkový stalker na základě svých pozorování napsal o Dylanovi několik knih.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Obalíš? Zaplatíš! / Jan Kalous > NP č.489 > Téma čísla Existuje čím dál více lidí, kteří se rozhodli žít pokud možno „bez obalu“, tedy neplnit každý den odpadkový koš nebo recyklační krabice papíry a igelity. Zatím moc možností, kde takto nakupovat, nemají. Když ale vejdete do krámku v pražské Bělehradské ulici, zmocní se vás mezi regály plnými potravin ve skleněných nádobách vzrušující, až spiklenecká atmosféra. Zákazníci sem chodí uvědoměle s vlastními nádobami či pytlíčky, které použijí ještě mnohokrát. Za tím vším stojí sdružení Bezobalu, jehož ředitele Petra Hanzela jsme vyzpovídali. číst dále Prodejkyně Růženka: Jsem holka ze severu, ale doma jsem v Praze / Libor Hruška > NP č.489 > Moje město Růženčini rodiče se dali dohromady v Ústí. On, Chomutovák, byl ve městě chemiček na vojně, ona, původem z vesnice ležící kousek za Prahou, tam pracovala v kině. „Máma ho nejdřív vůbec nechtěla. Říkala, že si s cikánem – on měl totiž strašně černý vlasy – nic začínat nebude. Nakonec si ale dala říct,“ culí se Růženka. To bylo koncem padesátých let. Mladí manželé zůstali na severu, přestěhovali se ale do Chomutova, kde nejprve bydleli u tchyně a pak se přesunuli do vlastního malého bytu. Měli pět dcer. „Otec vždycky z legrace říkal, že nemá děti, jen samé dcery. Já navíc byla nejstarší, takže jsem se o všechny musela starat,“ vzpomíná Růženka. Pod Krušnými horami strávila prvních devatenáct let života a i teď sem čas od času zajede na návštěvu jedné ze svých dcer. Objeli jsme čtyři místa, která měla ve svém rodném městě ráda: ďolíček, kde stával její rodný dům, základku s mléčným barem, bývalý obchodní dům Prior a kavárnu na hlavním náměstí, kde se seznámila se svým manželem. číst dále Smrt v obalu / Jan Kalous > NP č.489 > Téma čísla Pokud člověk nepřistoupí k radikálnímu řešení a kupříkladu se nevrhne do jícnu sopky, jak to měl udělat antický filosof Empedoklés z Akragantu, musí počítat s tím, že s nějakým obalem přijde do kontaktu i po smrti. Jsou samozřejmě i kultury, kde to jde bezobalově, předpokládejme ale, že naprostou většinu z nás čeká nudná kremace či pohřeb do země vycházející z naší legislativy. číst dále Nesmrdí nám zeměkoule? / Darek Šmíd > NP č.489 > Novinky / Technoskop Americký úřad pro letectví a kosmonautiku NASA má plné ruce práce s průzkumem vesmíru, ale věnuje velké úsilí také průzkumu naší vlastní planety. číst dále
celý archiv