NP č.462 > Téma číslaProč přijímat uprchlíky?Redakce

Čtyřem osobnostem jsme položili prostou otázku…

Milena Bartlová, historička umění

Protože uprchlíci jsou lidé v těžké nouzi a my (náš stát), kteří se máme relativně dobře, máme „z vyššího principu mravního“ povinnost pomoci. A taky proto, že se pohybu lidí z chudších zemí do bohatších prostě nelze vyhnout, migrační vlny v historii vždy existovaly a buďme rádi, že je to migrace mírumilovná. Ne že by to bylo bez problémů, například mnozí z uprchlíků si představují evropské země nerealisticky a jejich integrace bude velmi náročná, ale nedá se nic

 

Mikuláš Vymětal, evangelický duchovní

Kvůli nim – protože člověku, který je na útěku, může ten usazený pomoci docela snadno. Nepřijatí uprchlíci žijící v ponížení a bídě uprchlických táborů vytvářejí narůstající bezpečnostní riziko pro všechny – vzpomeňme třeba na osud mnoha Palestinců po vzniku Izraele r. 1948. Naproti tomu přijatí a integrovaní uprchlíci mohou být velkým obohacením pro přijímající zemi – např. na hospodářském zázraku Německa v 50. a 60. letech se podíleli jak přijatí němečtí vyhnanci z mnoha zemí Střední a Východní Evropy, tak i neněmečtí uprchlíci před komunistickou diktaturou.

I kvůli nám samým – abychom obstáli sami před sebou a zůstali lidmi, jimž není lhostejná bída druhých a kteří si zachovali soucit i empatii. Naše společnost je poměrně homogenní, to je ovšem nudné a vede i k myšlenkové sterilitě a nedostatku politických i společenských vizí. Přijímání uprchlíků a jejich začleňování nás může velmi obohatit – jak těmi druhými, kteří k nám vnesou něco ze své domácí kultury, tak i tím, že se konečně pohneme ze svého usedlého českého maloměšťáctví pana Broučka.

Česká republika je středně bohatá země v rámci velmi bohaté Evropské unie, s poměrně nízkou hustotou obyvatel, v níž více lidí umírá, než se rodí, a z níž se více lidí odstěhovává, než přistěhovává. Místa i potenciálu k přijetí uprchlíků tedy máme dost.

 

Lenka Pavelková, koordinátorka vzdělávacích programů, Centrum pro integraci cizinců

Uprchlíky bychom měli přijímat zejména proto, že jsou to lidé, kteří jsou v nouzi a potřebují pomoc. Prchají z války, hladu, před náboženským a jiným pronásledováním. Z čistě lidského pohledu si zasluhují naši pozornost a pomoc. Zaslouží si ji o to více, že země Evropy mají vzhledem ke koloniální minulosti nemalý podíl na tom, jak to v Africe a v dalších zemích dnes vypadá.

Uprchlíky bychom měli přijmout také ze solidarity s ostatními zeměmi Evropské unie – jako členové EU máme určité výhody, ale musíme přijmout i související závazky. Nelze nechat země, jako je Itálie, v řešení současné situace samotné. Nemůžeme tvrdit, že nemáme zdroje na pomoc řádově dvěma tisícům lidí – jak se s výrazně vyšším počtem má vyrovnat Itálie nebo Maďarsko?

A nakonec – v současnosti u nás žije 450 000 cizinců, z toho 2500 lidí s uznanou mezinárodní ochranou. Další dva tisíce lidí velký rozdíl nezpůsobí, stejně jako ostatní cizinci se rozdělí po celé naší desetimilionové zemi a není důvod vzniku nějakých problémů.

 

Milan Trachta, muzikant

Protože jsou to lidé, kteří se ocitli v nouzi. V jejich domovech povětšinou zuří konflikty, na jejichž rozdmýchávání má naše tzv. západní civilizace lví podíl, protože z nich profituje. Válka je totiž velmi výhodný business a konstantní nestabilita skvělým prostředím pro jeho naplňování. Drtivá většina problémů např. v Africe má své kořeny už v evropské koloniální politice, a to že teď lidé z těchto oblastí přicházejí do Evropy a chtějí naši pomoc, je v mnoha ohledech pouze důsledek našeho chování k nim. A my máme povinnost jim pomoct, tím spíše, že nejde o žádné nájezdnické hordy, jak se to snaží prezentovat mnohá média. Jak řekl jeden můj kamarád – mnohem radši dám část svých peněz a prostředků uprchlíkům, než fízlům. Vidím to úplně stejně.


autor / Redakce VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA