NP č.479 > Téma číslaStrašidlo jménem sluníčkářRedakce

Českem obchází nové strašidlo, říká se mu sluníčkář. Jako první jej popsal už před třemi lety v sérii článků Jiří X. Doležal, v době migrační krize se ale zjevuje stále častěji. Jak jeho podobu popisují lidé, které vystraší?

„Sluníčkářky v tomto ohledu lze pochopit pouhým nazřením jejich sexuality. Trpící, utlačovaný, štíhlý, vysoký, snědý, mužný a dvacetiletý příslušník hnutí Hamas je pro ně stejná delikatesa jako gothaj od Dolejšího z Davle (nebo mrkev od Góvindy, pokud jsou vegetariánkami). U sluníčkářů mužského pohlaví jde nejspíš o vlastní projekce. Ten snědý terorista je přesně tak sexy, jak by si sluníčkář přál být, kdyby si troufnul.“

Jiří X. Doležal, novinář, 2013

 

„Nějaká sluníčkářská iniciativa chce podávat žalobu na prezidenta, že ve vánočním poselství řekl, že tohle je naše země. Vysvětlí už někdo těmhle grázlům, že Česká republika je naše země a naopak o ty, kteří si jí neváží a nejsou ochotni ji bránit, tady nikdo nestojí. Seberte se a běžte někam, kde šukají domácí zvířata a předávají si pohlavní choroby, pokud je to váš ideál. Nikdo vám nebrání. Seberte se a vypadněte. Budeme rádi.“

Aleš Brichta, rocker, 2015

 

„Diskuse… zneužívají sluníčkáři nebo xenofobové. Obě skupiny jsou de facto radikálové, kteří znemožňují řešit problém racionálně.“

Miroslav Kalousek, bývalý ministr financí, 2016

 

„Správný sluníčkář má i při návštěvě zubního lékaře trackové sandály, pohorky, nebo alespoň zelenou vestu s logem KRNAP a batoh, takže v každé situaci působí, že se právě chystá připoutat k nějakému stromu. Častý bývá dlouhý vlas či nepěstěný vous. Parfém je sluníčkáři mužského pohlaví zásadně odmítán z ideologických důvodů a někdy nosí k sandálům ponožky. Řada z nich jezdí na kole, a to nejraději v hustém pražském provozu, kde v rámci boje za správnou životosprávu námahou rozšířenými plícemi usilovně dýchají výfukové plyny.

U žen se jedná o různé kombinace etnických a outdoorových prvků. Šátek na hlavě a sukně z ethnoshopu, tričko vlastnoručně batikované přírodními barvivy a trackové sandály, případně goratexové pohorky. Často korunováno v šátku zavěšeným nemluvnětem, kterému poklimbává hlava. Vzhledem k tomu, že jsem několik sluníčkářek poznal intimně (v rámci svého všeobecného boje za dobro mne přišly spasit), mohu s jistým studem konstatovat, že tyto dámy hrubě zanedbávají depilaci. Jde jak o klín, tak o nohy. Mají k tomu řadu ideologických důvodů, především alternativnost a ekologismus, a je to fakt hnusný.

Sluníčko je zásadně zaměřené proti konzumu, řetězcům, jaderné energii, karbanátkům v housce, černé limonádě, USA a válkám, i když jsou vedeny proti takovým grázlům jako Hussain nebo Kaddáfí. Nejde samozřejmě o to, že by sluníčkáři dávali přednost střídmosti před konzumem, žluté limonádě před černou či párku v rohlíku před karbošem. Jde o pouhý strach z autority, strach z falu.“

Jiří X. Doležal, novinář, 2013

 

„Jak určit hranici, kdy je inkluzivní vzdělávání ještě přínosem, a kdy už poškozuje jak zdravé, tak i postižené děti? V tom tápou i odborníci. Ale je tu ještě základnější otázka: proč by se měla většinová společnost automaticky podřizovat menšině? Jen proto, že si to vymyslelo pár politických korektníků, sluníčkářů a dobroserů?“

Ivan Brezina, novinář, 2016

 

„Sluníčkový človíček je hluboce přesvědčen, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí, přestože posledních dvacet let české i světové politické reality ukazuje pravý opak…

Sluníčkovost je genderově nevyvážená, existuje mnohem více sluníčkářek než sluníčkářů. Přesto právě oni tvoří páteř sluníčkových aktivit, neboť sluníčkářky jsou pro praktickou občanskou angažovanost přece jen příliš chaotické.

Nejslavnějším sluníčkářem, který to v naší zemi dotáhl nejdál, je Václav Havel... Jeho nejsluníčkovatějším momentem zůstává podíl na rozsáhlém útlumu až zániku československé zbrojní výroby. Jako správný sluníčkář totiž nebyl schopen nazřít, že jedním z nejdůležitějších prostředků pro přežití demokracie je tank a že největší zásluhu na míru ve většině světa má americká armáda...“

Jiří X. Doležal, novinář, 2013

 

„Teď tady tyto vyžírky budeme mít v detenci. Jen doufám, že už nikdo nepochybuje o tom, že to jsou skutečně vyžírky a ne lidé ohrožení válkou. Tak pitomí už nemohou být ani sluníčkáři s TOP09 dohromady...“

Martin Pecina, bývalý ministr vnitra, 2016


autor / Redakce VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Oprava / Redakce > NP č.489 > Novinky z ulice Prodejce Radek Tamók nebyl spokojen s tím, jak vyšel jeho neautoriovaný rozhovor v minulém čísle. Sepsali jsme s společně dlouhé prohlášení všech omylů a nepřesností, které v rozhovoru zazněly, ale protože samotný seznam je příliš dlouhý a život příliš krátký a NP nemá dost stran, publikujeme tímto Radkovi jménem redakce velkou omluvu a celý text omluvy a oprav jeho rozhovoru zveřejňujeme na Facebookových stránkách Nového Prostoru. číst dále Proč přijímat uprchlíky? / Redakce > NP č.462 > Téma čísla Čtyřem osobnostem jsme položili prostou otázku… číst dále Jak to vidí Romové / Redakce > NP č.423 > Téma čísla Mluví se pořád dokola o nich a už mnohem méně s nimi. Zeptali jsme se šesti Romů z měst, kterými nedávno prošly protiromské pochody, na jejich názor a zkušenost s rasismem. číst dále Dobrý psychopat / Redakce > NP č.494 > Téma čísla Když se řekne psychopat, vybavíme si někoho v lepším případě nesnesitelného, v horším případě okolí nebezpečného. Jsou ale vlastnosti, díky kterým lidé s psychopatickými rysy mohou hrát ve společnosti kladnou a zásadní úlohu. Psychopat díky absenci emocí a strachu může činem na hraně totálního rizika posunout lidstvo vpřed. Hledáme dobrého psychopata! číst dále Zdravotnické střípky / Redakce > NP č.394 > Téma čísla Zdraví znamená tvrdou dřinu. Lékařů, zdravotních sester, ale také samotných pacientů a jejich blízkých. Ve zdravotnictví se potkává a někdy na sebe tvrdě naráží několik světů. Jakou si z něj odnášejí zkušenost?   číst dále Anketa / Redakce > NP č.444 > Téma čísla Co by vás přimělo k emigraci? Kam byste emigrovali? číst dále Houbová míchanice / Redakce > NP č.422 > Téma čísla Polévka, smaženice, nebo naděje na psychedelický výlet? Nebo jsou vám houby úplně jedno a do lesa ani nechodíte? Pokud jste beznadějně „houbovzdorní“, vězte i tak, že vy se po smrti můžete houbám hodit. číst dále A je to ghetto / Redakce > NP č.491 > Téma čísla Kateřina Šedá v souvislosti s brněnským Bronxem nerada mluví o ghettu. To slovo pro ni má příliš negativní nádech. Raději mluví o vesnici uprostřed města. Strávila tu několik let, chodila dům od domu, byt od bytu a mapovala život zdejších obyvatel. Na jednu výpravu nás vzala s sebou. číst dále
celý archiv